Reklama

Reklama

Ztracená čest Kateřiny Blumové

  • Západní Německo Die verlorene Ehre der Katharina Blum (více)

Obsahy(1)

Mediální lynč na ženu, která měla známost na jednu noc s mužem podezřelým z členství v teroristické skupině. Mladá svobodná žena Katarina Blumová se seznámí s Ludwigem Göttenem a stráví s ním noc ve svém bytě. Göttena podezřívá policie z teroristické činnosti a do případu zatáhne i Katharinu. Ta nejprve čelí nevybíravým praktikám policejního výslechu a následně se její život obrátí vyloženě vzhůru nohama, když se stane obětí mediálního lynče. Ačkoli policie nedospěla k jednoznačným závěrům, noviny ji vyobrazují jako dlouhodobou partnerku teroristy. Existuje vůbec cesta z víru pomluv a očerňování a je možné nějak nad mocí bulvárního tisku vyhrát?
Filmová adaptace stejnojmenného románu laureáta Nobelovy ceny Heinricha Bölla vznikla jako společný projekt manželského páru Margarethy von Trotta a Volkera Schlöndorffa. Zatímco předloha se zaměřuje na otázky novinářské etiky, potažmo naopak neetičnosti médií, filmové zpracování výrazně zrcadlí dobové nálady v západním Německu. Začlenění motivu terorismu koresponduje s fenoménem radikálně levicové organizace RAF, která v době vzniku snímku ještě měla na své straně jistou část veřejnosti díky široce medializovanému věznění klíčových figur. Ztracená čest Kateřiny Blumové vyznívá coby dílo vypjaté doby, které tematizuje tehdejší ožehavé otázky osobní svobody na úkor bezpečnosti či hranice práva a zvůle autorit. Silně se při tom tvůrci opírají do médií coby strůjců a manipulátorů veřejného mínění. Přes čtyři dekády staré dílo tak ani dnes neztratilo nic ze své myšlenkové provokativnosti. (Česká televize)

(více)

Recenze (36)

Matty 

všechny recenze uživatele

Opomenutím hrdinčiny minulosti, bez vyjasnění jejího vztahu k domnělému teroristovi, je záměrně odsunuta otázka viny. Obžaloba míří k obecnějšímu tématu upřednostňování společenského pořádku před právy jednotlivce. Potlačení lidského rozměru, objektivizace a přehlíživost ve vztahu ke Kateřině Blumové, ve zkratce psychologická rovina filmu, stále vyvolává mrazení. Problematičtější je rovina ideologická. Proces stárnutí Ztracené cti uspíšila její otevřená političnost a jednostranné vyznění. Nevadí mi zjevný příklon k levici, nýbrž samozřejmost, s jakou je fašizován svobodný tisk (zde s jasnou návaznosti na Bild Springera, nenáviděného zosobnitele konzumního kapitalismu). Raději než takto unáhlenou reakci na soudobé dění (medializace soudních jednání s vedením skupiny Baader-Meinhofová), reakci opožděnou. 70% ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Reakce Heinricha Bölla na jeho nepěkné zkušenosti s médii. Ač se to zdá neskutečné, toto Schlöndorffovo zpracování je snad ještě hořčí, nemilosrdnější a svým způsobem i bezvýchodnější. Žádný div, že se tenhle film s přílišným nadšením nesetkal a podezření z přílišného zkreslování a jednostranné, byť dobře míněné, manipulace se vynořují nyní a budou se vynořovat i nadále. ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Vzhledem k tak vysokému hodnocení bude asi problém někde ve mně, ale já si nemohu pomoct, celý film na mě působil přehnaně vykonstruovaně a herecký výkon hlavní představitelky Angely Winkler mě už vůbec nepřesvědčil. Určitě zajímavé téma, obzvlášť co se týká bulváru, ale já se nechytla. 65% ()

ORIN 

všechny recenze uživatele

Až hrozivě aktuální studie na téma, co s vámi může udělat tisk (čti bulvár), pokud se ocitnete v blízkosti zákonem hledané a společensky nežádoucí osoby. Schlöndorff si nebere servítky, během své kariéry zkritizoval, co se dá. Především je to ale vynikající vypravěč, v tomto případě ukazuje s dokumentární přesností obraz ženy stíhanou za něco, co ve skutečnosti neprovedla (nevinný ale není nikdo). V podstatě z hodiny na hodinu se ze spořádané ženy stává štvaná zvěř, na kterou se spolčily společně spolupracující tisk s policií. Katharina, dohnaná na okraj svých psychických sil, se rozhodne jednat. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Nepříjemný film, nebál bych se dokonce v některých momentech použít kontroverzního přívlastku odpudivý. Ideologicky vyhraněný snímek, u kterého se zdráhám použít označení levicový, mnohem přesnější by bylo nazvat jej levičácký. Mýlí se ten, kdo považuje za ústřední téma filmu konflikt senzacechtivého bulváru a nevinně nařčeného jedince, který se snaží uchránit své soukromí. Ztracená čest Kateřiny Blumové není nadčasový film, naopak je tím nejtěsnějším způsobem spojený s konkrétními událostmi a procesy odehrávajícími se v Západním Německu 1. poloviny 70. let. V průběhu 60. let na německých univerzitách a v kulturním prostředí sílil vliv radikální levice velmi kritické ke stavu německé společnosti, zatímco zbytek populace si v klidu užíval plodů německého hospodářského zázraku. První vlna atentátů RAF Německo šokovala a znechutila. Měšťanský tisk se (logicky) opřel nejen do teroristů, ale začal rozpitvávat jejich ideová východiska a společenské zázemí. Radikální levice se ocitla v izolaci a čelila sílícímu tlaku konzervativní většiny. Ztracená čest Kateřiny Blumové je jedním z plodů frustrace, kterou levičáci tehdy zažívali. Myslím, že kdyby Ulrike Meinhofová žila, byla by ze snímku nadšená a ochotně by souhlasila s vysvědčením, které tvůrci udělili německým úřadům a sdělovacím prostředkům. Film pracuje s černobílými, silně polarizovanými charaktery, ve své umanuté kritičnosti k tomu, co pokládá za německou realitu, je silně tendenční a to filmu dnes výrazně ubírá na síle. Nositelé státní moci jsou bezohlední, neštítí se jakýchkoli metod, sdělovací prostředky jsou manipulativní a ochotně policii donáší - ostatně stejně jako "běžní" občané názorově ukotvení ve své hnědé minulosti. Z každého záběru je patrné, jak silně se tvůrci filmu neztotožňovali s prostředím, které je obklopovalo, jak moc jim záleželo na tom, vylíčit tehdejší společnost jako hysterickou, stádní a manipulativní. Osobně mi dnes manipulativní přijdou spíš filmové prostředky, které režisérská dvojice používá. Lze si klást otázky, které tvůrce evidentně nezajímaly. Hrdinka snímku je v nejlepším případě naivní a nezodpovědná (za Ludwiga Göttena si dosaďte Jiřího Kajínka s jeho sborem nadšených fanynek), v horším případě si Káťu Blumovou lze představit jako členku teroristické sítě, protože i taková interpretace je možná. Každopádně pojetí cti podle Margarethe von Trottové a Volkera Schlöndorffa se nápadně podobá tomu, jak ji vnímají italští mafiáni nebo členové kavkazských klanů. Celkový dojem: 40 %. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Docela rozporuplný film. Kritizuje šikanu policie a tisku, zvláště média z toho nevycházejí vůbec dobře. A tento rýpavý a obviňující postoj oceňuju, je to důležité téma. Avšak bohužel ta (hrdinka), která podstupuje teror těchto 2 „organizací“, není zrovna moc šťastně zvolená, no vlastně vůbec. Její chování mě totiž nanejvýš iritovalo, štvala mě a místo lítosti jsem byl k jejímu neštěstí čím dál více apatický, a to je v tomto případě dost zásadní nedostatek. A změnilo se to až po onom „činu“, kdy jsem s ní konečně plně sympatizoval, škoda ale, že přišel tak pozdě. A hezky to uzavřel závěrečný projev, ze kterého se člověku chce opravdu zvracet. Vidím to na slabší 4*. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Krutá, jakoby chirurgická režie do německé společnosti vrcholícího poválečného "zlatého věku" minulého století symbolickým skalpelem zvoleného pohledu odhaluje skutečné motivace významné části svobodných médií a s nimi jeden z významných problémů i současné občanské společnosti. Zdánlivě tuctový příběh bez skutečných hrdinů i jasně vymezených kladů a záporů nepostrádá rafinovaně stupňované napětí vrcholící činem, jehož absurdita je současně i přirozeným vyzněním zoufalství štvané ženy. Mario Adorf, pro mne více známý jako zlotřilý padouch indiánských filmů šedesátých let, i tuto polohu padoucha zvládá víc než dobře. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Dobře gradovaný thriller s perfektním výkonem hlavní představitelky. Závěrečný projev na hřbitově svojí pokřiveností připomíná Hitlera. Za líbivými kecy se schovává potřeba zvyšovat náklad plátku ať to stojí, co to stojí. Společnost, zbavená schopnosti přemýšlet, se stává stádem a běží s pochodní nenávisti upálit pomyslné čarodějnice, na něž bulvár ukazuje. Fantastický námět, jehož filmové zpracování bohužel mělo ze pár hluchých míst. ()

dr.horrible 

všechny recenze uživatele

Rovnako tendenčné jak kniha, miestami (nemocnica, celý Mario Adorf), bohužiaľ, až na hrane sebaparódie. Pritom ona autentickosť má, v tomto prípade, v obraze väčší efekt, atmosféra detto, a zmeny v postupnosti rozprávania a nové scény sú tiež posun k lepšiemu. Tri a niečo. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Na jednej strane je film veľmi nadčasový, hovorí nielen o konkrétnej dobe a konkrétnej krajine, ale aj o ľudskosti a jej všetkých nepekných povahách všeobecne. Určite naši západní susedia a ich až prehnaný bulvár a jeho obľúbené postavičky tento prístup ocenia. Mne však predsa len nedalo nezamyslieť sa aj nad tým, že prečo aparát, takto budem v tejto súvislosti nazývať políciu aj médiá (aparát znie škaredo, tak preto, dotkneme sa aj armády a zdravotníctva) jednal tak, ako jednal. Polícia chcela zistiť pozíciu hľadaného a robí to skôr kontraproduktívne a novinári tu sú za čisté karikatúry. Ale inak veď dobre im tak. Iba stále zostáva vo vzduchu fakt, že Katarína s úkrytom napomáhala. V podstate všetko toto beriem ako umeleckú a oprávnenú licenciu, len tento film je tak extrémne nepríjemný až nechutný, že na jeho kvality nemôžem zareagovať úplne s nadšením. 70% ()

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Mladá žena se neměla seznamovat s mužem podezřelým už na první pohled. To za prvé. Měla se seznámit s mužem, který není na první pohled tak nápadným teroristou jako herec, co představoval už od pohledu podezřelou existenci. Za druhé - Je to příběh, kde se mladá žena dopustila chyb, které média a běžný lid někdy trestají, jindy si toho či onoho ani nevšimnou. V té době, v 70. letech bylo v Německu několik akčních skupin, s jasnými cíly i postupy jak jich dosáhnout. Že se někdo zapletl s jejich členy, tak to už byl jeho problém. Mladá žena prostě chybovala, takže nesla následky. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Stačil jeden krok vedle, krátká náhodná známost jedné noci a život paní Blumové se sesypal špatným směrem... Volker Schlöndorff mne jako režisér určitě víc zaujal třemi černobílý filmy, zde mi v spleti barev a moderného světa 70. let připadalo, že se mu úplně nepovedlo vybudovat tolik působivou atmosféru, jakou by snímek podobného ražení určitě neměl postrádat. Chvilku mi trvalo, než jsem se pronikl více pod hloubku dění na obrazovce, ještě v jedné z prvních scén s násilným zásahem do bytu mne poněkud nechávalo chladným, ale dobrý scénář a herecké výkony film držely od začátku v nadprůměru. Nesmírně nadčasový příběh postupně skvěle vygradoval, z ukázek tvrdých praktik policie příběh plynule přešel do kritiky médií, vyvolávajících senzaci z křivého obvinění a ještě k tomu bulvárním způsobem. Dost mne tento, na první pohled nenápadný západoněmecký film z doby studené války překvapil svou výpovědí. Z konkrétních epizodek asi pak nejvíc ta, kdy policie Blumové a zvláště její tetě vyčítá, že někteří příbuzní emigrovali na východ, a mluví při tom nevybíravým tónem, který navozuje dojem přitěžující okolnosti v podobě nesouhlasu s režimem. Jak je vidět, zrada a odchod nezůstávaly bez následků ani na druhé straně železné opony... 80% ()

classic 

všechny recenze uživatele

OSOBA: Katarína Blumová= rozpútaná štvanica. Najprv zo strany polície, potom zo strany masmédii, predovšetkým od novinára Wernera Tötgesa, ktorý sa neštíti absolútne ničoho. Dôvod ? Vychrápala sa s potenciálnym teroristom Ludwigom Göttenom, ktorý sa bude hodnú chvíľu ukrývať na „neznámom mieste“ . Snaží sa ju zlomiť policajný komisár Beizmenne, a keď bezvýsledne, tak ju prepustia domov, kde ju čaká- totálny psychický teror. Samé odkazy, telefonáty, a to negatívneho charakteru, skrátka, zosypala sa na ňu smrtonosná, ľudská, hyenistická, nekompromisná lavína, naplnená extrémnou a strašne brutálnou nenávisťou, aká nemá obdoby !!! _ A tento spoločný film Volkera Schlöndorffa a Margarethe von Trotta ukazuje, čo takýto bulvárny cirkus narobí s dotyčným jedincom, ktorého sa to týka. Šablónovitá Angela Winkler podáva v úlohe spomínanej Kataríny Blumovej- fascinujúci a strhujúci herecký výkon, ktorý ma nenechával nikdy na pochybách, že toto sa môže stať hocikomu... ? Démonický je i Mario Adorf, z ktorého vychádza zvláštna psychologická energia_ Celý čas som bol nevyrovnaný, pretože to, čo som videl ma desilo k smrti, čiže ide o veľmi nepokojný film, ktorý má niečo do seba: „novinári nie sú žiadne neviniatka“ . ()

Dionysos 

všechny recenze uživatele

Normálně si toho skoro nevšimnu, ale zde na čsfd je u filmů občas i kolonka Tagy, která jaksi téměř sama zvládla charakterizovat sdělení filmu: policie, novináři, intriky, křivé obvinění, média, nespravedlnost. Realita je vždy odlišná od toho, jak se nám jeví, ale policie a média postupují opačným směrem: jejich zdání věci konstituuje její realitu. Proto my můžeme jako diváci sice sledovat barevnou "realitu" filmového vyprávění (která je jako každá jiná realita otevřená různým interpretacím, od levicové angažovanosti autorů po jiné názory), ale skutečnost vytvořená jednotnou policejně-mediální mašinérií umožňuje jen jeden náhled. Je to onen náhled černobílých záběrů kamer tajných služeb a (tehdy) černobílých novinových fotografií a titulků, připomínající i lidem 21. století, že teroristou se přes noc můžete stát nejen vlastními činy. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Ne že bych si dělal iluze o práci médií a bulvárních obvzláště, ale ze Ztracené cti ta nenávist vůči sedmé velmoci čiší na můj vkus až příliš. Stejně tak mi moc neseděl postup policie, od které se buď tvůrce předlohy, nebo oba režiséři, až teatrálně distancují. Chápu, že v případě terorismu jsou některé policejní praktiky poněkud méně ortodoxní, ale tady to bylo přes čáru. Na druhé straně je tu, víceméně, nevinná holka (výborná Angela Winkler), která proti spojeným silám medií a policie nemá šanci. Tuhle diferenciaci nemám moc rád. Natočené je to obstojně, ale asi jsem čekal trochu něco jiného. 55% ()

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Tento príbeh sa odohráva v piatich dňoch, kedy do života hlavnej hrdinky Kataríny Blumovej prídu spolu s láskou aj komplikácie. Film režiséra Volkera Schlondorffa a jeho manželky Margarethe von Trotta je sondou do života utiahnutej, ale v kolektíve obľúbenej Kataríny od ktorej by nikdy nikto neočakával niečo čo by sa vymykalo normálu. Až dokým nespozná mladíka do ktorého sa zamiluje a vďaka ktorému si na ňu novinári vymyslia kopec klamstiev, ktoré zasiahnu do jej života začnú jej nahlodávať myseľ. Nemorálnosť tohto činu je tu prezentovaná niekoľkými postavami a tým je jej dopad na hlavnú hrdinku omnoho horší. Dramatická výstavba celého deja prechádza rôznymi rovinami, kedy sa pravda a nepravda zamieňajú a striedajú, ale jadro príbehu a to zničená česť hlavnej hrdinky o ktorej pojednáva aj samotný názov celého filmu je výrazne podmienená či už detailmi na hrdinkinu tvár, alebo na stiesnený priestor v ktorom sa často krát nachádza. Ako keby s tej situácie nebolo úniku. V emotívnej rovine je film funkčný, rovnako aj v psychologickej výstavbe. ()

d-fens 

všechny recenze uživatele

pre mňa je herecký prejav Angely Winkler jeden z vrcholov herectva.... bez zbytočnej expresivity, bez pátosu, s veľkým vcítením sa do postavy, a až religióznym podaním každého gesta, každej hlášky.... autori zvolili zatracene dobre:).... čo sa týka témy, je to tvrdá, nekompromisná (trošku anarchistická:) kritika zvrátenosti bulvárnych médií a ich praktík, ktoré dokážu človeka zlomiť, zničiť, utýrať.... a to všetko za "potlesku" politikov s klasickou replikou na perách - "nedotknuteľnosť slobody tlače".... maximálne s týmto tvrdením žiaľ musím súhlasiť, bez toho by nebolo demokracie. Ale žalúdok sa človeku musí obracať pri pohľade na svedomie a účelovosť konania niektorých "tiežnovinárov".... ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Nějak nevím. Měl jsem problém věřit povaze Kateřině Blumové, která se nahodile měnila, místy jsem měl problém věřit vývinu děju a v těchto částech mi to spíš přišlo strojené než realistické, popravdě se ani nemůžu zbavit dojmu určité rozházenosti... Přitom to téma kritiky bulváru a médií, kteří jsou schopní z čehokoli udělat obrovský problém a z kohokoli nejhoršího člověka na světě, i když na tom pravdy není skoro nic, má dost do sebe a líbilo se mi, ale zpracované je to celé tak, že to moc nefunguje. Vůbec mohla Blumová dopadnout zpočátku u těch výslechů líp, přeci jenom do jejího bytu vtrhne obrněná jednotka a ona na všechno odpovídá takovým povýšenecky lhostejným tónem, který je později dokonce arogantní - přitom nechápu proč takhle hned při prvním zatčení odpovídala a ani jsem pořádně nechápal, jestli ona věděla, že on dělá to, co dělá. O něco později se zničehonic bojí toho, jak dopadne, pak je zase zničehonic odvážná... Divně se ten její charakter vyvíjel, nebo aspoň já měl takový pocit. Své světlé momenty to určitě ale má, herecké výkony jsou dost slušné a i po filmařské stránce se mi to líbilo, i když i v ní je znát, že Schlöndorff umí i líp. Akorát z toho mám kvůli jistým mínusům holt jen průměrné dojmy. A ta úplně poslední scéna mi svojí přehnaností krapet vadila, sice chápu co chce říct, ale i tak... 3* ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Upraveno v září 2021. Film Ztracená čest Kateřiny Blum je politickou kontrakcí páru režisérů Volkera Schlöndorffa s Margarethou von Trotta a autora literární předlohy Heinricha Bölla. Obé jest samozřejmě reakcí na tehdejší dobu, události a atmosféru v Západním Německu a je tudíž ideologickým i ideovým vyznáním, přesto má film i svůj přesčasový rámec, reflektující jednak nechvalně proslulé způsoby z novinářské práce, dále politické manipulace i morální oportunismus a zneužívání moci, a také represivní policejní metody, které se zaštiťují formulí o ochraně demokracie, ale ve skutečnosti jsou posluhou politické aroganci. Západní Německo zůstalo po válce z velké části hnědé, což později vedlo k radikalizaci extrémní levice, ale kniha a film se zabývají tím, kam až mohou zajít metody a co i koho lze obsáhnout termínem o nekalých živlech. O nechvalných způsobech novinářské práce psal již Karel Čapek (například satiru Skandální aféra Josefa Holouška, jež má politické pozadí i zadání) a do dnešních dnů se toho mnohé nezměnilo (a o morálním oportunismu politiků nemluvě). Hrdinkou politického, policejního i žurnalistického pamfletu je Katharina Blum (zajímavá Angela Winkler), nenápadná mladá žena, naivní a romantická. Láska je ideálem, pro nějž se trpí. Štvavá kampaň je frustrující, hořkost se mísí se vztekem a smrt se oplácí smrtí. Hlavní mužskou postavou je Beizmenne (dobrý Mario Adorf), policejní komisař. Represivní metody se zaklínají nebezpečenstvím o teroristickém podhoubí, cílem je dopadnout lovnou zvěř za každou cenu bez ohledu na vedlejší účinky lovu. Důležitou postavou je Werner Tötges (dobrý Dieter Laser), novinář bez ostychu k pomlouvačně štvavým kampaním. Tvar reality a ohlas veřejného mínění se přeci zásadně tvaruje skrze média podle akutní potřeby. Z dalších rolí: novinami znechucený zaměstnavatel Kathariny a úspěšný právník Dr. Hubert Blorna (Heinz Bennent), jeho manželka a architekta Trude (Hannelore Hoger), policejnímu ataku nakloněný státní zástupce Hach (Rolf Becker), podřízení honu Beizmenna Moeding (Harald Kuhlmann) a Pletzer (Angelika Hillebrecht), Katharinina starostlivá teta Else Woltersheim (Regine Lutz), její milenec Konrad Beiters (Werner Eichhorn), vlivný a vystrašený Katharinin nápadník Alois Sträubleder (Karl Heinz Vosgerau), alarmující vlastník bulvárních novin Lüding (Achim Strietzel), či lovená zvěř, velmi nebezpečný "terorista" a Katharinina láska na první pohled Ludwig Götten (Jürgen Prochnow). Ztracená čest Kateřiny Blumové je nekompromisní obranný útok pudu sebezáchovy při ohrožení nejzákladnějších lidských práv politickou i novinářskou zlovůlí. Snad je to ideologické a tendenční, ale je to výrazem niterné víry autorů a mám pro to plné pochopení. ()

andrii 

všechny recenze uživatele

To je /na/ článek. Spontánní, "nevinné" sblížení za vůně kolínské-ho reje. Soumrak nočních milenců jako "votvírák," ale neměl raději tisk, dávající si záležet na palcových titulcích, který dřív píše než myslí, který kouše, dostat náhubek? ()

Reklama

Reklama