Sissi
Sissi
Režie:
Ernst MarischkaKamera:
Bruno MondiHudba:
Anton ProfesHrají:
Romy Schneider, Karlheinz Böhm, Magda Schneider, Gustav Knuth, Vilma Degischer, Josef Meinrad, Uta Franz, Erich Nikowitz, Karl Fochler, Franz Böheim (více)Obsahy(1)
Cesta lásky vede z rodinného sídla k císařskému dvoru. První část klasické rakouské romantické trilogie v hlavní roli s Romy Schneiderovou. Píše se rok 1853 a bezstarostná a rozverná šestnáctiletá dívka, bavorská princezna Alžběta, zvaná Sissi, si užívá dospívání na rodinném sídle, kde je coby oblíbená dcera bavorského krále Maxmiliána I. Josefa, vychovávána ke svobodomyslnosti a lásce k přírodě i umění. Když matka mladého rakouského císaře Františka Josefa, Žofie Frederika Bavorská, pojme plán na sezdání syna s Alžbětinou starší sestrou Helenou, zvanou Néné, doprovází ji na cestě do rakouského Bad Ischlu právě Sissi. Zatímco Néné se připravuje na ceremoniality seznámení s Františkem, Sissi si užívá místní přírody a rybaření. A shodou okolností se právě při té příležitosti setká s mladým císařem, kterému její krása i osobnost okamžitě učarují... Rakouský producent, scenárista a režisér specializující se na oddychové kostýmní snímky Ernst Marischka pojal plán na filmové ztvárnění mladé lásky populárního císařského páru na základě operety, kterou připravil a s velkým úspěchem před válkou uvedl jeho starší bratr Hubert. Jelikož práva na adaptaci od Huberta již ve třicátých letech odkoupilo americké studio Columbia (výsledkem byl snímek The King Steps Out od Josefa von Sternberga), koupil Ernst práva na dvojdílný román Marie Blank-Eismannové "Úděl císařovny Alžběty". Do hlavních rolí obsadil začínající herečku Romy Schneiderovou, dceru dobové hvězdy heimatfilmů Magdy Schneiderové, a mladého představitele romantických partů Karlheinze Böhma.
Během uvedení předčil snímek veškerá očekávání a stala se z něj senzace nejen v Rakousku a okolních zemích. Dodnes náleží mezi divácky nejúspěšnější německy mluvené produkce, ale navíc sehrál zásadní roli v utváření mezinárodního obrazu o Rakousku i životě samotné císařovny Alžběty. Mnohé historické nepřesnosti z filmu vstoupily do obecného povědomí chybně jako fakta, která ale na druhou stranu ze Sissi učinila komerční ikonu. Právě z ní, ale i malebných scenérií prezentovaných v tomto filmu žije rakouský turistický ruch až dodnes. Navzdory ohromné divácké popularitě se vůči filmu ohrazovala nejen dobová kritika, ale ve zpětném pohledu i samotné jeho hvězdy. Ačkoli se Sissi pro Romy Schneiderovou stala odrazovým můstkem pro velkolepou mezinárodní kariéru plnou herecky náročných rolí, nikdy se nedokázala zbavit stigmatu, které na ni vrhala role romantické princezny. Karlheinz Böhm se následující roky pokoušel vymanit ze škatulky milovníků v kostýmních filmech, až se mu to povedlo titulní rolí v legendárním psychologickém krváku Šmírák (Peeping Tom). Skandál, který jeho part vyšinutého vraha ve své době vyvolal, úspěšně ukončil nejen jeho kariéru v německých filmech, ale i reputaci doposud uznávaného režiséra Michaela Powella.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (125)
Často, když jsem v Alpách a vidím, tam ty upravené svahy, romantické hotýlky, před kterými jsou lehátka s opálenými důchodci (pokud, tak můžu nazývat hraběnky a barony našich jižních sousedů), tak si vzpomenu na tento film. Film natočený velice pozitivní kamerou padesátých let s půvabnou vídeňskou favoritkou, mého již zesnulého romantického dědy, Romy Schneiderovou, mě vždy dostane do dobré lehce nostalgické nálady. Cítím při něm ten pocit, který jsem měl jako dítě v uzavřené teplákové republice koncem osmdesátých let, když se ke mně dostalo něco ze západu… cítil jsem najednou ten vánek z alpského sanatoria, kde na lehátku se opaluje Romy Sneider… nahá… hodně jedu:) , ale je to tak. Dávám pět hvězd a nedá se s tím nic dělat:) ()
Toto famózní „Es war einmal“ je vyvedeno velkolepě, kaligraficky a s velkou barevnou, zdobnou iniciálou, do níž je vmalována útlá ženská silueta se ztepilou mužskou, která zaujímá panovnický postoj, a s prchající ladnou laní. Ostatní písmeny jsou méně honosné, o to více však opájejí svou důstojností, stylem a melancholií, která je obestírá. Přes tuto krásu, která dojme svou naivitou, bych ovšem raději pohlédl na rub tohoto listu, do hloubky princezniny duše, kde tuším hrůzu věčného dětství a strach z nastražených propadlišť iluzí. ()
A já dávám 5, i když tu modrotinu už nezachráním, to proto, že jako malá jsem tenhle film prostě zbožňovala a dodnes si vzpomínám na ten obdiv a pocit, když jsem Sissi viděla poprvé a jak hrozně moc jsem jí chtěla být a když jsem poprvé stála v Schönbrunnu, jímala mě téměř posvátná úcta.. Co na tom, že dějepisci můžou děj právem sepsout, aťsi jsou kostýmy nepatřičné, je mi fuk, že je příběh sladký jak cukrkandl. Já si občas ráda a beze studu dám o pár kostek navíc.. :) ()
Pohádka o tom, jak mladičká Sissi potkala budoucího císaře France Josefa II. a stala se císařovnou. Je to sice strašně kýčovité, ale nádherné. Překrásná červená knihovna, nádherná příroda, skvostné rakouské památky. A především ta cesta na řece podél honosných hradů a kostelů, to je nádhera. Svatba jakbysmet. Vídeň a Schonbrunn, to už nemá ani cenu komentovat. [3628. hodnocení, 109. komentář, 68%] ()
kristepane, hrozný barvotisk, ale zase - celkem vzato - v rámci žánru je to perfektní, nutno uznat. Taková hagiografie cisařskho trůnu, se vším všudy, chápavý otec, krásný (WTF) následník, jeho drsná matka, zoufalá krásná sestra. náhodné setkání, vtipný (pro mne trapný) policejní důstojník. všechno jak má být a jak láska vítězí nad lží a ... srry to jejiná pohádka o jiném princi. Prostě lidové čtení natočené v šílených barvičkách na plátno. ()
Galerie (19)
Photo © Herzog-Filmverleih
Zajímavosti (16)
- Žofie Frederika Bavorská, matka Franze Josefa I., byla dvojčetem Marie Anny Bavorské, pozdější saské královny. Obě sestry si byly velmi podobné. (Teimei)
- Film sa tradične vysiela v období Vianoc, pretože samotná cisárovná Sissi sa narodila na Štedrý deň - 24. decembra 1837. (Arsenal83)
- Melódia, ktorá sa hrá, keď prichádza parník s princeznou Sissi (Romy Schneider), je hymna rakúskeho cisára („Österreichische Kaiserhymne“), ktorú zložil Josef Haydn (1796). Stala sa melódiou pre báseň „Pieseň Nemcov“ („Lied der Deutschen“), ktorú napísal August Heinrich Hoffmann von Fallersleben (1841). Od roku 1952 sa 3. verš a melódia cisárovej hymny stali nemeckou národnou hymnou. (Arsenal83)
Reklama