Rytíři spravedlnosti

Anders Thomas Jensen natočil jeden z nejlepších Severských filmů za posledních 10 let a k dispozici má ty největší hvězdy. Mads Mikkelsen( Hon!), Nikolaj lie Kaas ( Složka 64), Nicolars Bro ( Zabijáci z máloměsta) proti Rolandu Møllerovi (R) tomu říkám cásting jak sviňa! Při tragické nehodě vlaku zemře manželka hlavního hrdiny za kterým příjdou 3 kamarádi, kteří vypočítali, že se nejednalo o nehodu a zda má chuť se pomstít a jít naproti nebezpečnému motorkářskému gangu. Film má solidní Revenge příběh, který je okořeněn drsným a velmi vtipným černým humorem ( smál jsem se často), inteligentními dialogy a když došlo na akci, tak ta je nekompromisní, intenzivní a kure*sky realistická, především finální Home Invasion má atmosféru jak kráva. Mads Mikkelsen má nejspíš nejlepší roli po Honu jelikož zde hraje elitního a vytrénovaného vojáka a jde z něj respekt a záporák Roland Møller, ten se už osvědčil v téhle roli nemilosrdného hajzla několikrát ikdyž zde by si zasloužil ještě více prostoru. Velmi dobrý film, na který se nejen dobře dívá, ale zůstane i příjemná chuť na jazyku po skončení filmu. Na plný počet bych uvítal víc akce a větší prostor pro záporáka, ale jinak velká spokojenost. Příběh****, Akce**** Humor****, Násilí***, Zábavnost****, Hudba****, Vizuál****, Atmosféra****, Napětí****. 8.5/10. (31.01.2021)

Vydařený žánrový mix. Dost rychle to mění nálady, ale nepůsobí to nepatřičně. Naopak mě to udrželo zaháčkovaného, jelikož jsem nevěděl, kam se děj bude ubírat. Fousatý Mikkelsen vypadá drsně a gebil jsem se, jak vždycky plnil ty hrozby, co jim dal. Jeho nonšalantní držení samopalu v přestřelkách bylo megacool. (10.04.2021)

Jak se říká - "Náhoda je blbec!" - ale když se začnou náhody podezřele kupit na sebe, začíná jít do tuhého. Rytíři spravedlnosti staví do popředí dějovou kauzalitu (příčina-následek), která je v podstatě vlastní každému příběhu. V tomto případě je však tento všední dějový atribut opatřen líbivým námětem a doprovázen neuvěřitelně bizarní plejádou postaviček a spoustou momentů, v nichž se nešetřilo černým humorem, krví, pěstmi a nadávkami, přičemž se dostalo i na pár vážných scén ze života. Ať už se jednalo o náhodu, osud, omyl či algoritmus, Jensenův film je - nikoliv náhodou - solidní podívaná. (05.06.2021)

„Musíš pochopit, že to chvíli trvá, než to začne dávat smysl. Chce to čas.“ – to platí naprosto o všem, co za něco stojí, a tak i o tomhle filmu. *** Co je náhoda nebo nehoda uvnitř společenského systému absurdně protkaného strukturálním násilím a plného více či méně zjevně poškozených obětí, v němž násilí už relativně samovolně plodí další násilí, a co je důsledek vědomého či dokonce záměrného jednání, za něž někdo nese odpovědnost – a odkud to v kauzálních řetězcích začít odlišovat? A nedává větší smysl začít se na to dívat ještě úplně jinak, než řešit, kdo za co může, a hájit si práva na vlastní alergie a nevstřícnosti? *** Film, takřka rozfrázovaný sledem elektrošoků, které divákovi chystá formou i obsahem, důvtipně rozebírá zárodečné podhoubí veškerého ubližování a poškozování, přičemž si formálně naprosto bravurně buduje obrovský nadhled nad příběhem už tím, jak se nenechá žánrově polapit, aniž by při tom divočení zároveň ztrácel kontakt se současnou realitou, a obsahově pak s tímtéž nadhledem divákovi nabídne – aniž by to působilo trapně edukativně, banálně nebo kýčovitě – i hojivý lék a katarzi. A to zažít je veliká radost, protože možnost prožití nefalšované katarze je dnes zvlášť u snímků reflektujících neutěšený stav lidské společnosti až příliš vzácná. *** (Světozor a pak znovu na B12 s Lí, O., R.. a J.) (30.06.2021)

Kauzalita, no jasně! Je mi líto, i když se Jensen režisér i scénárista snaží a film má dánské obsazení snů, přemíra bizarních situací i nelogických vyústění (schovaných např. za rádoby poetiku) mě nepřesvědčila o výjimečnosti tohoto snímku a jen stěží, přes údiv a nudu, jsem se dostával na šedesátiprocentní hodnocení. I když Nicolas Bro hraje dobře na lesní roh. (01.06.2021)