Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Z pamětí pražského uličníka aneb co v dějepise nebylo. Píší se padesátá léta a v Praze na Letné vyrůstá obří Stalinův pomník. Desetiletý Honzík Domnosil se stěhuje z maloměsta do Prahy ke své mamince. Je to pěkný rošťák, už během prvních několika dní stačí rozbít bidet v novém bytě, pokousat ředitele školy a zničit žákovskou knížku. Ovšem doba se na jeho dětské duši značně podepíše. Rozvedená maminka upřímně věří v dobro komunismu, na rozdíl od jejího skeptického přítele, „reakcionáře“ Františka. Honzíkovi nejlepší kamarádi navíc navštěvují hodiny náboženství, otce jednoho z nich komunisté nedávno popravili. Zmatený chlapec, střídavě ovlivňovaný katechismem a učením velikánů světového proletariátu, se snaží svá uličnictví zachraňovat modlením, ale marně. Snad to bude tím, že jednou prosí Boha, podruhé zase V. I. Lenina... (TV JOJ)

(více)

Recenze (137)

Lima 

všechny recenze uživatele

Vracenky českými kiny jen tak prošuměly a nikdo je pořádně nezaregistroval. Až s televizním uvedením se jim dostalo zasloužené pozornosti. Podle mého názoru jeden z nejlepších českých filmů 90.let. ()

gouryella 

všechny recenze uživatele

Tato horka komedie neni prilis castym hostem TV obrazovky a to pres nespornou kvalitu tohoto snimku. Na jedne strane spousta povedenych, vtipnych situaci a na strane druhe velmi povedene vykresleni absurdity komunismu. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Jestliže se Vracenky dají ještě považovat za dětský film, pak je to nejlepší dětský československý film všech dob. Sugestivně podaný obraz padesátých let dětskýma očima, milé, nostalgické, dobově černobílé a vůbec kvalitativně na takové výši, že sledování snímku divákovi na hodinu a půl poodhalí dobu, ke které už má většina z nás nepřekonatelně daleko... (Kdyby se dělala hitparáda neprávem opomíjených filmů, tak ji Vracenky spolu s Reifovou Postelí a Tycovými Žiletkami asi s přehledem vyhrají. Sám pak režisér Jan Schmidt se naštěstí uchytil v povědomí filmy o pravěcích lovcích z Osady Havranů...) ()

RHK 

všechny recenze uživatele

Působivé někdy temné někdy veselé černobílé drama o dětství jednoho malého rošťáka v pochmurných padesátých letech. Budovatelsky zapálená naivní maminka nestačí na výchovu svých dvou dětí a tak se někdy vychovávají samy při provádění různých lumpáren na ulici. Zároveň kolem zuřivě běží doba, zavírají se soukromé hospody a krámy, zakládají se družstva, staví se pomníky. Pak přicházejí také velká zklamání v podobě politických procesů a přelepování jmen v učebnicích. Vše je sledováno dětskýma očima a chápáno dětským rozumem. Příjemný film, ale Svěrákovu Obecnou školu (odehrávající se jen o pár let dříve) mám radši. Trailer: nenalezen. ()

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Polistopadový retro film z doby poúnorové. Skutečně neprávem trochu pozapomenutý film, který popisuje život malého chlapce v době první pětiletky, končící smrtí Stalina a Gottwalda a postavením proslulé "fronty na maso". Jestli mne paměť nešálí, tak ji někdy v roce 1962 odstřelili. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Škoda doby, ve které byl film uveden, tehdy se lidé víc než o kino zajímali o jiné věci. Možná nejlepší film o počátku 50. let díky tomu, že nejde zdaleka jen o komunismus. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Skoro by se dalo říct, že to je Karel Kachyňa, každopádně snímek je natočený v jeho stylu se zvláštní poetikou v tragikomickém duchu a v černobílém provedení, které má navozovat retroatmosféru. Je paradoxní, že tenhle málo známý snímek, který se objevuje na obrazovce jenom výjimečně, hravě předčí spoustu titulů, které televize cpou do vysílání po pár měsících. Dokonce bych řekl, že předčí drtivou většinu filmů, které se tzv. vyrovnávají s minulostí, protože vznikl těsně v polistopadové době, kdy se ještě nestačilo rozpadnout barrandovské zázemí a jeho tvůrčí týmy. Taky se na něm neprojevuje laciný tématický konjunkturalismus jako u jeho mladších bratříčků. Na léta stalinismu se pohlíží očima dítěte, a tak nevadí ani určité zjednodušení a idealizace. Celkový dojem: 85%. ()

choze 

všechny recenze uživatele

Dětství ve stínu výroby Stalinova pomníku. Výborný film o vážných věcech odehrávajících se na pozadí klukovin jednoho sígra s dobrým srdcem (skvělý Jan Morávek), který neprávem zapadl. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Trápil jsem se pochybnostmi, zda bude maminka schopna pokousání pedagoga uznat za husitské či nikoliv.“ Ačkoliv nemám z tvorby Jana Schmidta příliš nakoukáno, už několikrát mě svým dílem velmi mile překvapil. Vracenky k mé potěše tento trend následují. Už jen ta kamufláž s rokem výroby, kdy má divák silný pocit, že sleduje daleko starší film, k čemuž nepřispěl pouze ten černobílý obraz, ale především výborně vykreslená atmosféra 50. let (navíc ještě dotvářená dobovými závěry či nahrávkami). Dětsky naivní pohled hlavního hrdiny na tehdejší (často mrazivé) události je jednou z největších devíz filmu a spolu s jeho trampotami dodává do snímku humor (který chutná poněkud hořce, ale zasmál jsem se hned několikrát). Scény jako kupříkladu peripetie s výtahem, kousání na záchodcích nebo „upravování“ učebnic jsou (Honzovy slovy) „epesní“ (podobně jako skoro každá se Suchařípou). Možná se tvůrci filmu nemuseli bát přitlačit na (černo)humornou notu ještě více, ale i tak jsem spokojený. Hodnotím solidními 4*. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Strukturou to připomíná nalezenou hrst kamínků z dětství. Jen pár kousků z kapsy starého kabátu, ze kterých už nikdo nemá šanci sestavit kompletní mozaiku. Jak už to bývá, zůstaly ty naivní a krásné a těch pár těžkých už možná omlel proud času do přijatelných tvarů. To pozadí leninsko-stalinského kultu osobnosti a všeobjímající demagogie pak s odstupem času ukazuje, jak je dětský svět na rozdíl od toho dospělého lépe vybaven proti podobným sračkám obranným mechanismem nevinnosti. Schmidtův film je už dekády opomíjen, ale možná je to i ku prospěchu, protože by se opotřebovala jeho vzácnost.. Apropo, mezi nyní už zakázanými zbraněmi hýžďového ničení jako jsou řemen od kalhot, klepač na koberce či šňůra od žehličky se tady vzhledem k lokaci ani nemohla objevit jedna z těch nejstrašnějších. Gumový šlauch na stáčení slivovice.. ()

Rex Mundi 

všechny recenze uživatele

Už som tento film kedysi videla a spomenula som si na to, keď som naň náhodou prepla na CS filme. Znova som ho dopozerala do konca... má v sebe nejaké čaro, ktoré ma vždy upúta :-) Mimochodom, jeho autenticita je taká dokonalá, že až teraz na ČSFD som si všimla, že vznikol v roku 1990. Považovala som ho za oveľa starší (a ani mi nenapadlo riešiť, že keby vznikol napr. v 1968, Jana Švandová by tam musela byť mladá žaba:-). Proste ma načisto ošudil, ale v dobrom :-) ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Po Vracenkách mám vždycky neodolatelný pocit, že mám doma hrozně hodné děti!! Skvělé retro natočené těsně po sametové revoluci, ale tak věrně, že jsem si při první produkci dlouho lámala hlavu, z kterého roku to vlastně je!? Velký podíl na tom má i obsazení neokoukané Jany Špaňůrové, která je nejen půvabná maminka, ale i nakažlivě přesvědčená (a přesvědčivá) komunistka. Velmi zdailý a neprávem opomíjený snímek, perla čskoslovenské kinematografie po roku 1990. Viděno na 50. Mezinárodním filmovém festivale pro děti a mládež ve Zlíně 2010. ()

pepo 

všechny recenze uživatele

ýborný predchodca Obecnej školy. Dospievanie, radosti a starosti v krásne ľudskom podaní a silnou atmosférou 50. rokov. Je strašná škoda, že je to tak zapadnuté. ()

LiVentura 

všechny recenze uživatele

Příjemný snímek o malém chlapci, který zkoušen osudem žije v socialistickém uspořádání a musí se s ním naučit prát po svém, neboť je z rodiny, která byla silně zasažena zvůlí a hrůzou komunistické mašinérie... ()

Ampi 

všechny recenze uživatele

Děti vidí svět jinýma očima. Dokažou být pro věc někdy zapalenější než dospělý. A tento film podobně jako film Malý zradce ukazuje dětský pohled na okolí, které se okolí nemusí vždy libit. Snad se tento přijemný černobílý film se pro nečernobílý pohled na svět nestal polozakázaným? ()

paascha 

všechny recenze uživatele

Schmidtova nenápadná autobioretrografie, ztracená v šuplatech. Znám ho dlouho a mám ten film moc rád. Suchařípův ředitel a jeho: Nóó ovšem, Domnosil...:-)))) ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

,,Soudruhu Vladímire Iljiči, já vím, že toho máš hodně ale prosím zařiď ať se maminka vrátí. Já ti slibuji, že v tebe budu nadosmrti věřit.. '' Vracenky jseu dětským pohledem na šílená padesátá léta, ve kterých se nedařilo rozumnět dění kolem sebe, pravdám a lžím ani dospělým natož dětem. Zatímco Honzík vždy věří tomu, nebo v to od čeho může čekat nějakou pomoc či výhodu (jednou je to Bůh, podruhé Lenin), jeho maminka zapřísáhlá komunistka je politickým vývojem ze svého původně pevného přesvědčení stále více a více zmatena. Krásným protipólem je jí skvělý Navrátil. Kouzelný byl i Suchařípa v roli ředitele školy. Vracenky jsou komedií o klukovských lumpárnách v úděsné době 50 let. Jeho děj se prakticky odehrává v období příprav ohyzdného komunistického sousoší v čele s J. V. Stalinem na Letné až do konce výstavby. --- Film a to období krásně charakterizuje otázka, kterou Honzík po dalším průšvihu položil svému kumpánovi: A čím tě doma táta bije? - Mně nebije, tátu mi popravili. -V koncentráku? - Ne vloni. .. !!!! Vracenky jsou opomíjeným krásný a bezpochyby kvalitním filmem. Doporučuji je vidět ! 5 Kg železa. * * * * * ()

Disk 

všechny recenze uživatele

Vracenky jsou neprávem zapomenutý klenot, který by si zasloužil velkou pozornost. 50. léta viděna dětskýma očima možná lépe odhalují veškerou absurditu té doby než "dospělé" filmy na téma komunismus. Všechny současné pokusy k tomuto tématu Vracenkám nesahají ani po kotníky. Dvojčata Morávkovi jsou super stejně jako Leoš Suchařípa a Oldřich Návratil v jedné ze svých životních rolí. K tomu si přidejte nádhernou černobílou kameru a citlivé vložení filmových týdeníků o stavbě Stalinova pomníku na Letné. Vracenky jsou naprosto výjimečný skvost, který sice žaluje komunistickou dobu, ale nijak není sentimentální a v žádném případě netlačí na pilu. Pro mě jedinečný zážitek. Mohu jenom doporučit. ()

Reklama

Reklama