La Bonne Épouse
Ako byť dobrou ženou
How to Be a Good Wife
Režie:
Martin ProvostScénář:
Martin ProvostHudba:
Grégoire HetzelHrají:
Juliette Binoche, Yolande Moreau, Noémie Lvovsky, Edouard Baer, François Berléand, Anamaria Vartolomei, Lily Taïeb, Armelle, Élise Girard, Julien Sibre (více)Obsahy(1)
Příběh filmu se odehrává na sklonku 60. let minulého století na poklidném francouzském pohraničním maloměstě. Paulette (Juliette Binoche) a její manžel Robert (François Berléand) s pomocí výstřední Gilberte (Yolande Moreau) a přísné jeptišky Marie-Thérèse (Noémie Lvovsky) zde již řadu let provozují speciální soukromou školu pro dospívající dívky. Cílem výuky je vychovat z dívek dokonalé manželky připravené ve všech směrech oddaně sloužit svým drahým manželům. Po Robertově náhlém odchodu z tohoto světa však Paulette mimo jiné zjistí, že škola stojí na pokraji bankrotu a tak musí poněkud nečekaně převzít zodpovědnost za její udržení. Paulette, která vždy byla přesně v duchu jejich školy svému muži vzornou ženou, se při jednání v bance nečekaně setkává s Andrém, svou první láskou. Díky tomuto setkání překvapivě zažije svůj první orgasmus. Nové zážitky, zkušenosti a nečekaná dobrodružství začínají nahlodávat její víru v tradiční rodinné uspořádání, k němuž dívky ve škole vedou. Navíc začínají být poněkud jiné i jejich studentky. Přemýšlí o osobní svobodě, nezávislosti a dokonce mají i vlastní názory a cíle. V této situaci se celá škola připravuje na důležitou účast ve velké celostátní televizní soutěži zaměřené na dokonalé řízení chodu domácnosti, kvůli níž je čeká cesta do Paříže. Tam právě propukají velké studentské bouře, které navždy změní celou Francii. (CinemArt)
(více)Recenze (21)
Bláznivé feministky z Francie. ()
Film sa snaží ukázať aký odporný je ten konzervativizmus, že mať rodinu znamená, že žena ju slúžka, že to všetko, čo sme tu tisíce rokov žili je zlé, že dosť bolo mužov, lebo oni sú pokrytci, nikdy nič nerobili a ženy vždy len ponižovali. Jediný sympatický muž v tomto filme je prezentovaný ako chlap podvádzajúci svoju manželku. A víťazne tak povstáva feminizmus, ktorý sa opäť čiastočne prezentuje ako lesbizmus. Dnes je už fakt problém čo i len náhodne nájsť film, kde by sa toto nepropagovalo. Búranie stereotypov znamená totiž vytváranie nových – kresťanstvo je zlé, konzervativizmus je zlý, tradície sú zlé, bieli ľudia sú zlí, hetero muži sú zlí, naopak homosexualita je dobrá, feminizmus je dobrý, imigranti sú dobrí, rasové menšiny a paradoxne aj islam je dobrý. Nové stereotypy, ktoré vedú civilizáciu presne tam, kam priviedli aj slávnu Rímsku ríšu. A tá vieme ako skončila. ()
Na první pohled je to okouzlující nostalgický satirický výlet, který seje semena vzpoury. Ne perfektně vystavěný, ale s několika zapamatovatelnými postavami. Všichni podávají svůj maximální výkon v čele s Juliettou Binochetovou, která má pěkný šatník. Režie není dokonalá, některé dějové linky nejsou moc smysluplné, nebo nemají dost času, aby byly rozvinuty. Je to pěkně barevné. Nepřináší to nic jiného než mírnou zábavu o emancipaci. Přeměňuje zastaralé genderové stereotypy do feel-good parodie ("dobrá manželka je nesobecká, chápající a v dobré náladě", "stane se z vás splněný sen všech mužů"). Děj situován na konec šedesátých let nám ukazuje zcela jiný svět. Odlišný pro muže, ženy a páry. Když se na to podívají mladí lidé, mohou třást hlavami a smát se, jak je to zpátečnické. ()
Jak býti dobrou ženou disponuje na první pohled lákavým námětem a vskutku slibným hereckým obsazením v podobě tří typologicky naprosto odlišných hereček Binoche - Moreau - Lvovsky, nicméně se to celé rozpadá kvůli jalovému příběhu a nevyužitému potenciálu - jak u postav, tak u prostředí - což je opravdu velká škoda. Poselství filmu tvořící rámec je očividné a v dnešním přehršli feministicky laděných filmů by si klidně našlo svoje místo, i přesto jsem měl však pocit, že se to dalo natočit živějším a humornějším způsobem. Závěrečné tanečně-hudební číslo mělo sice svoje kouzlo, nicméně absolutně nezapadalo do konceptu filmu. Lepší dvě hvězdičky! ()
Co to doprd*le bylo?! Jak tohle mohli pustit do kina? Kdo tady tomu naskládal 50%? Vždyt je to šílený feministický film bez smysluplného děje. Trailer ukazoval něco jiného, v něm jsou všechny vtipy, ve filmu samotném pak skoro žádný jiný - toto není komedie! Nechápu. ... GA Cinema ()
Tak aj frantíci si museli natočiť feministickú sračku s nestárnúcou Julkou. Ako podmaz k žehleniu určite skvelý film. Pri plnohodnotnom pozeraní by som si to asi hodil. Aspoň to nie je tak zošnúrované, ale skôr ľahko natočené. Škoda len toho záveru. 2 z 5 ()
Docela dobrá tragikomedie, která si dělá srandu sama ze sebe...60% ()
Jak býti dobrou ženou je onen druh filmu, jehož drobné vtipné nuance pochopí a uvidí především ženy. Oč překvapivější pak je, že scénář napsal muž. Poetika i skvělé narážky na ženské stereotypy a předpoklady toho, jaká by měla žena být a co splňovat, jsou dnes aktuálnější než kdy jindy. Provost skvěle s nadhledem vykresluje onu dobu, atmosféru i tento typ škol pro hospodyňky bez názoru s hlavou svěšenou, stejně jako silné ženské postavy, které toho mají už akorát dost. Provost film vede s lehkostí, nadhledem, pohodou a pomrkávním k moderní ženě a feminismu. Snad jen někdy poněkud ujede a některé mini příběhy nahlíží více z mužské představy o chování žen. Velká škoda, že konec je jaksi velice zvláštní a jeho groteskně šroubované vyznění jakoby neodpovídalo předchozímu. Dlužno také říct, že film je víc takovou pohlednicí z dávné doby než konzistentním vyprávěním.Každopádně se jedná o poměrně zdařilou jemnou komedii z Francie, která je takovým svěžím a lehkým nahlédnutím na období, které pro ženy nebylo zdaleka tak příznivé jako třeba dnes. Skvělá Juliette Binoche. 70% ()
Celej film je dobrej, nevadí mi tam ani radikálně-feministický podtext, ale ten konec to celý posral, kvůli tomu mu ubírám 2 hvězdy. ()
V danej forme neškodná jednohubka, ktorá v sebe mala viac, čo nakoniec ukáže. Výchova budúcich manželiek stroskotá v tom, že ani vychovávatelia nie sú nevinné baránky. Ale to „paradoxne“ nevadí, filmu to prospeje. Pozornosť, venovaná jednotlivým postavám, hlavne tým mladým slečnám, nie vždy je dostatočná (zachytenie začínajúceho lesbického vzťahu medzi dvoma mladými slečnami je povrchná). Posledných tridsať minút spíš odzrkadľuje bezradnosť režiséra, avšak kvôli záverečnému uvoľnenému tancu sa prikláňam k „trojici hviezdičiek.“ Juliette Binoche je stále božská! Osobné hodnotenie: 71% (***) ()
Juliette Binoche to moc sluší a film ocení jen ženy. A jak francouzské filmy nemusím, tak tenhle mi zrovna sedl, děsivá škola pro dokonalé manželky a závěr mi vůbec nevadil. ()
Počas pozerania filmu som nechápal tie nízke hodnotenia, ale záver to fakt posral. Rovnaká pointa sa dala zobraziť aj oveľa lepšie ako takto debilne. No nevadí, ak neberiem do úvahy posledných 5 minút tak zaslúžené 3* ()
Celkom príjemná a svižná komédia, ktorá je síce primárne určená ženskému pokoleniu, ale prejavuje sa hlavne svojou autentickosťou, feelingom a odľahčenou atmosférou. Postupom času síce stráca dych a dôjde to až k trápnemu záveru, ale všetko počas toho dáva zmysel a občas sa aj zasmejete. Ja som bol celkom spokojný a aspoň trošku som vypol. 65 % ()
Hnůj, hovna, blé. ()
Doslova utrpení trvající skoro celý film. Zhoršující se s každou uběhlou minutou. ()
Dievčenská škola okolo roku 1960, ktorá je zviazaná pravidlami. Skvele vyzerajúca Juliette Binoche, vtipná Yolande Moreau, ale za mňa vyhráva Noeme Lvovsky v úlohe upätej a prísnej rehoľnej sestry. Prvá polovica filmu, kde všetko išlo podľa pravidiel ako keby dýchalo atmosférou 60. rokov minulého storočia, bola uveriteľná. Druhá odviazaná a bláznivá polovica filmu bola už trochu hipisácka. A záver z tančekom už bol "mimo mísu". Ale aj tak som sa celkove zabavila. ()
Odpověď ředitelky dívčího výchovného ústavu na otázku Jak býti dobrou ženou, La Bonne Épouse, přinejmenším v Alsasku v minulých šedesátých letech, byla tehdy podle též režírujícího Martina Provosta tradiční. Jenže francouzský revoluční rok ukázal, že nastupující generace už o tradiční odpověď nestojí. Aby se publikum z téhle rány vůbec zotavilo, ukáže se mu ředitelka čerstvě ovdovělá, čerstvě emancipovaná, čerstvě podle poslední módy oblečená, do nezrezivělé staré lásky čerstvě zamilovaná a hbitě tančící. Škoda, že scénář neukázal, jakou odpověď na stejnou otázku dávaly dívkám ředitelky výchovných ústavů, když tanec a revoluce skončily. Přinejmenším v Alsasku. P.S. To jsou řádky o příběhu, ne o filmu z něj. https://www.macguffin.cz/ ()
Jako celek nic extra. Žádný zajímavý děj, vývoj událostí nijak nepřekvapil, vyloženě nezaujal a film prostě došel ke konci který každý očekával. Závěrečný zpěv na konec překvapil, ale ne příjemně, trochu mi rval koule. Film ovšem příjemně potěšil po tom, co člověk přestal sledovat jen děj ale zaměřoval se na samotné scény. Padlo pár dobrých vtipů, herecké výkony ušli, odlehčená atmosféra stále více propíraného tématu působila uvolněně. Hvězdičku navíc si film zasloužil scénou kdy holky poslouchají z rádia chválu na masturbaci a přitom všechny lížou mušličky. ()