Nightlife: Na tahu

"Doktor říkal, že mi nemáš nějakou dobu strkat jazyk do oka." Na tahy už dávno nechodím, ale to asi není jedinej důvod, proč jsem se nebavil. Ten nejzásadnější je Renzo. Takovýho kreténa, a to výjimečně nemyslím v dobrým, bych do svý blízkosti nikdy nepustil. Pokud by se tam přesto nějak vetřel, tak bych ho mafiánům prodal na orgány. Tak to bylo zlý. Na druhou stranu mezi piráty Milem a Sunny to celkem zajiskřilo a vítězství trpaslíků taky stálo za to. Mimo to mě zaujalo už jen užívání slova suboptimální, který jsem nikdy v životě neslyšel a tady mě přepadlo hned dvakrát. Ještě jednou a podívám se do slovníku. (19.12.2021)

Odvěcí kámoši Milo (Elyas M´Barek) a Renzo (Frederick Lau) táhnou za všech okolností vždy za jeden provaz. Tak nějak chtějí seknout s prací barmanů a zatouží otevřít si konečně vlastní podnik. Sílu jejich dlouhověkého přátelství prověří jednoho dne nepředstavitelný malér, do kterého spadne Renzo, když chce pomocí nelegálního výdělku realizovat jejich společný sen o podnikání. Poté, co svěřená zásilka drog nenadále zmizí a nedorazí na místo určení, mají rázem v zádech ruskou drogovou mafii a zločinecký gang. A noční Berlín zažije s nimi bláznivé dostihy. A nesmím opomenout, že Milo má na sobotní večer domluvené osudové rande. Sličná Sunny (Palina Rojinski) vyznává přísnou monogamii, což nebyl případ její poslední známosti, takže nepromiskuitní Němec s arabsko-italskou vizáží má dvířka do jejího klína otevřené dokořán. Největší slabinu představuje skutečnost, že většina situací má velký náběh i potenciál být co možná třeskutě nejvtipnější, jenže se tak děje málokdy. To ale neznamená, že film trpí nezábavností. Má to sice vlažné proluky, začátek je takový celkem roztahaný až utahaný, od 45 minuty se ale děj začne stupňovat a nabírat na spádovosti. A dostaví se i jeden malinký závěrečný zvrat. Spolehlivě zábavný tandem M´Barek a Lau přibral do své stíhací jízdy sympatickou Palinu Rojinski, která dodala romantické rozpětí. A občasné vtipe vylez skutečně po čase začne v přiměřeném měřítku fungovat. Rezignovalo se na fekální a přisprostlý humor, prostor dostávají povětšinou poněkud infantilní vtípky, ovšem jejich komické podání je zdárné. Režisér Simon Verhoeven od posledně razantně změnil žánr, a neudělal žádný velký komediální přešlap. Smíchy sice nezemřete, dobrá nálada po tomto kousku dramaticky neklesne. 8/10 (26.04.2022)

Německá odpověď na Noční hru, která mi však svým humorem a příběhem sedla o trochu méně než její americký protějšek. M'Barek a Lau si po výtečných Téměř dokonalých tajemstvích střihli tentokrát komedii se špetkou gangsterské akce a spontánní romantiky, u které jsem se sice vyloženě neválel smíchy - byť mě sekvence s herním večerem vskutku pobavila - ale i tak se jednalo o sympatickou oddychovku, kterou snad jen trochu zhyzdil (na můj vkus) odfláknutý konec gangsterské linie. P.S. Bacha na asijské jídlo a koktejlová paraplíčka! (20.06.2021)

Elyas M'Barek je zárukou kvality na poli Německých komedií a ikdyž Fakjů pane učiteli zůstane jeho největším hitem, povedlo se i tohle. Sympatické postavy, fajn zápletka, místy nečekaně napínavé, finále přineslo jeden slušný zvrat a po stránce humoru to sice není taková nálož, že bych se válel smíchy na zemi, ale je na úrovni a vrcholem je nejspíš scéna ala game night, kde sjetí geekové hrají dračí doupě :D Velmi zábavné, sympatické i přítomná romantika je víc než fajn. 8/10. (02.03.2021)

Další super komedie, aneb pan Fak jú učitel již pro mne představuje jistou záruku kvality. Ačkoli to na první pohled působí spíše jednoduše, přeci to má všechny důležité aspekty, které dobrý film potřebuje. V prvé řadě je to dostatečně poutavé i zajímavé. Dále pak projdou hlavní postavy velmi sympatickým vývojem, přičemž jejich sblížení působí velice přirozeně. K tomu humor funguje takřka bezchybně a hlavně jsem na bláznivou jízdu podobného typu naladěn prakticky kdykoli. Na konec nemám téměř, co bych mohl vytýkat. 72% (06.01.2023)