Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Bigrambo
    ***

    S Evaldem Schormem to spolu máme jako na sinusoidě – jednou mě naprosto nadchne, podruhé předloží kousek, ve kterém spolu se příliš nepotkáváme. Tento snímek se bohužel nachází na té spodní části křivky – téma zlomeného budovatele mě příliš neoslovilo (i když v něm byl velký potenciál) a nic na tom nezměnily ani skvělé herecké výkony všech zúčastněných. Tak snad se příště zase trefím!(11.4.2014)

  • honajz
    ***

    Snímek Evalda Schorma, kterým po svých dokumentárních začátcích debutoval v oblasti celovečerního hraného filmu, neměl příliš štěstí. Přišlo na něj jen 300 tisíc diváků, a po úspěchu v zahraničí i od kritiků jej komunisté zavřeli do trezoru. Vypráví totiž příběh obyčejného dělníka z továrny (Jan Kačer), který se plně oddá komunistické ideologii a stoupá po stupíncích výš a výš. Pak však přijdou odhalení stalinského kultu a on ztratí to, v co věřil, a nedokáže se s tím vyrovnat. Trpí tím on, jeho okolí i jeho dívka, kterou hraje Jana Brejchová. Ta zde mimochodem ukáže ze svých vnad o něco více, než jsme zvyklí, ostatně díky ní prý na film přišlo alespoň něco diváků. Ostatní v anketě potvrdili, že film je až příliš hloubavý a depresivní, jak se dozvíme v sekci bonusy, v rozhovorech, od Pavla Taussiga (9:55). Dalšími rozhovory jsou s představitelem hlavní role Janem Kačerem Kačer (3:38) a hudebním skladatelem Janem Klusákem (3:18), ale oba na tak malém prostoru toho příliš k filmu neřeknou. Film samotný je černobílý ve formátu 4:3, s českým zvukem ve stereo a s českými titulky i u bonusů. Ty kromě protipirátského traileru v úvodu disku tvoří ještě filmografie a fotogalerie.(10.8.2019)

  • Jansen
    *****

    Schorm stvořil jednu z nezajímavějších postav (ne)straníka České nové vlny. Postava Jardy je zajímavá hned z několika stran. Jako mladý nadějný straník pracující v továrně má dveře ke komunistické kariéře otevřené. On však jakékoliv povýšení tvrdošíjně odmítá a dál pózuje fotografům u svého soustruhu. Přičemž tak činí s pohnutkami ryze idealistickými, což dokládá i jeho proslov na stranické schůzi. Zároveň už se pohybuje ve sféře stranických papalášů a finančně na tom také není špatně. Dalo by se tedy říct, že v mimopracovním životě už dávno povýšen byl, aniž by si to uvědomil. Postupně však začíná vnímat svou roli prorežimního šaška. Scéna, kdy ho kouzelník jako dobrovolníka vytáhne na pódium se slovy „děláte to přece pro ně“, pak působí až symbolicky. Vnitřní puzení, které ho poté pronásleduje, jakoby ale nemělo původ v ryze intelektuálním protirežimním vzdoru, ale spíše v existencionální bezradnosti. Lidé, kteří ho obklopují, jsou bez výjimky prospěcháři a pokrytci. Schorm zde v podstatě nestvořil jedinou kladnou postavu. Jardovo dilema překračuje meze komunistické reality a stává se platné v daleko širším kontextu lidské existence.(26.8.2010)

  • lena60
    **

    Náročný snímek. Nepozorný divák s roztěkanou myslí, jakým jsem byla na první pokus já, si na své rozhodně nepřijde. Od začátku jsem nezachytila nitku, celý film jsem tápala, abych se nakonec se protrápila k neuspokojivému finiši. Po zhlédnutí ostatních snímků ze Schormovy režijní filmografie, se k filmu Každý den odvahu hodlám s poněkud odlišným přístupem vrátit.(26.4.2010)

  • mm13
    *****

    To nemá nič s kritikou komunistického režimu! A kto to bude tvrdiť, je slepý alebo pokrytec... a hlavne o nič menší hlupák, než papaláši, ktorí túto prvotriednu štúdiu rozorvaného charakteru vyplašene šupli do trezoru. Každý den odvahu nie je o dobe. Je to o človeku. Stále tom istom, nech je doba akákoľvek.(14.11.2014)

  • - Podle vzpomínek Jana Kačera se coby začínající herec s tehdejší hvězdou čs. filmu Janou Brejchovou viděl poprvé právě při natáčení postelové scény. (hippyman)

  • - Natáčelo se v Teplicích a okolí. (optik)

  • - V závěrečných titulcích mezi herci je Jiří Menzel uveden jako Jiří Mencl. (bomber7)