poster

Lítost (TV film)

Drama

Československo, 1970, 64 min

  • mchnk
    *****

    Ty budeš šťastnej ! Když nám se to nepovedlo..." Brilantní, neskutečně brilantní záležitost. Když jsem to zde viděl, a vzal jsem to od režiséra přes scénář, až k poslednímu herci, můj úžas byl skutečně upřímný. Rudla, Vlasta i Jan tak, jak jsem je nikde jinde neviděl. Evald Schorm tak nějak zabouchl dveře za 60. léty a novou vlnou, a zavřel je tak, abych na to skutečně nezapomněl. Naprosto geniální, civilní a uvolněný herecký tým, pod taktovkou výborné režie a skvělou linií příběhu. Bývalí manželé Kopfrkinglovi jako zpívající vážná známost, bojují o mladíka, který je na rozcestí další životní cesty. Tohle prostě československý divák nemůže nevidět.(15.5.2013)

  • troufalka
    ****

    "Nic o nich nevíme... Vůbec nic!"                                                                                                                                                Už vím, proč se to jmenuje Lítost. Bylo mi jich obou líto.                                                                                                   "Člověk není to co je, ale to co si o něm lidi myslej, to si pamatuj!" (19.12.2014)

  • blackrain
    ****

    Jan Hrušínský měl v úvodu filmu tak krásně telecí výraz, že jsem si myslela, jestli si náhodou něco nešlehnul. Ten výraz se po celou dobu filmu moc neměnil. Přidal k němu ještě náměsíčnost za bílého dne. Tatínek jiné představy o životě než jeho šestnáctiletý synek. Oba dva ale hledali uplatnění. U nás na základce byla taky jedna povedená partička. Hráli podobnou hru, jen s tím rozdílem, že vbíhali před rozjetá auta. Kdo vběhl blíž byl borec. Až se pak jednou stalo, že auto nestačilo zabrzdit. Byla z toho aféra jako Brno. Bylo moc příjemné v jedné scéně vidět ještě stále fungující restauraci Terasy Barrandov. Dnes už bohužel můžou na svou tehdejší slavu jenom vzpomínat, protože je z nich ruina pro bezdomáče. S věčně svítící žárovkou uvnitř.(5.10.2016)

  • radektejkal
    ***

    Jsem o něco málo starší než Jan Hrušínský, a snad proto se mi vybavili všichni někdejší fotrové mých známých - tvořili jednolitou řadu, která se o své potomky zajímala velice málo, a pokud to měli ve škole dobré, pak vůbec ne. A snad proto mi také byla postava "šahavého" a kecavého" fotra zpočátku dost nepříjemná. Psychologická zkušenost je ale trochu jiná; kvalita otce se počítá jeho dobou strávnou s dítětem. Nejhorší je ten, který vůbec není. U toho, který je, má malý význam to, zda ho hladí nebo políčkuje. Pokud ho hladí, nemá dítě jistotu vzhledem k vnějšímu světu, a může být neurotické, pokud ho políčkuje může sice tušit, že otec je silný a kdykoli se ho zastane, ale může to také přivodit jinou újmu. Rudolf Hrušínský st. je ten první typ, je, a to nadmíru intenzivně. Přitom vyprávění o úspěšné budoucnosti tomu, kdo má dosud jen samé mindráky, může vzbudit pouze účinnou lítost. Ale právě ta je nakonec i spásná. Pozn.: Zajímala by mě historie televizního vysílání.(25.2.2017)

  • Adam Bernau
    ****

    Hrušínský nejst. tady hraje velmi podobnou postavu jako o rok dříve ve vynikající Šotolově a Bělkově Bellevue. Ovšem Hubačovy texty jsou trochu jako špatní herci - přehrávají. A z Schormovy režie jsem vždy - s vyjímkou tvorby z let 68-69 - bezradný. To nic nemění na tom, že vás ve svém průběhu tento film přenese přes několik vrcholných momentů. U každého diváka budou asi jiné, u některých dokonce probíhají celou stopáží; ani u mě nevyšel umělecký záměr naplano a jestli je pro Schorma jeho součástí mnohost a různost resonancí jednoduchého tématu, pak jeho tvorbě začínám rozumět. Jednu z hlavních kvalit díla vystihl svým komentářem Trucker: "Naprosto nudná záležitost složená výhradně z prázdných keců o ničem. Celým "dějem" je jen změna lokací, kde se ty zbytečné rozhovory odehrávají."(17.4.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace