PŘEDTÍM byli spokojenou rodinou, jíž ke štěstí nechybělo takřka nic. Carolyn Ryanová byla dětská lékařka, její muž Ben byl sochař, dospívající syn Jacob a malá dcerka Judith po všech stránkách prospívali. Pak ale přišel den, kdy se všechno změnilo a bylo už jen POTOM. Ve sněhu byla nalezena mrtvá dívka a do domu Ryanových přichází policie. Ben rozhodně odmítá šerifovo podezření, že by jeho syn mohl mít se zločinem cokoliv společného a ve své snaze chránit Jacoba zničí všechny usvědčující důkazy. Ovšem Jacob zmizel, což ještě posílilo podezření vyšetřovatelů i obyvatel malého městečka. Rodina Ryanových na vlastní kůži poznává, co znamená veřejné odsouzení, ale jejich důvěrou v Jacobovu nevinu nemůže otřást nic. Ani to, že když je chlapec po několika týdnech zatčen, odmítá s rodiči komunikovat a o tom, co se onoho dne stalo, zarytě mlčí. Okolnosti zločinu se Ryanovi dozvídají až později a k jejich klidu rozhodně nepřispějí - Jacob dívku skutečně zabil, i když jen nešťastnou náhodou. Rodina ztrácí svou dosavadní jednotu - matka věří síle pravdy a chce, aby se syn přiznal, otec se především snaží ochránit Jacoba a je ochoten i ke lži. Stejného názoru je i jejich právní zástupce, ovšem Jacob se nakonec rozhodne podle svého - jedná tak, jak musí...(oficiální text distributora)
„Celý váš život môže zmeniť jedna jediná sekunda. Ale nikdy neviete, kedy a ktorá.“ Akademická nuda alebo zaujímavá psychologická štúdia vyhrotenej situácie, kedy syn zavraždí? Meryl Streepová, Liam Neeson, Edward Furlong a Alfred Molina rozohrávajú pôsobivo nudnú a nudne pôsobivú drámu z nudného amerického mestečka. Naznačujú otázky o vine, zodpovednosti za svoje činy a sile rodiny, na ktoré je ťažké niečo rozumné odpovedať. Ale vlastne buďme vďační, že podľa takej slabej knihy vznikol taký relatívne dobrý film...(29.8.2008)
Film běžel v televizi, ale v docela blbý čas, takže jsem se dívala až dnes. Nemohla jsem ho vynechat, protože v něm hraje má oblíbenkyně nejoblíbenější - Meryl Streep. Bohužel musím konstatovat, že je to jeden z těch horších Meryliných filmů. Ač se může blýsknout hvězdnými jmény v obsazení a slušným námětem, asi díky scenáristovi a režisérce se z filmu nepodařilo vykřesat vše, i když měl velký potenciál. Škoda škoda, divák se spíše nudí a postavy také nejsou z těch, ke kterým si lehce najdete cestu a které jsou nějak extra sympatické.(16.6.2013)
Počas sledovania som si uvedomil, že vlastne ja už som tento snímok kedysi dávno videl, no zabudol som naň, čo v mojich očiach samozrejme o filme mnohé vypovedá. Nezlepšilo sa to ani po rokoch - mdlé, nudné, dramaticky strnulé a po obsahovej stránke stereotypné. Morálna dilema, ktorá toho veľa nepovie, problém sa len rozrýpe a nechá sa tak. Niečo tu zachraňujú herci, ale na lepšie hodnotenie to aj tak nestačí. Veľmi slabý priemer. 50/100(12.1.2018)
Když si tak srovnám, co vím o Barbetu Schroederovi a co vím o premise filmu, řekla bych si, že mě čeká zajímavý zážitek. Potom se začnu film koukat a prakticky od prvních minut vím, že film bude obětí kompletně nezvládnuté produkce a absence jednotící vize. Hudba Howarda Shora vůbec nereflektuje, co je vidět na plátně a co bychom měli tušit za ním. Scénář je hodně (hodně!) nesmyslný a vzhledem k tomu, že ani ostatní složky filmu nefungují, tak od toho nic neodvádí pozornost. Těžiště se tříští mezi dramatem dětí a dramatem rodičů a ani jedněm se nedostalo spravedlnosti. Rodiče se rozpadají při jakékoliv změně chování a ani jeden z nich nepůsobí ani jako skutečná postava s agendou, ani jako pár ve spojení s tím druhým. Přehrávají a zároveň jako by nevěděli, co mají dělat. Herečka představující dceru je zoufale slabá a nepřesvědčivá, což celku ubližuje zejména proto, že je vypravěčkou příběhu a měla by být tím, kdo základní emoce překládá divákovi. Na Furlonga jsem se těšila nejvíc a proto jsem také nejvíc zaplakala. Chtěla bych to trochu hodit ještě i na scénář, protože když má člověk například napsáno, že má sebrat pohrabáč od krbu, běžet chodbou na zahradu, držet ho v tenkých ručičkách nad hlavou, proběhnout kolem velké hořící vatry a výhružně řvát na několik dospělých útočníků, tak je nejspíš prakticky nemožné u toho vypadat jinak než jako blbeček v melírovaném svetru. Ale to, že Furlong se zdá celou dobu sjetý a mimo svoje smysly se nedá svést jenom na snaživého pisálka, řekla bych. Někde jsem četla, že prý Meryl Streep na Barbetovu adresu řekla, že nedovoloval hercům mluvit jeden přes druhého a že se nikdo z nich necítil dobře ve své postavě. To by dost vysvětlovalo. A je to věčná škoda, protože některé věci mi přijdou vážně dobré, respektive slibné, hlavně struktura. Když to popíšu svými slovy: Vidíme město žít svým životem, ve sněhu leží mrtvola, jedna rodina si žije svým životem, přichází ambivalentní zpráva, syn není k nalezení, městečkovská aliance se začíná přeskupovat, syn pořád není k nalezení, pochodně začínají hořet, syn se nalezne, pochodně hoří jasným plamenem, syn řekne doma svůj příběh, ohně začnou hořet i v očích rodičů a začíná být jasné, že ta rodina nejspíš nebyla v pořádku ani dávno, dávno předtím a ne jen potom, a všechno směřuje k vnitřnímu kolapsu, během kterého syn přijme následky svých činů, očistí se v očích svojí sestry a také ji osvobodí od slepého vzývání svých rodičů, sám sebe vytrhne z jejich toxického vlivu a odchází se naučit přemýšlet o věcech i z jiných úhlů. - Takhle to zní super a takhle by se mi to moc líbilo. Tetelím se blahem, když si představím, že by to režíroval George Sluizer, Michael Haneke nebo Joon-ho Bong(!). Nebo kdyby to alespoň režíroval Barbet Schroeder s elánem a umem, se kterým později natočil Vzorec pro vraždu. Ten sice nepatří k výplodu světového artu, ale já ten film uznávám, prožívám a co mi přijde hlavní: není dokonalý, ale je dost dobrý na to, abych ignorovala chyby a užívala si pozitiva (a mladé talentované vrahouny). Ale to je rok 2002. Hádám, že si Barbet asi musel projít rokem 1996, aby se k tomu dostal.(23.1.2017)
Nudny film a dost aj sudna drama, kde sa riesia veci ako otazka viny, zodpovednosti za ciny, podozrenie serifa ze jeden clen rodiny spachal trestny cin a verejne odsudenie zo strany malomestiakov. Streepova sice vie hrat, ale Furlong /Terminator 2 - Sudny Den/ uz vobec nie, Liam Neeson bol len do poctu a videl som aj Paula Giamattiho /Agent v Sukni/. Barbet Schroeder ako reziser teda tymto priemernym paskvilom rezisersky talent neukazal, ne, ne : 55 %(15.10.2016)
-
Ve scéně, kdy jedou Jacob (Edward Furlong) a Ben (Liam Neeson) od Panose (Alfred Molina), zastavují u krajnice, přičemž bliká blinkr i poté, co vystoupí z vozidla. O několik záběrů později je však blinkr vypnutý.
(Hopkins)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
V kinech
od:
tron
„Celý váš život môže zmeniť jedna jediná sekunda. Ale nikdy neviete, kedy a ktorá.“ Akademická nuda alebo zaujímavá psychologická štúdia vyhrotenej situácie, kedy syn zavraždí? Meryl Streepová, Liam Neeson, Edward Furlong a Alfred Molina rozohrávajú pôsobivo nudnú a nudne pôsobivú drámu z nudného amerického mestečka. Naznačujú otázky o vine, zodpovednosti za svoje činy a sile rodiny, na ktoré je ťažké niečo rozumné odpovedať. Ale vlastne buďme vďační, že podľa takej slabej knihy vznikol taký relatívne dobrý film...(29.8.2008)
Aleee89
Film běžel v televizi, ale v docela blbý čas, takže jsem se dívala až dnes. Nemohla jsem ho vynechat, protože v něm hraje má oblíbenkyně nejoblíbenější - Meryl Streep. Bohužel musím konstatovat, že je to jeden z těch horších Meryliných filmů. Ač se může blýsknout hvězdnými jmény v obsazení a slušným námětem, asi díky scenáristovi a režisérce se z filmu nepodařilo vykřesat vše, i když měl velký potenciál. Škoda škoda, divák se spíše nudí a postavy také nejsou z těch, ke kterým si lehce najdete cestu a které jsou nějak extra sympatické.(16.6.2013)
misterz
Počas sledovania som si uvedomil, že vlastne ja už som tento snímok kedysi dávno videl, no zabudol som naň, čo v mojich očiach samozrejme o filme mnohé vypovedá. Nezlepšilo sa to ani po rokoch - mdlé, nudné, dramaticky strnulé a po obsahovej stránke stereotypné. Morálna dilema, ktorá toho veľa nepovie, problém sa len rozrýpe a nechá sa tak. Niečo tu zachraňujú herci, ale na lepšie hodnotenie to aj tak nestačí. Veľmi slabý priemer. 50/100(12.1.2018)
Morien
Když si tak srovnám, co vím o Barbetu Schroederovi a co vím o premise filmu, řekla bych si, že mě čeká zajímavý zážitek. Potom se začnu film koukat a prakticky od prvních minut vím, že film bude obětí kompletně nezvládnuté produkce a absence jednotící vize. Hudba Howarda Shora vůbec nereflektuje, co je vidět na plátně a co bychom měli tušit za ním. Scénář je hodně (hodně!) nesmyslný a vzhledem k tomu, že ani ostatní složky filmu nefungují, tak od toho nic neodvádí pozornost. Těžiště se tříští mezi dramatem dětí a dramatem rodičů a ani jedněm se nedostalo spravedlnosti. Rodiče se rozpadají při jakékoliv změně chování a ani jeden z nich nepůsobí ani jako skutečná postava s agendou, ani jako pár ve spojení s tím druhým. Přehrávají a zároveň jako by nevěděli, co mají dělat. Herečka představující dceru je zoufale slabá a nepřesvědčivá, což celku ubližuje zejména proto, že je vypravěčkou příběhu a měla by být tím, kdo základní emoce překládá divákovi. Na Furlonga jsem se těšila nejvíc a proto jsem také nejvíc zaplakala. Chtěla bych to trochu hodit ještě i na scénář, protože když má člověk například napsáno, že má sebrat pohrabáč od krbu, běžet chodbou na zahradu, držet ho v tenkých ručičkách nad hlavou, proběhnout kolem velké hořící vatry a výhružně řvát na několik dospělých útočníků, tak je nejspíš prakticky nemožné u toho vypadat jinak než jako blbeček v melírovaném svetru. Ale to, že Furlong se zdá celou dobu sjetý a mimo svoje smysly se nedá svést jenom na snaživého pisálka, řekla bych. Někde jsem četla, že prý Meryl Streep na Barbetovu adresu řekla, že nedovoloval hercům mluvit jeden přes druhého a že se nikdo z nich necítil dobře ve své postavě. To by dost vysvětlovalo. A je to věčná škoda, protože některé věci mi přijdou vážně dobré, respektive slibné, hlavně struktura. Když to popíšu svými slovy: Vidíme město žít svým životem, ve sněhu leží mrtvola, jedna rodina si žije svým životem, přichází ambivalentní zpráva, syn není k nalezení, městečkovská aliance se začíná přeskupovat, syn pořád není k nalezení, pochodně začínají hořet, syn se nalezne, pochodně hoří jasným plamenem, syn řekne doma svůj příběh, ohně začnou hořet i v očích rodičů a začíná být jasné, že ta rodina nejspíš nebyla v pořádku ani dávno, dávno předtím a ne jen potom, a všechno směřuje k vnitřnímu kolapsu, během kterého syn přijme následky svých činů, očistí se v očích svojí sestry a také ji osvobodí od slepého vzývání svých rodičů, sám sebe vytrhne z jejich toxického vlivu a odchází se naučit přemýšlet o věcech i z jiných úhlů. - Takhle to zní super a takhle by se mi to moc líbilo. Tetelím se blahem, když si představím, že by to režíroval George Sluizer, Michael Haneke nebo Joon-ho Bong(!). Nebo kdyby to alespoň režíroval Barbet Schroeder s elánem a umem, se kterým později natočil Vzorec pro vraždu. Ten sice nepatří k výplodu světového artu, ale já ten film uznávám, prožívám a co mi přijde hlavní: není dokonalý, ale je dost dobrý na to, abych ignorovala chyby a užívala si pozitiva (a mladé talentované vrahouny). Ale to je rok 2002. Hádám, že si Barbet asi musel projít rokem 1996, aby se k tomu dostal.(23.1.2017)
Martin741
Nudny film a dost aj sudna drama, kde sa riesia veci ako otazka viny, zodpovednosti za ciny, podozrenie serifa ze jeden clen rodiny spachal trestny cin a verejne odsudenie zo strany malomestiakov. Streepova sice vie hrat, ale Furlong /Terminator 2 - Sudny Den/ uz vobec nie, Liam Neeson bol len do poctu a videl som aj Paula Giamattiho /Agent v Sukni/. Barbet Schroeder ako reziser teda tymto priemernym paskvilom rezisersky talent neukazal, ne, ne : 55 %(15.10.2016)