Předtím a potom

I přes solidní herecké obsazení se nepodařilo tvůrcům dosáhnou kýženého výsledku. Film se snaží, aby se divák vcítil do pocitů rodičů, jejichž dítě je obviněno ze zabití, ale ta snaha jakoby nebyla míněna upřímně. Meryl Streep a Liam Neeson odvádějí dobrý výkon, ale tady to přece jen chtělo asi o něco více. (23.07.2002)

„Celý váš život môže zmeniť jedna jediná sekunda. Ale nikdy neviete, kedy a ktorá.“ Akademická nuda alebo zaujímavá psychologická štúdia vyhrotenej situácie, kedy syn zavraždí? Meryl Streepová, Liam Neeson, Edward Furlong a Alfred Molina rozohrávajú pôsobivo nudnú a nudne pôsobivú drámu z nudného amerického mestečka. Naznačujú otázky o vine, zodpovednosti za svoje činy a sile rodiny, na ktoré je ťažké niečo rozumné odpovedať. Ale vlastne buďme vďační, že podľa takej slabej knihy vznikol taký relatívne dobrý film... (29.08.2008)

Začátek vypadal nadějně, ale postupně z toho vyleze průměrný rodinný drama. Z toho námětu se dalo určitě vyždímat víc. A moc tomu nepomohli ani herci. Když nebudu počítat Alfreda Molinu v menší roli advokáta, tak jsem nikomu jeho roli prostě nevěřil. Od jmen jako Meryl Streep a Liam Neeson jsem čekal trochu lepší podívanou. Anti-herec Furlong z toho svym výkonem dělá chvílema tragikomedii. 50% (22.04.2019)

║Rozpočet $35miliónov║Tržby USA $8,797,839║Tržby Celosvetovo $8,797,839║ Ďalší z hromady filmov čo ostávajú v celkovom spracovaní niekde na pól ceste, veru veľká škoda je v prvom rade nevyužité tak kvalitné obsadenie ako je Streep, Neeson, Molina,... potom námet z prostredia súdnických sporov, točiacich sa okolo nejakých nešťastných vrážd, sa mi začínajú zdať nehorázne ťažké na spracovanie, lebo takmer za každým podobné námety dopadajú v konečnom výsledku rovnako a to pasívne vo výpovednom obsahu, či dosť nevýrazne aj v hereckom prejave čo z časti platí aj pre tento prípad. Chybou môže byť aj vedeniu filmu pod taktovkou režiséra Barbet Schroedera, ten jednoznačne nemá talent na lepšie skladanie príbehu do stabilnej kompaktnosti. Film sa dá pozrieť ale nič vo svojej podstate preborné nevypovie aspoň nič čo by sme doteraz už nevideli. /60%/ (26.08.2008)

Když si tak srovnám, co vím o Barbetu Schroederovi a co vím o premise filmu, řekla bych si, že mě čeká zajímavý zážitek. Potom se začnu film koukat a prakticky od prvních minut vím, že film bude obětí kompletně nezvládnuté produkce a absence jednotící vize. Hudba Howarda Shora vůbec nereflektuje, co je vidět na plátně a co bychom měli tušit za ním. Scénář je hodně (hodně!) nesmyslný a vzhledem k tomu, že ani ostatní složky filmu nefungují, tak od toho nic neodvádí pozornost. Těžiště se tříští mezi dramatem dětí a dramatem rodičů a ani jedněm se nedostalo spravedlnosti. Rodiče se rozpadají při jakékoliv změně chování a ani jeden z nich nepůsobí ani jako skutečná postava s agendou, ani jako pár ve spojení s tím druhým. Přehrávají a zároveň jako by nevěděli, co mají dělat. Herečka představující dceru je zoufale slabá a nepřesvědčivá, což celku ubližuje zejména proto, že je vypravěčkou příběhu a měla by být tím, kdo základní emoce překládá divákovi. Na Furlonga jsem se těšila nejvíc a proto jsem také nejvíc zaplakala. Chtěla bych to trochu hodit ještě i na scénář, protože když má člověk například napsáno, že má sebrat pohrabáč od krbu, běžet chodbou na zahradu, držet ho v tenkých ručičkách nad hlavou, proběhnout kolem velké hořící vatry a výhružně řvát na několik dospělých útočníků, tak je nejspíš prakticky nemožné u toho vypadat jinak než jako blbeček v melírovaném svetru. Ale to, že Furlong se zdá celou dobu sjetý a mimo svoje smysly se nedá svést jenom na snaživého pisálka, řekla bych. Někde jsem četla, že prý Meryl Streep na Barbetovu adresu řekla, že nedovoloval hercům mluvit jeden přes druhého a že se nikdo z nich necítil dobře ve své postavě. To by dost vysvětlovalo. A je to věčná škoda, protože některé věci mi přijdou vážně dobré, respektive slibné, hlavně struktura. Když to popíšu svými slovy: Vidíme město žít svým životem, ve sněhu leží mrtvola, jedna rodina si žije svým životem, přichází ambivalentní zpráva, syn není k nalezení, městečkovská aliance se začíná přeskupovat, syn pořád není k nalezení, pochodně začínají hořet, syn se nalezne, pochodně hoří jasným plamenem, syn řekne doma svůj příběh, ohně začnou hořet i v očích rodičů a začíná být jasné, že ta rodina nejspíš nebyla v pořádku ani dávno, dávno předtím a ne jen potom, a všechno směřuje k vnitřnímu kolapsu, během kterého syn přijme následky svých činů, očistí se v očích svojí sestry a také ji osvobodí od slepého vzývání svých rodičů, sám sebe vytrhne z jejich toxického vlivu a odchází se naučit přemýšlet o věcech i z jiných úhlů. - Takhle to zní super a takhle by se mi to moc líbilo. Tetelím se blahem, když si představím, že by to režíroval George Sluizer, Michael Haneke nebo Joon-ho Bong(!). Nebo kdyby to alespoň režíroval Barbet Schroeder s elánem a umem, se kterým později natočil Vzorec pro vraždu. Ten sice nepatří k výplodu světového artu, ale já ten film uznávám, prožívám a co mi přijde hlavní: není dokonalý, ale je dost dobrý na to, abych ignorovala chyby a užívala si pozitiva (a mladé talentované vrahouny). Ale to je rok 2002. Hádám, že si Barbet asi musel projít rokem 1996, aby se k tomu dostal. (23.01.2017)