Agatha Christie: Plavý kůň

Předlohu jsem samozřejmě četl (a samozřejmě už je to fakt dlouho, takže samozřejmě nevím, k jakým změnám došlo), ale jde rozhodně o jednu z těch vůbec nejlepších a mnou nejoblíbenějších Agathiných knih. A rozhodně se taky jedná o nejlepší adaptaci od prvních a dosud nepřekonatelných Černoušků, kteří jsou stále naprosto fenomenální. Tahle verze Plavého koně se opravdu vydařila. Vynikající obsazení je samozřejmostí, atmosféra je vynikající a pohlcující, povedlo se jí fantasticky přenést i do této adaptace, takže jsem náramně spokojený. Nechybějí ani mimořádně krásné venkovské exteriéry a samozřejmě zápletka, která je prostě výborná. Navíc to má jen dvě hodiny, takže se to dá perfektně stihnout na hned a nestačí to nudit. Já jsem si užil každou minutu a musím říct, že tohle zpracování je skutečně mimořádně povedené. Za mě obrovská spokojenost. 95%. (22.02.2020)

Příběh je napínavý a má atmosféru, pěkné exteriéry a dobové reálie, spíše než detektivku mi připomíná psychothriller. Nicméně ke konci jsem se v ději trochu ztrácela, nebylo zcela jasné, co jsou vzpomínky a co halucinace, a jak to vlastně skončilo?? Nechalo se vidět, už kvůli Rufusu Sewellovi, nicméně nemyslím, že bych se k této minisérii vracela. (27.05.2021)

Smrt k životu patří, předtím je ale žádoucí, aby bytosti byly živé. Tím by se dal shrnout hlavní problém téhle neživotné adaptace a mrtvolných postav. Nové, naleštěné, křečovité a rádobyumělecké zpracování Plavého koně, který je sám o sobě tak temný, originální a překvapující, že každé další vylepšení je o jedno vylepšení navíc. Ze všeho nejhorší je ale toporný výkon koženého Marka, který vypadá jako by jel na koňských sedativech. Jeho mimika se omezuje na tupý výraz a tupý výraz s mrkáním. I když ono se to mezi ostatními vyšinutými postavami ztratí. A stejně ztracený je i čas s tímto pastelkami pomalovaným koníkem. Možná by Sarah Phelps už měla přesedlat na jiného autora. (12.01.2021)

V náznaku maličko démonické - alespoň zpočátku ... s pěknými a vcelku působivě snímanými exteriéry i interiéry ... nicméně poněkud prkenné - alespoň co se hlavního hrdiny dotýká ... přičemž druhý díl s ubíhajícími minutami ztrácí energii i atmosféru a takřka z posledních sil doklopýtá k závěru, který z mého pohledu není zcela jednoznačný (snad i úmyslně - ale třeba jsem jenom nedávala pozor). Nejsem si jistá, zdali by Agatha Christie měla zrovna z téhle adaptace radost. Slabší 3* (12.01.2021)

Po produkční stránce - interiéry/exteriéry a dobové oblečení/automobily - bezchybné, herecky ucházející. Film je ale zcela bez duše, působí uměle, dělaný jakoby na efekt. Na 2 hodiny je moc roztahaný, málo napínavý a kromě Poppy sejmuté kusem pečeně postrádající nějakou pamětihodnou scénu. Ke konci jsem se v tom chaotickém ději začal ztrácet, přitom jsem před pár dny dočetl knihu!? Jaký mám z tohoto zpracování Agathy dojem? Jako když rozbalíte krásně třpytivé pozlátko a uvnitř najdete místo nugátového bonbónu s marcipánovou polevou --- uschlou pecku. (20.05.2021)