Nastala chyba při přehrávání videa.
  • closed.eye
    ***

    Co si budeme povídat, cáklá komedie, nijak zvlášt' nevybočující z řad tehdejší české tvorby, ale člověku je milo si u ní občas odpočinout, obsazena je výborně. Mám ráda Janžurčino střelený "HAHAAA!" a jak ukončí telefonát s naprosto cizím člověkem: "Nazdar!" :-). Taky je hezký: "Dobrý večer, promiňte, dovolte, abych se představil, jsem hudební skladatel Petr Karát." "Rimskij Korsakov."(23.10.2011)

  • tomtomtoma
    ****

    Hodíme se k sobě, miláčku...? je komedií partnerských vztahů. Přívlastek satirický lze v intelektuálním opojení použít, i když je spíše využit jako ochranná známka. Zápletka je jednoduchá, herecká sounáležitost sází na souhru dokonalosti a doplňování a pozorovat ji je diváckou slastí. Díky vyvážené chemii jsou vymýcena hluchá místa a klokot bizarního sledu událostí a vystřelovaných slov není k zastavení, ani k utahání. Romantický idealismus je chvilkové zanícení ducha, ale omamný stav nedisponuje trvalým charakterem a každodenní všednost po kousíčku vnáší pochybnosti, pokušení i odvahu ke zvratům. Nevyzpytatelnost lidského srdce nedokáže zkrotit ani logická přesnost počítacího stroje. Soulad principů duší vytrhne ze stereotypů a laškovně si pohrává se směrováním cest. Konečné zúčtování ukazuje jasného vítěze, život. Rozverná hravost rozpaluje, ponouká a zakončuje. Hlavní postavou partnerských hrátek zlomyslného osudu je vedoucí železářství Viktor Tomáš (velmi dobrý Vlastimil Brodský), znuděný z bláhového romantického vydírání partnerky. Pragmatismus je účelný ve všednosti, zasnění dává vznešený pocit mámení. Tíhnutí pouze k jednomu způsobu nazírání ochuzuje vlastní vnímání života. Hlavní ženskou postavou je fotografka Marta (skvělá Jana Brejchová), Viktorova choť. Hlava, zasněná v oblacích nekompromisně vyžaduje pozornost a důkazy jedinečnosti vztahu skrze patetická gesta a slova. Souznění uchvacuje a dává vyniknout vlastní malosti. Postava s nejcyničtějším dopadem je lékařka Soňa Brčková (zajímavá Regina Rázlová). Náhoda, růžové brýle a náprava vlastního zadostiučinění berou průběh pevně do svých dlaní a s uspokojením škádlí. Důležitou postavou je hudební skladatel Petr Karát (dobrý Josef Bláha), ušlechtile vznešená osoba i spásná cesta vysvobození. Z dalších rolí: Martina kamarádka ve třetím vysněném manželství Alena Kučerová (velmi zajímavá Iva Janžurová), její spřízněný manžel Kája Kučera (dobrý František Peterka), dotěrný loudil a instalatér Franta Vencl (příjemný Vladimír Menšík), Viktorova zachraňující tetička Emilka (Stella Zázvorková), zmatená lékařka Marie Tuchlová (sympatická Eva Jiroušková), zvědavá zdravotní sestra (půvabná Stanislava Bartošová), či dobromyslný asistent u počítače budoucnosti (příjemný František Filipovský). Nejde o strhující komedii, přesto eskapády slov i událostí s rozvernou hravostí nahlíží do lidských srdcí a upřímnosti. Partnerské vztahy se časem opotřebovávají, panika je často na místě a tento film dokáže v bláznivém rytmu pobavit.(7.9.2017)

  • rakovnik
    ****

    Povedená komedie mého oblíbeného režiséra, který i v době šedivé, normalizační, nechal vyniknout skvělým hercům té doby a diváky zapomenout na starosti všední doby a bavit se. Hvězdné herecké obsazení, slušný a celkem povedený humor, prostě milá oddychovka. Láska vzorového páru Janžurová - Peterka, je nezapomenutelná, ať již ve scénách "s autem" či se "zelenkavou". Nakonec potěšila i vtipná pointa.(19.5.2015)

  • zette
    ***

    Ne zrovna moc vtipna komedie, ale celkem prijemny a nenarocny film. Vybornymi herci se to jen hemzi, to vsak zase v te dobe nebyl takovy problem. V dobe vzniku, film mohl zaujmout myslenkou, jakou se meli lide seznamovat ( dnes uz se tomu muzeme jen zasmat ). No, skutecnost je takova, ze vesmes kazdy vztah zacina a konci stejne.(2.1.2011)

  • J R C Pecuchet
    ****

    Úspěšná komedie z roku 1974, která byla skvostně obsazena. Osobně mě nejvíc dostala histerická scéna Ivy Janžurové a Františka Peterky a jejich spor o barvu potahu na křesla. ZELENÁ - ZELINKAVÁ, nebo TRABANT - FIAT !!! Petr Schulhoff prostě tyhle komedie uměl točit viz jeho další filmy. Hudba : Karel Svoboda(22.2.2011)

  • - V době natáčení byli hlavní představitelé Jana Brejchová a Vlastimil Brodský už 10 let manželé, stejně jako ve filmu. A shodou okolností v té době měli také manželskou krizi. (Terez_Vv)

  • - Sálový počítač sloužící k vědeckému výběru imituje stěna pokrytá standardními páskovými magnetofony tuzemské výroby - monofonní magnetofon TESLA B70 typ ANP 260. Vyráběl se ve čtyřech barvách i v oné modré. V dobách, kdy frčely sálové počítače spolupracovala disková pole s magnetickými páskovými médii (zde je představují magnetofony), ale ty se, dle potřeby, otáčely i v protisměru – zde nikoliv. Do sálu se vstupovalo ve speciálním oblečení, aby se nenarušilo bezprašné prostředí. (Brtniik)

  • - Režisér Petr Schulhoff mal na každú scénu vtip či glosu do bodky vymyslenú. Preto bol pre hercov malý priestor na improvizáciu. Dokonca aj dobré nápady nerád pripúšťal. (Zdroj: ahaonline.cz) (Raccoon.city)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace