Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Životní příběh kontroverzního kubánského revolucionáře Fidela Castra. Životopisné drama bylo natočené podle knižních předloh „Fidel Castro – partyzánský princ“ od Georgie Anne Geyerové a „Fidel Castro“ od Roberta E. Quirka. Příběh snímku věrně vychází z historického studia kubánských revolučních událostí. První část dvoudílného snímku pojednává o vzestupu a cestě k moci slavného kubánského revolucionáře Fidela Castra (Víctor Huggo Martin). Příběh filmu zachycuje kubánský předrevoluční vývoj v době, kdy kubánskou společnost sužovala celá řada problémů. Vysoká nezaměstnanost, nedostatek lékařů a pitné vody vedly k častým demonstracím proti chudobě. Všechny tyto protesty vedly k represím a častým politickým převratům, které vyvrcholily nastolením diktatury Fulgencia Batisty. Neutěšená společenská situace velmi silně ovlivnila politické názory mladého studenta práv Fidela Castra, který navíc nesouhlasil s vojenskými intervencemi Spojených států do karibských a jihoamerických států. V duchu slavného kubánského bojovníka José Martího vyzýval ke vzájemnému souznění kubánské rodiny a nakonec došel v přesvědčení, že jiným prostředkem k provedení změny je vznik revoluční armády. Pod jeho vedením došlo k neúspěšnému útoku na kasárna Moncada a následnému vzniku kubánské organizace Hnutí 26. července. První část snímku vrcholí ve chvíli, kdy se Castro se svým oddílem vylodí na Kubě. Invazi předcházela důkladná příprava v mexickém exilu, kde se Castro setkal s mladým argentinským lékařem a oddaným marxistou Ernestem Che Guevarou (Gael García Bernal). Ten se stal důležitým vůdcem kubánských guerill a jedním z nejbližších Castrových spolupracovníků, kteří měli velký vliv na další osud kubánské revoluce.

Druhá část životopisného snímku pokračuje ve chvíli, kdy se pod vedením Fidela Castra vytvořila partyzánská ozbrojená skupina, která měla své centrum v těžko schůdných oblastech zalesněného pohoří Sierra Maestra. Zdecimovaný tým revolucionářů zde mohutně rozšířil své řady a zformoval síly, které vedly začátkem roku 1959 ke svržení autoritativního vůdce Fulgencia Batisty a nastolení nové vlády. Fidel Castro se účastnil všech důležitých politických jednání a rozhodnutí, aby se nakonec během překotného vývoje stal v roce 1959 kubánským předsedou vlády. Kubánské revoluční změny se nejprve setkaly se společenským nadšením, protože slibovaly demokratické reformy a mělo se jednat o revoluci chudých pro chudé. Poměrně krátce po vítězství revoluce ovšem došlo k uvěznění nepohodlných kontrarevolucionářů, pozemkové reformě a dalšímu znárodňování. Během prudkých politických změn oznámil Fidel Castro změnu politického kurzu k socialismu a eskalovalo politické napětí mezi Kubou a Spojenými státy americkými. Neobratná hospodářská politika, nevhodné plánování v zemědělství, potlačování veškerých politických oponentů ovšem vedly k velkému společenskému napětí. Proto byl Fidel Castro během své téměř padesátileté vlády vnímán jako jeden z nejkontroverznějších politiků světa. (Česká televize)

(více)

Recenze (12)

larelay 

všechny recenze uživatele

Na televiznu tvorbu opat raz jedno vyborne dielo, ktore predci aj svojich neteleviznych kolegov. Vyborny vykon (ako vzdy) Gaela Garciu Bernala. ()

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Neobvyklý dvojdielny televízny film, ktorý sa dá považovať medzi súčasnou hroznou televíznou tvorbou za kvalitné dielo, no to len na povrch. Dá sa všimnúť, že komunisti tu hovoria, že bez riskovania nič človek nedosiahne, majú reči o prachoch, že za spoločnú vec bude Fidel bojovať, čo i len sám a mnoho iných rečí, ktoré by človek čakal skôr od kapitalistov. Bolo zaujímavé počúvať reči o tom, že ak ľudia nebudú viac pracovať pre spoločnú vec a budú sa starať skôr o svoje blaho, tak takýto režim nemôže uspieť. Napríklad, že ľudia nemajú motiváciu do práce, ak zarábajú rovnako ako ostatní, to je podľa mňa rakovinou sveta, chamtivosť, ľudia síce majú reči o rovnosti, ale pritom konajú inak. Taktiež reči o tom, že umelci a všetci by si mali byť rovní, aj roľníkom, no to zas ľudia nedokážu prijať skrz svoje sebectvo, povyšovanie, zas to, ale neznamená, že ak urobia výnimočnú vec, nemali by za ňu dostať väčšiu odmenu. Ľudia si zvykli, že budú mať tovar, ktorý sa v ich krajine nevyrába, je to kvôli tomu, že napríklad banány sa lepšie vypestujú v Mexiku a losos ľahšie uloví pri Islande a vďaka obchodu sa môže dostať všetkým, čo potrebujú, ale to len za podmienok, že všetci budú na tom rovnako, rovnako zarábať a ceny budú kontrolované, aby neboli umelo navyšované, či znižované, ale pritom aj trh by ich vedel správne určiť. Ak totiž ľudia nebudú rovnako zarábať, ceny sa budú líšiť, miliardár napríklad z Mexika si bude môcť vždy dovoliť tých lososov viac ako nejaký roľník a môže sa stať, že ten roľník umrie hladom. Ľudia by mali hľadať dobré veci z každého režimu a mali by sa snažiť o verejné blaho, nielen o záujmy jednotlivcov a korporácií, ale zároveň im nebrať slobodu. Kapitalizmus a Komunizmus sú len dve strany jednej mince a ťažko môžu uspieť a byť dobrými. Preto ma najviac mrzí, že nedostali šancu u budovanie niečoho nového ľudia ako Dubček, či neskôr Gorbačov, dnes majú tú šancu budovať niečo dobré Lukašenko, Putin, Chávez, Morales, či Raúl Castro, avšak či niečo vybudujú alebo zostanú len neúspešnými, či diktátormi závisí od nich, závisí od ich ľudí, sveta a ich nepriateľov. Za čias Varšavskej zmluvy krajiny vyrábali na čo mali najväčšie predpoklady a mohlo sa dostať ľuďom v jednotlivých krajinách toho, čo nemali, lenže kubánskych banánov bolo pre ostatné severské socialistické krajiny málo, s dnešnou technikou by už nedostatky potravín na pultoch možno nehrozili, ale čím je komunistických krajín viac, tým menšiu šancu majú na prosperitu, akú ľudia od dnešnej doby očakávajú. Komunizmus mohol fungovať len celosvetovo inak nemal šancu, paradoxne obchod ho mohol udržať. Problémom bolo aj potláčanie slobody no najmä sa bije s myšlienkami pravidelných volieb, lebo niečo také sa nedá vybudovať len tak za štyri, či päť rokov a potom v prípade výhry niekoho iného zas znovu zrušiť, taktiež sloboda vlastníctva pôdy a obchodu, obchodovania spoločností, ak by všetko malo patriť všetkým. Proste treba nájsť riešenie, kde by si ľudia boli rovní a mali rovnakú šancu na prežitie a zároveň mali slobody. Kapitalizmus zas kvôli chamtivosti môže svet zničiť, ničí životné prostredie, zdroje, ľudské vzťahy. Zatiaľ sme však nenašli strednú cestu, ktorá by nevyhovovala len určitým ľuďom, ale všetkým, niečo ako keď sa hovorí o priamej demokracii, svet bude prinútený časom nájsť správnu cestu, správny režim, lebo sa zničí a verím, že to ako sa v Biblii píše, že vždy budú chudobní bude, mať zmysel len v oblasti chudoby mysle niektorých jednotlivcov alebo chudoby v podobe tých, ktorý si ju sami vyberú, všetci si zaslúžime mať šancu na slušný život v oblasti hmotných vecí, to by nás nemalo rozdeľovať, hlavnú rolu by mala hrať skôr naša inteligencia, viera, dobro, kde sa budeme líšiť aj vtedy, nemalo by sa stávať, aby musel niekto byť nútený kradnúť hmotné veci, aby prežil. Pokiaľ si takéto veci uvedomíte a budete rozmýšľať, kde sa stala chyba a kde sa dá čo vylepšiť môže byť tento film pre vás prínosom. Inak je to len obyčajný sled udalostí s celkom ľudským pohľadom na Fidela a ostatných ľudí okolo neho. Nemá extra hudbu, nemá extra scenár, žiadne veľké scénky a ani herci až na hlavného ma nejak nezaujali, ale ak správne podáte udalosti a myšlienky môže to byť niečím viac, aj keď ani tu sa to neobišlo bez znakov, ktoré sú pre ľudí v kapitalizme, ktorí to tvorili tak príznačné. () (méně) (více)

KIT.HL 

všechny recenze uživatele

NEMASTNÉ , NESLANÉ...televizní...budiž.Schůzování...Byl to magor a člověk si říká :Proboha to jsou na světě trubky a Ti chudáci lidi...Něco mi to připomíná...Brr. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Připomíná spíš hraný dokument. 1) První díl je jakž takž dějově a ideově konzistentní. Druhý už ne. Celá koncepce "důležitých" událostí je podivná. Popřevratový vývoj je podán šablonovitě a nepřesvědčivě._____ 2) Fidel v podání autorů filmu (či knih?) je zaslepený, tvrdohlavý, nesnášenlivý člověk, který vítězí svým osobním nasazením. Příznačná je scéna, když z jeho invazních jednotek zůstaly v Sierra Maestra tři (!) osoby a on vášnivě prohlašuje - vyhrajeme. Stejnou vášeň projevuje i v budování nové společnosti, zatímco jde ekonomika země zu grunt. Nu, což. Možná to tak i bylo. Ale od tříapůlhodinového snímku jsem očekával více, než svého druhu hraný dokument._____ 3) Zaujali mě Victor Huggo Martin (Fidel Castro), Maurice Comte (Raúl Castro) a 24letý Gael García Bernal (Che Guevarra)._____ 4) Film natáčeli v Mexiku a v Dominikánské republice. ()

CageDepp 

všechny recenze uživatele

Po prvním díle za 4...a po druhém lepší 4 hvězdy, ale za Fidela hvězda navíc. Motivovalo mě to, že si musim o Fidelovi něco přečíst. ()

krvavamera 

všechny recenze uživatele

V rámci televizního hranýho dokumentu dost dobrý, kdyby to bylo do kin, no, tak taky dost dobrý. Není nad to se podívat Fidelovi pod vousy i když si stejně myslím svoje. Fakt, že to natočili amíci se prostě nezapře. Na druhou stranu obsazení hispánských herců hovořících anglicky ovšem s rozeznatelným "heavy" španělským přízvukem se mi hodně líbil. Na DVD donutím podívat se všechny svoje kamarádky, než odjedeme na Kubu. Stačí to jako hodnocení? ()

hekla 

všechny recenze uživatele

První díl zatím hodnotím velmi dobře. Snímek je kvalitní, herecké obsazení i výkony skvělé, stejně tak i scény a atmosféra. A na to, že to dělali Američani, tak opravdu ukazují, jak nehezky na Kubě vládli. Jsem zvědavá na pokračování. ()

RetroMan 

všechny recenze uživatele

Životopisný film o vzestupu Fidela Castra a jeho bratra k moci. Svým odvážným útokem na kasárna v Santiagu de Cuba s malým počtem svých stoupenců započala éra jednoho z nejkontroverznějších diktátorů na světě. Po svém propuštění z vězení uspořádal výcvik své guerilly v Mexiku za pomoci svého nového věrného přítele Ernesta "Che" Guevary a jeho věrné spolupracovnice Celie. Přemýšlel jsem, co pomohlo Fidelovi k moci. Určitě to byla jeho inteligence a do nekonečna opakující se fráze o získávání svobody, lepším řádu, podpoře školství a zdravotnictví. Jako zanícený fanatik se rozhodl do džungle Sierra Maestra povolat nejznámějšího amerického novináře, kterému lhal o skutečném počtu jeho armády. Tak jako za vlády pro Američany loajálního generála Battisty, se stejně tak soudruh Castro obrátil na Sovětský svaz se žádostí o pomoc. Vzhledem k tomu, že řada latinskoamerických zemí byla a je fakticky pod nadvládou americké CIA, která v tomto regionu rozhoduje o vládě, juntě či pučích, je těžké vydobýt pro zemi svobodu, vybudovat demokracii a zajistit samozásobitelské hospodaření. Revoluce požírá své děti a nejinak je tomu na Cuba Libre. Viva la Revolution. ()

Reklama

Reklama