Dračí prsten

Předem upozorňuju, že mám pro Bavu šílenou slabost a že princeznu Fantaghiro miluju, co si pamatuju. Dračí prsten byla svého času nejpůčovanější videokazeta v Rokytnici nad Jizerou a vsadím se, že dodnes tento můj rekord nikdo netrhnul. Všichni herci v hlavních rolích jsou zkrátka perfektní, zvlášť démonická Selvaggia jako čarodějova dcera je naprostá extratřída. A ta hudba! Na draka a vlčí hlavu sere pes, holt triky stárnou. Když nad tím tak přemýšlím, sneslo by to remake s dostatkem peněz, protože ta finální přeměna by mohla být v ucházející kvalitě neskutečně kulervoucí. Feministky by se tetelily blahem. (27.12.2017)

Tuhle pohádku a hlavně Desiderii jsem jako malá naprosto zbožňovala.. nedávno jsem ji viděla znovu, a určitě se tomu dá ledacos vytknout, ale myslím, že kdyby se změnila jediná věc, už by to nebylo ono.. myslím, že naprosto výstižně vykresluje "pocit nespravedlnosti" (staršího) mezi sourozenci, nebo černé ovce v rodině (26.03.2015)

Naprosto úžasné dobrodružné fantasy, které předběhlo svou dobu. Hlavní dějová zápletka spočívá v soupeření dvou sester o trůn nejmocnější Dračí říše, která v předešlých letech dobyla všechna okolní království. Jedna nevlastní královská dcera je zlá a touží se zmocnit trůnu, na němž závisí osud jejího čarodějného lidu. Druhá dcera má dobré srdce, po trůnu netouží a spíše se snaží neúspěšně vykrývat intrikánské útoky své nevlastní sestry. Zamiluje se do prince, který je ale nepřítel krále, jejího otce. V pohádce jsou tajemná kouzla, nadpřirozené bytosti, nečekaná dějová rozuzlení, turnaje, věrná láska... a rozkošný mluvící panáček Sorizo. :-) (21.11.2023)

Nostalgie. Tato italsko-německo-česká pohádka (podžánr holčičí fantasy) se mi vryla do paměti přítomností uhrančivé Sophie von Kessel, krátkým výskytem Marka Vašuta a tradičně démonického Karla Rodena. Neodvažuji se na to po létech podívat znova, v mých vzpomínkách jí to sluší líp než ve skutečnosti. A taková pro mne i zůstane. (13.07.2013)

Viděla jsem to kdysi a připadalo mi to napínavé a dobrodružné, motivem soupeření sester mi to bylo blízké. Ne tedy, že bych si se svou sestrou kdy šla po krku a jedna druhou bychom chtěly připravit o rodinné dědictví. Viděno po letech mi princezna pořád připadala sladce líbezná, její čarodějná sestra magická, charismatická a démonicky krásná, princ pohledný a sympatický, Roden nemytý a omaštěný, zlý král krásný (no bodejť), hadrový panáček trapný a zbytečný, panenky odporné, celý děj překombinovaný na to, že celou složitou konstrukci rozřeší panenky kousající provazy a právě ten panáček. Drak na konci zbytečně stupidní, těžkopádný a trapný, Navíc - zraníme-li draka, který je vlastně princezna (čarodějka) a po proměně do původní podoby je zraněná i ona, neměla by být zraněná i následně v podobě vlka? Královna jezera mi, stejně jako hudba, asociovaly pohádku jinou, a to Princeznu Fantaghiró. Jak by ne, když to má stejného režiséra. A ten dračí prsten, o který tam jde, je dost nevzhledný šperk, to zamrzí. (30.12.2016)