Fear
Režie:
Petr SchulhoffKamera:
Bedřich BaťkaHudba:
Václav LídlHrají:
Rudolf Hrušínský, Radoslav Brzobohatý, Bohuš Záhorský, Jarmila Smejkalová, Helga Čočková, Václav Lohniský, Soběslav Sejk, Ladislav Trojan, Zdeněk Hodr (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Mladý, asi dvacetiletý muž, horečně odjede z Prahy dálkovým autobusem. Pozdě večer vystoupí v Kromperku a stopuje auta, mířící k pohraničnímu pásmu. Netuší, že jej celou dobu sleduje muž v modré Octavii. Ten v plné rychlosti stopaře srazí. Druhý den je mrtvý muž nalezen v příkopu u silnice. Nemá u sebe žádné doklady. Do Kromperku přijíždí major Kalaš s nadporučíkem Vargou. Vyšetřovací mašinérie se naplno rozjíždí, avšak než se oběma kriminalistům podaří případ vyřešit, budou následovat další úmrtí a záhadné loupeže… Snímek Strach je detektivka o vyšetřování případu, v jehož pozadí stojí strach ctihodných občanů z prozrazení, jak nečestně se chovali za okupace. Film byl natočen na motivy detektivního románu Eduarda Fikera "Kilometr 19". S majorem Kalašem se filmoví diváci později setkali i v dalších filmech Vrah skrývá tvář, Po stopách krve a Diagnóza smrti. (Česká televize)
(více)Recenze (151)
Člověk by si myslel, že se divák v záplavě těch vět o tom, co kdo dělal před válkou a za protektorátu a o co kdo po roce 1948 přišel, ztratí, ale kupodivu se tak neděje. Je to hlavně ve scénáři, který kriminální zápletku umí dobře podat a tak jste napjatí a zvědaví. Na další dva snímky s Kalašem to sice nemá, ale za podívání to rozhodně stojí. ()
Tak už třikrát jsem svůj komentář přemazal, ne že bych se s ním tak sral a chtěl ho nominovat na mistroství světa komentářů, ale po každý jsem v něm prozradil tolik, že bych tím mohl potencionálního diváka připravit o možný zážitek a to bych nerad. Osobně si myslím, že se jedná o jednu z nejhorších "kalašovek", zejména díky záverečné části, která je zbytečně překombinovaná a v podstatě mě nebavila. Ono vůbec o napínavé atmosféře kalašovky "vrah skrývá svou tvář" se nedá mluvit ani ve zbytku filmu, ale vše fantasticky táhne tandem Hrušinský - Brzobohatý, leč i tady si myslím, že náhled na patrání byl značně odfláklej. Většinou chlapi dostali všechna infa na podnose aniž by se nějak moc snažili a to právě byla asi ta hlavní chyba. Ovšem že by Strach dělal z diváka přímo debila to zas ne. Když nepočítám, že jako přihranický městečko zde posloužil Nový Knín, který je cca 15km od Slapský přehrady a kde byl natáčen mimo jiné film Ať žijí duchové, ale to je poznámka spíš pro mýho kámoše Honzíka, stejného milovníka filmových výletů jako jsem já, na hodnocení filmu to samozřejmě nemá vliv. ()
První z řady ,,kalašovek" je sice dobrým rozjezdem této strhující série černobílých detektivek, tedy poctivá detektivka s charismatickým majorem Kalašem, ale propagandistický rozměr v závěru stahuje celou, do té doby tak sympaticky syrovou detektivku dolů. Naroubovat na činnost západních rozvědek bohapusté vraždění je tah dobově oblíbený a hojně využívaný v ideologicky motivovaných filmech, navíc scéna u lidového soudu vyvolává nepříjemné pocity v asociaci skutečných procesů z let padesátých. Podobné velmi silně politicky motivované filmy bych normálně ohodnotil odpadem, ale mám pro majora Kalaše slabost a většina filmu plyne v jiném tónu, tedy i přes ten propagandistický rozměr vnímám tenhle film jako zajímavý rozjezd této detektivní série... ()
V rámci české 60's krimi hodně slušný nadstandard, v rámci Kalašovské série jen příjemný odpich. (Je tady mimochodem hodně názorných ukázek tehdejší vyštřovací techniky, mě třeba nejvíc zaplavila "čuchačka", velká jehla, která se zapíchne do země a nasává pachy, díky kterým lze vystopovat místo, kde byla zakopána mrtvola apod.) ()
"Jinými slovy: páčili zámek, zamčeno nebylo … vloupání je fingované." Tak to byl zapeklitej případ - sraženej chodec, nahotinky, špionáž a věšení bulíků na nos soudruhům kriminalistům. Jenže ti dumají a dumají až to vydumají. To mne samozřejmě potěšilo, ale ještě větší radost mi udělali orlové. Tedy vlastně Orlové. Samozřejmě Orel 1 a Orel 2, protože slyšet ve vysílačce: "Tady Orel" mě vždycky dokázalo pobavit. A taky mě dost bavilo závěrečné soudní jednání, protože to byla neuvěřitelná taškařice, kterou kazily jen zbytečně zachmuřený tváře všech zúčastněných. ()
Jedna z řady detektivek s Rudolfem Hrušínskym alias majorem Kalašem. Film jsem už viděl několikrát, ale hodnotim až teď, protože mi všechny ty příběhy s majorem Kalašem nějak splývaj dohromady. Teda snad kromě filmu Na kolejích čeká vrah, kde hrál majora Kalaše Jiří Sovák. Pokud máte rádi starý český detektivky, tak timhle filmem nic nezkazíte. Zápletka spíš průměr, naopak nadprůměrný herecký výkony snad všech herců od Hrušínskýho a Brzobohatýho až po mladýho Ladislava Potměšila, kterýho jsem skoro nepoznal. Lepší 3 hvězdičky. ()
Počátek vynikající série kriminálních filmů. Tento je však slabší než jeho dvě následující pokračování. Je atmosférický a divák už cítí zárodek tíživé ponurosti dalších dílů, přecejen je ale vyšetřování poněkud jednoduché a hlavně mi trochu vadí rozuzlení zápletky, když se odhalí motivace pachatelů. Kdyby šlo čistě o snahu utajit nacistickou minulost, bylo by to v pořádku, ale ta špionáž je trochu navíc a úlitba době, byť je to podané mnohem civilněji a uvěřitelněji než v jiných filmech ze stejného období. I tak hodnotím čtyřmi, protože charisma ústřední dvojice Hrušínský-Brzobohatý dokáže spolehlivě zahladit všechny nedostatky. A je to úvod k naprostým špičkám krimižánru. ()
„Tak co, podepsal se?“ Nepodepsal, nadporučíku Vargo. Ale Schulhoffův zřetelný rukopis tu už cítit byl. Jde znát, že oproti dalším Kalašovým případům Vrah skrývá tvář a Po stopách krve se zde všichni teprve rozehřívali. A i se zahrnutím Machova příspěvku Na kolejích čeká vrah (Sovák-Kalaš) z toho Strach vychází jako nejslabší příspěvek série (barevnou Diagnózu smrti nepočítám). To ale neznamená, že nejde o dobrou detektivku. Vraha jen těžko odhadnete a i dvojka vyšetřovatelů s tím má problémy. Ačkoliv vlastně nejde tolik o to, kdo to udělal, nýbrž proč, pozadí příběhu spolu s motivacemi postav rozhodují. Což pro někoho může být kamenem úrazu, jistou poplatnost době v tom totiž bohužel ucítíte, ale osobně jsem s tím neměl zas takový problém. Spíš mě trochu zklamalo, že ze všech zmíněných filmů je ve Strachu nejméně humoru (který případy osvěžoval a vyšetřovatele zlidšťoval), takhle jsem se víc pousmál snad jen u Potměšilova ucha. Překvapilo mě ovšem, že došlo i na (bohužel tendenční) soud. Celkově hodnotím slabšími 4*. ()
Odsýpající Schulhoffův celovečerní debut, ve kterém Kalaš ve své lehké aroganci a bez použití slovíček děkuji a prosím rozlouskne případ s ideologickým zabarvením. Zaměření na posluhovače prohnilého západu tomu ublížilo, ale chápu, že úlitby soudružským přáním byly průvodním jevem této doby. Nutno podotknout, že při pohledu na přístroje na nasávání pachů z hlíny či odhalovaní odstraněných tratolišť krve by Horatio z CSI Miami neměl hlavu na straně, ale nevěřícně s ní kroutil. A v okamžiku, kdy major zavolal z obchodu kolegům přibližnou lokaci, kde by se mohl ukrývat podezřelý a oni mu za pár desítek sekund zavolali zpět, že tam dotyčný není a chata je vykradená, by si slavný Horatio tu hlavu ukroutil.. ()
Rafinovaná série vražd, špionážní pozadí, kořeny zločinu, sahající až do válečných let. Černobílý obraz, dokreslující ponurou atmosféru, sporadicky využívaná skličující hudba, charismatický major Kalaš. Zručný režisér Petr Schulhoff, Rudolf Hrušínský v jedné ze svých nejlepších rolí, Radoslav Brzobohatý jakbysmet....prostě počátek jedné nezapomenutelné detektivní série. 70%. ()
První Kalašovka nemá takový drajv jako její dvě slavnější pokračování i přesto se jedná o koukatelný detektivní příběh který táhne hlavně ústřední dvojice Hrušínský, Brzobohatý. Jenom škoda občas trochu zmateného děje a poněkud zbytečně natahovaného konce u soudu. Bez toho bych se klidně obešel.60% ()
Úvodní příběh sice nepatří mezi nejlepší filmy s majorem Kalašem, ale pořád jde o příjemnou detektivku. Ideologické zabarvení v podobě špionáže pro zlý Západ naštěstí nepřevládá a beru ho jako úlitbu době, aby film vůbec prošel schvalováním. Tedy soudní líčení je vpravdě mrazivé a připomene úděsná 50. léta. Syrová černobílá kamera a chladná až strašidelná hudba napomáhají vytvářet tajemnou a tísnivou atmosféru. Velkou devizou jsou kvalitní herecké výkony. Netřeba zmiňovat Hrušínského s Brzobohatým, ale třeba i taková Jarmila Smejkalová v roli Milnerové strčí s přehledem současné herečky do kapsy. Stačí jí jen pohled, zachmuřené obočí, skleslé koutky a člověk hned ví, co prožívá. Napínavý příběh, mrtvoly a výborní herci za to zkrátka stojí. ()
Major Kalaš na stopě mezinárodní zločinecké sítě bývalých členů a sympatizantů Nazi...tentokráte dobře organizovaných a likvidovaných.. ()
Tak tých sto minút na tak pomaly prebiehajúce vyšetrovanie je trochu moc. Väčšinu stopáže vypĺňajú dialógy s podozrivými, kávičkuje, sa, pofajčieva a s výrazným zameraním na ruchy pri dupote, klepote topánok o dlažbu či po vŕzgajúcich parketách. Nakoniec sa prípad dostane do celkom neočakávaného vyústenia, akému v podstate vopred nič nenasvedčuje. A aj celý film viac menej zachraňuje. Ak tu máme ale takto charizmatický vyšetrovací tandem, tak ten by si zaslúžil trošku viac rozpohybovaný film. ()
Ansámbl českých hereckých es v době, kdy je ještě takřka kojily jejich matičky. Nesmírně sympatické mi bylo zejména duo kriminalistů ve složení Hrušínský a Brzobohatý. Případ se zprvu zdál poněkud nezajímavý. Postupem času se však začaly objevovat nové a nové mrtvoly a divák se zaplétal do spletitého příběhu, který sahal až hodně do minulosti. Víc jsem si však užíval herce samotné, než tento příběh. [70 %] ()
Petr Schulhoff bol pri značnom zjednodušení režisérom úspešných komédií a zaujímavých detektívok. Z detektívok je prvou práve Strach, v ktorej uviedol na scénu dvojicu detektívov Hrušínský-Brzobohatý. Schulhoffove detektívky reprezentovali v šesťdesiatych rokoch nový prúd v žánri českej filmovej detektívky. Civilné herectvo oboch zmienených detektívov, nové postupy pri odhaľovaní zločinu a pokles jeho ideologizácie prispeli k úspešnosti filmov. Bohužiaľ na tomto filme sa ešte uvedené prednosti neprejavili. Slimačí rozbeh, komplikovanosť a prilepený motív ho zaradili medzi vtedajší priemer. Ale v talianskom šušťáku bol Brzobohatý ako zo škatuľky. ()
Tížívá atmosféra, smrt, za kterou je tušit temné tajemství. A stejně jako v životě je nakonec pravda mnohem víc fádní než očekávání. V první půlce jsem byl spokojen, ve druhé však moje spokojenost klesala. Toho tááákhle pomalého mluvení bylo nějak moc, atmosféra se rozplynula a detektivní dvojka mě nijak zvlášť nezaujala, dokonce ani nemám pocit, že by se s tím odhalováním nějak moc snažili. A samotné odhalení mě nebavilo a nechalo mě zcela chladným. Takže pro mě průměr, ke kterému se už vracet nebudu. ()
Z příběhů s majorem Kalašem zatím znám, a rád si opět zopakuju, Vrah skrývá tvář a Na kolejích čeká vrah. Jak by řekl jeden náš bývalý předseda vlády(dej mu pámbů věčnou slávu), jedná se o křišťálově čistou detektivku. Žádné postranní (zbytečné) motivy, žádná složitá rodinná pouta pánů detektivů či cokoliv podobného a přesto to funguje na jedničku a nemáte pocit, že koukáte na dokumentární, tedy chladně odtažitý, záznam detektivního vyšetřování. Lidský rozměr dodávají herecké výkony, a to nejen pánů Hrušínského a Brzobohatého, ale zejména všichni ti vyšetřovaní podezřelí, u nichž máte pocit, že je určitě znáte ze sousedství, Tomu se říká civilní herectví a přesně takové patří do realistického detektivního příběhu, jakým tenhle první Kalašův případ bez pochyb je. Napětí by se pak v mnoha scénách dalo krájet a o zvraty inteligentního detektivního příběhu taky není nouze. Špionážní příchuť pak neměla pražádné znaky propagandistických prorežimních hloupostí, tohle se mohlo odehrát i na opačné straně ostnatého drátu. Závěrečné odhalení u soudu rovněž slušně šlehne. Čtyři hvězdy, ale jen proto, že si nechávám malou rezervu pro další části. ()
Schulhoffova celovečerní prvotina coby předzvěst zlaté éry českého krimifilmu. Strach zatím jen opatrně a jako by náhodou zkouší polapit diváka, ale díky atmosféře se mu tento nesnadný úkol jeví podstatně lehčeji, než jiným soudobým filmům podobného žánru. Povinná (nutná) implementace ideologických a sociopolitických změn byla v rámci možností odsunuta až na samý okraj pozornosti, mnohem výraznější prostor ve filmu získávají charaktery jednotlivých protagonistů a především skvěle sestavená dvojice vyšetřovatelů v podání milimetrově přesného Hrušínského a charismatického Brzobohatého. Nadčasová práce s kamerou, navýsost unikátní fotogenický kontrast černobílých odstínů, intonace hudebního rozčilení. Nepodceňovat strach se vyplatí. V životě i ve filmu. ()
(2x) Krimi klasika zlatých šedesátých, s osobitou atmosférou táhnoucí celým filmem. Knižní styl Eduarda Fikera mi vyhovuje, stejně jako v případě thrilleru Na kolejích čeká vrah se převedení jeho "detektivní fantasie" na filmové plátno velice povedlo. Petr Schulhoff možná v roce 1963 ani netušil, jaký vzdělávací film z hlediska zachycení spousty originálních a dobových kriminalistických metod nabídl, nejvíce mě zaujalo hledání zakopané mrtvoly na základě pachu pomocí nasávací pumpičky :o). V úvodě, kdy se docela akčním způsobem a poměrně dlouhými sekvencemi bez jediného slova seznamujeme s člověkem, jenž byl chvíli na to zavražděn, netušíme, jaký velice zložitý případ, do kterého vstoupili i nevyřízené účty z dob válečné okupace, se začne pomalu rozplétat. Rozhodně bylo na co koukat od první minuty, včetně ztvárnění kriminalistické dvojky v podání Rudolfa Hrušínského a Radoslava Brzobohatého − ti dva byli vzájemně tak naprosto odlišní, až jim to kontrastně spolu docela ladilo :-). (90%) ()