Vrah skrývá tvář

Příběh staví na solidních základech a předvádí uvěřitelné vyšetřovací postupy. Je uzavřený do sebe - stejně jako krajina, z níž vychází ... stejně jako lidé, kteří ji obývají. Sděluje jen to, co pokládá za nezbytné - a na diváka pohlíží úkosem, s určitými pochybnostmi ... nikoli o sobě, ale o něm. Co naděláte ... každý z nás je potencionální pachatel - záleží jenom na souhře okolností. (09.06.2017)

Spolu s Po stopách krve nejlepší a nejatmosferičtější ,,kalašovka", tedy kriminálka s majorem Kalašem coby vyšetřujícím - obecně jednoznačný vrchol tohoto žánru u nás...dodnes nebylo v československé, potažmo české kinematografii natočeno nic působivějšího. Zvláště lze vyzdvihnouti ponurou až depresivní tísnivou atmosféru, umně vytvářenou kombinací černobílých záběrů, syrové mizanscény a opravdu skvělé hudební složky Pavla Blatného...nelze nezmínit ani herecké obsazení a výkony - celá plejáda herců jedné z nejlepších českých hereckých generací s Rudolfem Hrušínským v čele plus autenticitu zvyšující herecké využití naturščiků... Petr Schulhoff se sérií s majorem Kalašem nesmazatelně zapsal do historie československého filmu... (11.09.2017)

Detektivky Petra Schulhoffa se mi vždy líbily a tohle je jedna z jeho nejlepších. Snímek vyniká skvělou atmosférou v prostředí malovesničky, kterou po sérii zavraždění několika dívek popadne strach a podezřívání. Major Kalaš v podání Rudolfa Hrušínského přesně zapadl do role inteligentního a tvrdého kriminalisty. (05.01.2008)

Syrové a hutné. Paranoidní prostředí venkova, podráždění, podezřívaví lidé. Vraha cítíte na vlastní kůži, i když skrývá tvář. Dívá se na vás a vypadá, jako já, nebo vy, prostě docela normálně. Rekonstrukce vše řeší a na bílém sněhu vše působí jako dokonalý kontrast. Jeden z mála příkladů "trilogijních" filmů, které mají vzestupnou tendenci. (15.10.2003)

Ze začátku tam všichni chrlili jedno jméno za druhým až to skoro vypadalo jako předčítání ze Žlutejch stránek a to pro diváka, který se ještě neorientuje v případu není nikdy dobrý. Nějakým zázrakem ani vlastně nevím jak, jsem se ale po chvíli zcela překvapivě ve všem začal orinetovat a pak už to jelo jako po másle. Za pomocí vynikající ponuré atmosféry a skvěle vypravěnému patrání po vrahovi, mě detektivka dostala přesně tam, kde to mám u kriminálek nejradší. Sedím, koukám a každou minutu hlasím jméno vraha, pokaždý samozřejmě jiný, přesně podle toho jak se zrovna vyvyjí pátrání. Finále graduje naprosto nevidaným způsobem a nedovoluje myslet ani na sex. Výsledek sledování snímku Vrah skrývá svou tvář stál za to. Během filmu jsem snědl tři vlastní nehty a další dva okousal, propotil tričko a oboustraně popsal papír o formátu A3, kam jsem si v průběhu filmu zapisoval jména podezřelých. (22.03.2010)