V pasti

Skandinávský sexappeal skrytý v přírodních krásách a podmořských hlubinách. Když jednu moc prima nevlastní sestru z norské oblasti přichytí utržený skalní masivní balvan na dně chladné hlubiny, druhá oddaná nevlastní sestra ze švédské oblasti hledá zoufale páčidlo. S každým ponořením a vynořením se přece jen napětí navodit nedá, ovšem režisér Joachim Hedén v podstatě ani s ničím jiným dramatickým nepřišel. Naštěstí má jeho (sur)virválové dobrodružství, pojednávající o jednom ponorném víkendu, rozumnou stopáž (cca 80 minut), z toho počátečních 20 minut se řeší osobní problémy hrdinky ze švédské strany. Troufám si tvrdit, že s tak skvělou kamerou, jakou snímala Anna Patarakina, bylo zaděláno na výjimečný zážitek. Senzitivní diváci mnohdy pocítí chlad vodních hrátek až téměř fyzicky a sáhnou po teplém ošacení. Ovšem napětí je mnohdy na bodu mrazu, režisér nedělá vůbec nic pro to, aby přidal na obrátkách, celé to dění má kolovrátkový ráz, ke všemu mám i jisté výhrady k fyzické kondici obou ženských představitelek. Patrně měly zevnějšek z kovu, plíce měly nezničitelné a následky dekomprese jim dodávaly svěžest V podstatě neznámé herečky se tedy činily a můžeme se s nimi potápět za každého počasí a v každém ročním období, mráz jim dělá dobře. Joachim Hedén je kurážný fantasta. A již jsem zvědav, jak by vypadala případná letní verze těchto potápěčských fantazií s feminizovanými takty. 6/10 (14.07.2020)

Z jedný strany asi z toho žádnej hit nebyl a nebude. Ovšem kamera v tomhle filmu mě dokázala naprosto očarovat. To že ta starší dcera je trochu nervák, a ta pomoc jí od ruky moc nešla, to je taky fakt. Celkově sem byl napnutej jak kšandy, a snad nikdy sem si u filmu nepřál víc, aby obě přežily. Nečekal sem nic, ale dostal sem slušnej biják. 70%. (03.01.2021)

Opravdu hodně se mi to líbilo přibližně do okamžiku, kdy mladší sestra Tuva uvízla pod velkým kusem skály na mořském dně. Potom se postupně začaly kupit nelogičnosti a nakonec došlo i k popření fyzikálních zákonů. Bohužel bylo citelně znát, že scénář s přibývajícím časem dost hapruje. Na druhou stranu musím ocenit téměř bezchybnou práci s kamerou, perfektní střih celého filmu a výběr krásných lokací, kde natáčení probíhalo. (60%) (14.05.2022)

Pravdu povediac, najlepší herecký výkon predviedol v tomto filme pes (nie Knut, ale ten čierny ktorého meno sme sa nedozvedeli) ale švédska verzia filmov typu 47 metrov pod hladinou nebola vyslovene zlá. To ako Ida nič nezvládala a nakoniec pozbierala všetky sily na záchranu nevlastnej sestry, ktorá si uviaznutá pod obrovským kameňom celý čas zachovala chladnú hlavu aby nakoniec prepadla panike bolo nakoniec celkom milé a ak k tomu prirátame vzťah s matkou a zážitok z detstva tak Breaking surface možno s prižmúrením oboch očí hodnotiť ako pomerne dobrý film. (23.07.2020)

Nejprve jsem bohužel viděl americký remake The Dive, tudíž budu komentovat nejenom opožděně, ale i jaksi obráceně, tedy porovnávat starší předlohu s její mladší kopií. Takže: Příběh se sice odehrává v zimě a v Norsku, ale hlavní struktura děje i některé celé scény jsou u obou filmů prakticky totožné. A krása zimního Norska si v ničem nezadá s krásou letní Kalifornie. Zůstal zachován i cynický "žert" se "sadou na opravu pneumatik", kvůli kteréžto zhovadilé moderní vyfikundaci jsem si radši kdysi u mého Korejce připlatil za konfiguraci s dojezdovou rezervou a... HEVEREM! Oceňuju taky, že tvůrci originálu projevili větší snahu o psychologickou propracovanost postav, i když na každé ze všech tří žen by se našlo leccos animálního. Tak třeba starší ségra je husa, mladší je slepice a jejich madre je pak s prominutím kráva jako prase. Celkově se jedná o nadprůměrně záživný a napínavý thriller a navíc v něm jako bonus zazní jedna parádní popová pecka, kterou už teď točím asi počtvrté za sebou, zatímco píšu tenhle komentář. (Sakra, tak proto mi ten song ihned připomněl The Knife, zpívá ho totiž jejich zpěvačka.) (01.09.2023)