Divadlo ve filmu: Amerikánka
Režie:
Viktor TaušKamera:
Martin DoubaHudba:
Petr OstrouchovHrají:
Tereza Ramba, Eliška Křenková, Klára Melíšková, David Novotný, Petr Ostrouchov, Pavla Beretová, Anna Fialová, Marika Procházková, Eva Podzimková (více)Obsahy(1)
Co vás dokáže udržet při životě, když proti vám stojí celý svět a vy jste ještě dítě... Kultovní inscenace divadla Jatka 78 v režii Viktora Tauše je příběhem malé dívky bez domova. Její silná touha po svobodě a ochota vzepřít se celému nevlídnému světu ale zůstává... Jak se vzepřít osudu a zvládnout vše, co nám do vínku nebylo dáno? Hrdinka příběhu, inspirovaného skutečnými osudy, Ema Černá (Tereza Ramba a Eliška Křenková) zdolává útrapy dětského domova, pěstounské péče i „pasťáku“. Nejpodstatnější součástí vůle k přežití je totiž víra v sebe sama, víra, že někde daleko, možná až v Americe, čeká někdo, komu na vás záleží. Otec v USA je ale pouhým výmyslem staršího bratra, iluzí, která má pomoci sourozencům přežít bezohledný režim dětských domovů a která Emě dodává sílu. Rok 1989 otevírá Emě cestu vycestovat do vysněné Ameriky, ale my víme, že tam na ni bude čekat ztráta životní iluze. Hlavní hrdinka si svou cestu do života najde i přes útrapy dětského domova, pěstounské péče i pasťáku. Amerikánka není jen ukázkou toho, jak věci fungovaly v 80. a 90. letech v Československu, ale hlavně je to příběh o naději a touze žít... Filmová trilogie Divadlo ve filmu si klade za cíl prozkoumat možnosti interpretace divadla skrze film. Musí být divadelní záznam skutečně redukcí divadelního prožitku často až na hranici informace? Nebo je možné skrze kameru vzít diváka mezi herce, a umožnit mu tak divadelní inscenaci prožít s veškerou emocí, kterou prožívají herci? Co když se kamera z role objektivního pozorovatele stane jedním z herců a prožitek divadla nezvykle dynamickým, ale i intimním zážitkem? Jde pak stále ještě o záznam, nebo o zcela novou audiovizuální zkušenost, která v sobě uchovává autenticitu divadla, ale zároveň ji rozšiřuje o svébytnou filmovou řeč? (Česká televize)
(více)Recenze (19)
Veľmi podivný pokus o umenie. Dve celkom kvalitné herečky v nočnej košeli či čo to bolo za chovajú ako totálne kravy, ako uletené, mysľou zbavené. Niektoré situácie sa nedali v podstate vydržať. Ramba tam chvíľu akože hajluje, aj to ľavačkou, z histórie mala určite päťku aj s režisérom. Křenková tam potom na letisku ziape ako zmyslov zbavená, normálne že rušivé. Človek nemá pocit, že pozerá divadlo, ale na ženskú, čo ušla z cvokárny. A vydržať sa nedal ani ten hmlový opar, pod ktorým Tauš točí. Nie nadarmo sa to rýmuje, Tauš - rauš. Celkovo snaha hrať sa kruto na umenie a výrazové prostriedky celkom potlačilo príbeh, ktorí sa dievčatá snažili zahrať. ()
Silné, našlapané. Formou to pripomínalo divadlo nakrúcané pre divákov televízií alebo monitorov svojich zariadení (pc, notebooky, mobily...). Z hereckých výrazov oceňujem zvlášť krásny spev Elišky Křenovej v závere. Komentár s časovým odstupom, na dej už moc nespomínam. Zrejme nebol tak dôležitý jak emócie, ktoré strúhali ako Terezka tak Eliška. Lebo tie pamätám dodnes. ()
Audiovizuálně imerzivní experiment, který bourá meta-žánrový, formální, mediální, kulturní a umělecký hranice mezi filmem a divadlem.... expresivní kamera pod virtuózní taktovkou Martina Douby diváka doslova pohltí a vezme ho tam, kam se z jeviště divadla dosud nikdo nevydal – už dlouho jsem totiž neviděl tak inovativní přechody a tranzice mezi jednotlivými scénami a prostředím. Hereckej koncert [na kterým tenhle projekt prakticky stojí a padá] v podobě tandemu Tereza Ramba (pro někoho pořád Voříšková) - Eliška Křenková naprosto fenomenální. Víc [divadelních] filmů jako tenhle pls! ()
Eliška Křenková a Tereza Ramba v dvojjediné roli Emy Černé jsou výborné. Pořád jsem si ale nenašel vztah k tomuhle podivnému formátu, které návštěvu divadla nedokáže nahradit, ale ani se nedá nazývat filmem. ()
První dvacetiminutovka je sice maličko nezáživná, ale když už se člověk prokouše delším úvodem, má to jednoznačně něco do sebe. Po stránce řemeslné nelze tomuto projektu vytknout zhola nic a silný příběh dívky bez domova dokáže i díky přesvědčivým hereckým výkonům všech aktérů zaujmout snad každého milovníka divadla. Osobně jsem konečně přišla na chuť Elišce Křenkové, která zde naplno předvádí svůj talent a dává na odiv, že se právem řadí mezi nejvýraznější české herečky současnosti. Moc mile mě překvapila také svým pěveckým nadáním. V souvislosti s tím ještě musím vychválit až do nebes nádhernou hudbu, o níž se postaral Petr Ostrouchov. (80%) ()
Desítky let jsem koukal na divný filmy o divných lidech, nějak už to nemusím... ()
⚪Ja vlastne po všetkých tých odsledovaných divadelných záznamoch (ktoré poskytuje ČT zadarmo v archíve) modernej činohry neviem, prečo už dávno nepracujem v divadle ako dramaturg. Pretože mám plnú hlavu divných nápadov, len nemám kamarátov režisérov a hercov, ktorí by tie nápady so mnou realizovali. Bohužiaľ, niekto tých kamarátov má, a potom naše divadlá produkujú podobné skvosty, ktoré síce majú akú-takú pointu, no divák sa k nej musí prehrýzť niekoľkými dlhými minútami ničoho, scénickej vaty v podobe chodenia hore-dolu, výplnkových scén o ničom a pseudoartovými monológmi o živote, pričom už v polovici je toho dosť. A nie, že by si mal na to ešte divák zaplatiť lístok.⚪Pseudointelektuáli, ktorí chodia do divadla len pre to, aby si niečo dokazovali, mohli sa tým chváliť a cítili sa dôležití podobnému pokusu o umenie dajú určite 5*, rovnako ako divadelná kritická obec, ktorá si pochlebuje vo svojej bubline a v podobných dielach vidí hĺbku a sureálnosť.⚪ Bežný divák, ktorí nie je hlupák, ale ani nemá potrebu sa hrať na niečo, čo nie je ale podobné dielka ani vidieť nepotrebuje.⚪A to, že v tomto zázname sa neustále používa prudký strih z lokácie na lokáciu, nie je tiež žiadna sláva.⚪ ()
V titulcích pořadu uvedeno: rok výroby 2022. ()
Touha dítěte po tom, aby je měl někdo rád. Silné téma, které se mě bytostně dotýká. Výborné herecké výkony a podmanivá hudba Petra Ostrouchova. Děkuji, pane Tauši. ()
Herečky v dvojjediné roli holky z pasťáku vypovídají svá nekonečná vyznání a prožitky v prostředí Divadla Archa, na letištní ploše, v domě ap. Poněkud umělé, patrně působivější by to bylo naživo. Jinak spíš rarita. ()
Působivý, dechberoucí a hlavně komplexní sestřih všeho, co jsme během posledních dvou let s Amerikánkou Viktora Tauše jako diváci Filmu Naživo prožili. Audiovizuální skvost, ze kterého mrazí! 100% ()
Naprostý herecký koncert ()
Celý projekt Divadla ve filmu je pozoruhodný. Zahrát divadlo přímo mezi diváky bez klasické scény nebo v různorodých technických či přírodních památkách se jen tak nevidí. To střídání scén pomocí střihu bylo určitě velmi osvěžující, protože klasický divadelní záznam se vlastně omezuje na jednu scénu a divadlu jako takovému to dodává nový rozměr, to bezpochyby. Samotná Samotná Amerikánka je zvláštní příběh, kterých bychom v české filmografii již pár našli. Ale tento příběh je okořeněn pravdou skutečnosti, komunistickým režimem a iluzí svobodného a krásného světa Ameriky, kde někdo čeká, což ale není pravda. Tereza Ramba a Eliška Křenková se blýskly, o tom není pochyb, jsou to skvělé herečky a svým výkonem a citlivým podáním chvílemi opravdu dojímají. ()
Slyšela jsem o tom takové ódy, že skutečnost musela být zklamáním. Moc jednotvárné, moc uřvané, moc divadlo. Obě herečky skvělé. ()
Holky umí, ale mě to nebavilo. Nehodnotím, protože jsem to neviděl. ()
Neskutečný zážitek!!! Myslím, že něco podobného asi už nikdy neuvidím..!! Silné herecké výkony, o příběhu (na základě reálných skutečností) nemluvě, působivá scénografie a ta hudba jako třešinka na dortu... <3 Největší paradox je, že nebýt covidu, tak bychom o toto dechberoucí dílo byli s největší pravděpodobností ochuzeni... ()
Tohle je fakt dobrej film. Před chvílí jsem dokoukal a pořád vydejchávám. Zvláštní tvar, v němž se imaginace nevylučuje s bezprostředností. Silné okamžiky, při nichž běží mráz po zádech. Skvělé herecké výkony. Tvůrčí svoboda vedoucí k umělecké pravdivosti. Lidské pochopení složitých projevů životní nespravedlnosti, kořenů krutosti a zaplašované touhy po lásce a blízkosti. Surovost zklamané touhy. Drtivé zoufalství z opakovaného poznání, že naděje se opírá o iluzi, ... a přece v dálce a hlubině jakýsi odlesk skutečné a pravdivé cesty ke šťastnějšímu neznámu... Šílená touha po tom, aby se láska stala pravdou. Fakt to v člověku rozvibruje spoustu strun. Síla. Tohle je podle mne výjimečný film. Dávám pět hvězd, ač to obvykle nedělám. Vymyká se. Skvělé. ()
Na jednu stranu je to vlastně docela podivný slepenec, ale je v tom spousta emocí a zvláštní síla. V divadle to musí být intenzivní zážitek a i takhle to jako celek funguje. Závěrečná masová scéna na letišti s Kemelovou písničkou je katarzní - tohle zase v divadle nezažijete. ()
moc moc pěkný ()