Věk nevinnosti

Formálně precizní, avšak obsahově trestuhodně plytké a nezáživné. Lewis a Pfeiffer jsou sice hodně cítit, stejně jako mistři Scorsese a Bernstein, ale pro jistou emocionální chladnost a přemrštěnou stopáž bohužel nemohu na film nahlížet i jinak než jako na vzdělávací náhled do života společenské smetánky 18. století. A nic na tom nezmění ani fakt, že se jedná o náhled velmi uvěřitelný a vizuálně působivý. Tuhle romanci by prostě nemohl zachránit ani sebelepší režisér. 65% (10.01.2014)

Málokedy sa mi stane, že ma v kostýmovkách alebo všeobecne vo filmoch herecký casting nepríjemne omráči. Titulný plagát bol ukazovateľom dojemnej melodrámy, ktorá sa nevyhne citovým nátlakom na diváka, no v skutočnosti som sa plná očakávaní dočkala iba mdlej a nevýraznej americkej jednohubky, ktorú práve zúčastnení (inak skvelí) Day-Lewis a Pfeiffer nemilosrdne poslali ku dnu. Dôvod? Medzi tak ,,zamilovanou" dvojicou - o čom sa nás Scorsese snaží presvedčiť všetkými možnými metódami - to absolútne neiskrí, v podstate ma nadchla iba vždy sladká Winona Rider, ktorá si ma získala už v gotickom Draculovi. Neberiem Scorsesemu, že je majstrom napätia, strachu, depresie či prepracovaných scenárov, ale na krehkú romantiku nemá, pričom kostýmy a hudba sú zrejme jedinými pozitívami tohto ,,srdcervúceho dojáku". (05.04.2010)

Film mi připadal jednak neúnosně dlouhý a jednak hrozně rozvláčný (což spolu asi celkem souvisí). Ani příběh mě moc nezaujal, pouze zpracování, kostýmy, hudba a technická stránka filmu + herecké výkony drší tento film kousek nad tenkým ledem. Nominaci na Oscara za scénář opravdu moc nechápu, ale je možné, že jsem některé zkryté kvality přehlédla... Každopádně u mě jsou to 3 hodně slabé hvězdičky. (12.07.2005)

Historické kostýmní melodrama o nenaplněné lásce dvou příslušníků společenské smetánky New Yorku 2. poloviny 19. století. Jakkoliv se v komentářích objevují výhrady tu k délce, tu k "vyprázdněnosti a unylosti", osobně myslím, že v kvalitách scénáře a jeho zpracování slabina snímku netkví. Naopak, tak pečlivá psychologická drobnokresba a promyšlená stavba příběhu se určitě často nevidí. Díky rozpočtu a Scorseseho režisérským schopnostem představuje Věk nevinnosti navíc skutečně působivou ukázku života měšťanské elity šatníkem dam počínaje a honosností buržoazních sídel konče. Ano, ten film nikam nespěchá a dobrodružství, erotiku nebo napětí musíte hledat v jiných žánrech a titulech. To ale není chyba Scorseseho ani jeho štábu. Můj odstup a skromnější hodnocení je spíše "ideologického" charakteru. Není mi mezi těmi zazobanými snoby, pokrytci a manipulátory zkrátka dobře. Nemám sympatie ani k ústřední dvojici, která o svém osudu konec konců rozhodla sama. Pokud se rozhodnete prodat za šlechtický titul a naplnit očekávání rodiny a společenské konvence, musíte zároveň něco obětovat, minimálně osobní svobodu a citové naplnění. Oba měli na výběr, ne že ne, ale nedokázali překonat limity vlastní společenské třídy. Prodali se a minimálně Newlanda to evidentně moc nebolelo. Scorsese se na své kalkulující měšťáky dívá spíš s vlídným porozuměním, než aby bodal a kousal po vzoru společensko-kritických autorů. V jeho podání je to spíš romantický příběh nešťastné lásky než společenské drama o dobové třídní morálce. Tenhle příběh bych si s chutí dal ještě jednou, ale ve stylu Guye de Maupassanta... Celkový dojem: 65 %. (15.01.2014)

Příběh jedné platonické lásky. 1) Příběh nenaplněné lásky přechází ve druhém plánu k zobrazení společenských poměrů a ve třetím plánu se mění v příběh o životních hodnotách vůbec. 2) Sledování podobných filmů je nebezpečné. Častější dotyk se zobrazovanou sbírkou duchaplných papoušků by ze mě udělal komunistu. 3) Modus, kdy obraz ilustruje a doprovází částečně vyprávěný a částečně hraný děj, není příliš vynalézavý, ale k věci se velice hodí. Inu, Scorsese umí... Umění náznaku, pohledu, slova, gesta. 4) Přes všechny klady jsem se trochu cítil jako při četbě Vojny a míru. Bylo to zajímavé, ale zdlouhavé, ach, jak zdlouhavé. (25.01.2019)