Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Martin Scorsese, jeden z největších režisérů současnosti, uvádí skvělou adaptaci románu, za který spisovatelka Edith Whartonová získala Pulitzerovu cenu. V hlavních rolích filmu se představují držitel Oscara Daniel Day-Lewis, Michelle Pfeifferová a Winona Ryderová. Úchvatná romance s ironickým názvem Věk nevinnosti vypráví o tragickém milostném trojúhelníku v honosném a pokryteckém prostředí vyšších společenských vrstev New Yorku 70. let 19. století. Newland Archer (Day-Lewis) je bezúhonný advokát, který tajně touží po vášnivějším životě. Jeho zasnoubení s půvabnou, ale nezajímavou členkou místní smetánky May Wellandovou (Ryderová) Newlanda odsoudilo k životu v tiché lhostejnosti. Když se ale do New Yorku vrací výstřední, společensky nepřijatelná sestřenice jeho snoubenky, Newland riskuje vše kvůli naději na opravdovou lásku. (HBO GO)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (193)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Je mi jasný, proč se o tomhle filmu ve filmografii Martina Scorseseho moc nemluví. Věk nevinnosti je totiž po příběhové stránce neskutečná nuda, kterou zachraňuje snad jenom on tím, jak ho natočil. Třeba to vyprávění Michelle Pfeiffer bylo to nejzajímavější na celém filmu. Jenže ani on a ani ona nezachrání celkový příběh. Stačí si do toho roku představit, že koukáte na film ne z New Yorku, ale z anglického venkova a musí Vám bejt všecko jasný. Tenhle film měl na to, aby mi způsobil obrazovou lobotomii mozku. ()

Slasher 

všechny recenze uživatele

Scorseseho starý New York podruhé na mě nezabral se svou podivnou osudovou love story, byl jsem ale (jako v případě Gangů, jen na opačné straně společenského spektra) vtažen do prostředí tehdejší ultra-privilegované "Gilded Age" (#329) smetánky, se vší svou okázalostí, strojeností, povrchností, konvencí, prázdnotou a přetvářkou. Toť velmi zvláštní, fascinující svět "jednoho procenta" a ano, na pohled byl ten film skvělý. Druhá velká deviza DDL a jen další z jeho suverenních proměn. Vykrystalizovat finální část v nějak uspokojivý, uzavřenější dojem (mohlo fungovat v knižní předloze), pálím o tu hvězdu víc bez nějakých pochyb. Můžete se nudit, může vás to unést, doporučuji nepřehlédnout. "It seems stupid to have discovered America only to make it a copy of another country." ()

Reklama

Galadriel 

všechny recenze uživatele

Film mi připadal jednak neúnosně dlouhý a jednak hrozně rozvláčný (což spolu asi celkem souvisí). Ani příběh mě moc nezaujal, pouze zpracování, kostýmy, hudba a technická stránka filmu + herecké výkony drší tento film kousek nad tenkým ledem. Nominaci na Oscara za scénář opravdu moc nechápu, ale je možné, že jsem některé zkryté kvality přehlédla... Každopádně u mě jsou to 3 hodně slabé hvězdičky. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

„Chci, a nemohu.“ Přes dvě hodiny filmařské elegance, ke které se podaří dozrát jenom nemnoha režisérům. Neměl jsem dojem, že by zápletka byla konvenční a pouze zpracování mimořádné. Z průměru se vymyká obojí a obojí logicky doplňuje Scorseseho filmografii. Vlastně to je další z jeho filmů o násilí a organizovaném zločinu. Jenomže o násilí skrytém, neprojeveném a zločinech stejně takových. Pravidla chování určují klany, třebaže ne mafiánské, nýbrž rodinné. Kdo nechce ztratit renomé, a na ničem jiném jako kdyby ani nezáleželo, nesmí skutečnost nejen vyřknout, nesmí ji ani myslet. Postavy si ubližují slovy, či spíše tím, že se jim vyhýbají. Jejich pravé záměry a potlačené touhy nám stejně jako v knize odhaluje upřímná vypravěčka, fyzicky nepřítomná a přesto všudypřítomná průvodkyně dnes tak vzdáleným světem newyorské smetánky konce 18. století. Říká, co si postavy říct neodváží. Společně s prostředím promlouvá za mlčící hrdiny (domníval jsem se, že do detailu promyšlená práce s barvou, rekvizitami a rozmístěním figur odešla s klasickým Hollywoodem – naštěstí ne). V diegetickém světě přejímá roli ženy, která nehodlá zatajovat poznaný stav věcí, hraběnka Olenská. Nechce být další obětí společenských konvencí, další poslušnou milující manželkou. Nemá ovšem imunitu, která by ji před dopadem její bezprostřednosti uchránila. Moc spasit ji náleží Newlandovi, rozežíranému zevnitř nutností volby mezi ženou říkající pravdu a ženou říkající pouze to, co se sluší. Díky vypravěčce, (post)moderním vypravěčským postupům (dopisy čtené do kamery, režisérovo sebereflexivní cameo coby fotografa, toho, kdo životy postav zaznamenává) a pečlivému vedení naší pozornosti (hudbou, zviditelněním slov, střídmým použitím detailů a „archaické“ clony) se o postavách přehledně a srozumitelně dovídáme více, než jim samotným umožňovala doba a prostředí, v němž žily. Věk nevinnosti nás za pozornost mu věnovanou odměňuje více než milostná dramata soustředící se zejména na povrch, pod nějž nenahlíží. Aniž by tím ztratil na emocionální síle příběh o násilí, které dennodenně pácháme dodnes. Jenom si už tolik nebereme servítky. Z filmů Martina Scorseseho jde pro mne momentálně o číslo jedna. 90% Zajímavé komentáře: Faidra, ripo, Ajantis, MontyBrogan ()

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Jay Cocks, Martin Scorsese .. New York, rodné město Martyho, má spoustu obyvatel, zajímavou historii a tím dává neomezenou inspiraci. Ovšem doba smetánky, konzervativců a jejich suchá zábava není zrovna mé nejoblíbenější téma. Scorseseho režijní přístup a postupy jsou velmi zřejmé. Vše postupně popisuje a poutavě vysvětluje, zde je k tomu opět použit myšlenkový komentář jedné z postav. Skvělá je taktéž práce kamery a výpravná stránka včetně kostýmů. Filmařské hledisko je tudíž bezchybné. Některé pasáže jsou ovšem dosti protahované a tím pádem nudné. A to místy tak, že to nezachrání ani skvělí herci a už zmíněné kvalitní zpracování. ()

Galerie (49)

Zajímavosti (10)

  • Herečka Miriam Margolyes vyjádřila své frustrace, že Winona Ryder byla nominována v kategorii Nejlepší herečka ve filmu na Oscara roku 1994 za její herecký výkon, o kterém se Margolyes domnívá, že ona sama by ji nenominovala ani do podpůrné kategorie. (newpage)
  • Film je venovaný Charlesovi Scorsesemu (otcovi režiséra Martina Scorseseho), ktorý zomrel tesne pred jeho dokončením. Charles a jeho žena Catherine Scorsese (režisérova matka) si zahrali cameo v scéne na stanici. (m.a.t.o.)
  • Martin Scorsese si vo filme zahral malú úlohu fotografa na Mayinej svadbe. (m.a.t.o.)

Reklama

Reklama