Perské lekce

Tie dve hodiny ubehli pomerne rýchlo, čo je určite zásluhou ako režiséra, tak perfektných hercov. Zaujímavý je predovšetkým vzťah väzňa a gestapáka a je fajn, že sa tvorcovia neuchýlili k prvoplánovému a jednorozmernému zobrazeniu nemeckého šéfa v kuchyni. Akosi mi ale nešlo do hlavy, akú úlohu to zohrávali milostné pletky a závistlivé kulehy v rámci nemeckého vedenia tábora, skôr išlo o potrebu dostať sem aj vedľajšie dejové línie. Problémy sú samozrejme aj so samotnou logikou (napr. obetavosť Talianov), ak by sa námetu chytili kedysi napr. Francúzi s Funésom, mohla to byť v podstate aj bláznivá komédia, viď Veľký flám. Ale to by dnes vkusne nakrútiť už nikto nedokázal. No a ako je záver s hlavným hrdinom skvele vypointovaný, tak Kochova záverečná scéna pointu síce má, ale ide akosi mimo toho, ako sa vzťah týchto chlapov nakoniec vyvinul a ako prežili  posledné spoločné chvíle. (05.07.2021)

Uh... Předně děkuji příteli gogovi76 za echo. O tomto filmu jsem vůbec nevěděl a teď, když jsem ho viděl, tak by mi dost štvalo, že mi unikl když už by třeba nebyla možnost jej vidět... Filmy o holocaustu jsou filmy, kdy se režiséři vydávají na hodně tenký led. Téma je to stále citlivé, obzvláště dnes, kdy se v evropských městech zase objevují na domech a vstupních dveřích bytů židovské hvězdy... To, co se stalo za války s Židy patří k nejstrašnějším zločinům dvacátého století. Holocaust je třeba stále připomínat a uchovávat odkaz jeho nevinných obětí. Natočit film z koncentračního nebo pracovního tábora je celkem náročné už jen proto, aby ta pochmurná místa vypadala reálně, nehledě na nezbytný komparz mnoha lidí. V případě chudých rozpočtů by pak i dobře míněná snaha mohla v podobě špatného zpracování  mít až opačný efekt. Už jsme to i párkrát viděli. Kupodivu ač  Perské lekce nejsou žádný Schindlerův seznam, člověk zde ten dojem nemá. Dá se říci, že si zde filmaři skutečně vystačili s minimem prostředků a přeci výprava nepůsobí rozhodně laciným či dokonce ošizeným dojmem. Příběh sám je až neuvěřitelný a já jsem jen žasl, co vše je člověk nucen udělat aby si zachránil svůj život. Kdo četl nějaké autobiografie přeživších z koncentračních táborů, dobře ví, že to mnohdy byly až neuvěřitelné náhody a okamžiky co dotyčnému zachránily život, zatímco jiní o něj přišli. Film má dvě hodiny, ale strávíte jej v neustálém napětí a musím uznat, že na konci mi filmu při vyslovování jmen jsem měl regulerně husí kůži. Snad je to i tím, že moje rodina se s následky holocaustu setkala osobně. Jediné co jsem nepochopil, byla ta přítomnost letce RAF mezi židovskými vězni. Sestřelení letci se umisťovali do speciálních táborů pro spojenecké vojáky, letci do taktzvaných stalag luftů. Ač zajatci, zacházelo se tam snimi podle Ženevské úmluvy, tedy stokrát lépe než s Židy v pracovních lágrech. Němci si byli dobře vědomi, že by případně podobné praktiky mohli zavést Britové u sestřelných letců luftwaffe.  Ale dotyčný tam mohl čekat třeba jen na převezení jinam v další dny, byť jeho přítomnost na baráku vězňů samozřejmě příběhu dodala další grády na už tak napínavém ději. Tohle se opravdu povedlo a vysoce hodnotím herecké výkony dvou hlavních hrdinů hraných Biscayartem a zejména Larsem Eidingerem. Tohle je za 5 perských slovíček, bez debaty. * * * * * (11.02.2024)

Odchycený Žid jménem Gilles se ve válečném roce 1942 vydává za Iráčana, aby neskončil ve spalovně. Živí svými  dokonalými bláboly velitele koncentráku, který má eminentní zájem o lekce perštiny, neb si chce v dohledné době otevřít v Íránu restauraci. A počáteční nedůvěra ze strany velitele se postupně začne přetavovat ve velmi ojedinělé přátelství. Zarazilo mě, že nikoho za celou dobu nenapadlo sehnat perský slovník a ověřit si tak pravost mladíkova překladu. Mladík byl mazaný, vymyšlená slovíčka sestavoval z přesmyček jmen vězňů, přičemž si tak cvičil paměť. V počátečních fázích disponuje film nemalým napětím z prozrazení, prosakovalo to z každé scény, což ovšem postupně začalo uvadat a opadat. Tvůrci totiž vsadili na to, že se nacista může družit s mužem nenáviděné rasy. Tenhle tah působil zkresleně a nevěrohodně. Nacista si následně Žida bere pod svá ochranná křídla. Sice mu preventivně pěstní a kopací formou vyčiní, když mladík ve slabší chvilce neuhlídá pozornost a již použité vymyšlené slovíčko použije pro překlad jiného slova, ovšem to napětí jako struna náhle praskne. Tábor je vyobrazen coby velmi neutěšené místo, naštěstí byli tvůrci příčetní a využívali toho k různým vyhroceným situacím. Gilles je permanentně pronásledován extrémně nedůvěřivým dozorujícím nacistou, náhle je do tábora eskortován nefalšovaný Peršan, přičemž v té chvíli může celá lež vyjít najevo. Scénář vychází ze skutečných událostí a produkčně na něj dohlížel Timur Bekmambetov, což filmu zajistilo jistou úroven zpracování. Film se ale nevyhnul své předvídatelnosti, takže závěr v ničem nepřekvapí. Navíc je nacista Koch vyobrazen coby velmi shovívavý muž, což pochopitelně může obstát leda tak ve filmové podobě. Herecké výkony Nahuela Péreze Biscayarta coby Gillese a Larse Eidingera coby Kocha jsou na patřičné úrovni. Vadim Perelman se režijně snaží bojovat s průhledností a naivitou scénáře Ilji Cofina, napětí a drastičtější scény hlásí svoji přítomnost. Ta nebývalá intenzita nepopsatelného napětí se ale z filmu poznenáhlu vytratila, což trochu srazilo divácký zážitek. 7/10 (19.02.2022)

Perské lekce je film o osudové životní lekci pro vězně kterého před zastřelením v lese příslušníky SS zachrání jen to,že chvíli před tím vymění s jiným vězněm v náklaďáku svojí půlku chleba za perskou knihu.Když před vojáky SS zahraje komedii že je perské národnosti tak jako jediný z vězňů v tu chvíli přežije a vojáci ho odvedou za velitelem tábora Kochem který zrovna shání někoho persky mluvícího jelikož si chce po válce v Íránu otevřít restauraci.Následně je ten "Židoperšan" díky této události a své mazanosti zachráněn od velmi nepříznivého osudu,ale čeká ho nelehký úkol každý večer po pracovním dni v kuchyni chodit za velitelem Kochem a učit ho persky.Po celý film bude oblbovat velitele a vštěpovat mu slovíčka i věty které si celé sám vymyslel.Vězeň si začne říkat REZA podle jména v knize kterou dostal za chleba.Několikrát má Reza namále aby neskončil s kulkou v hlavě.Na můj vkus se film točil kolem malého množství postav než třeba grandiózní snímek Schindlerův seznam.Na konci filmu vytáhne velitel Koch Rezu z baráku ve kterém jsou hned poté vězni pobiti a vezme ho sebou do lesů kde se jejich cesty navždy rozdělí.Velitel Koch je později zatčen při neúspěšném vycestování do Teheránu hlavně díky svému perskému žvatlání kterému skuteční Íránci vůbec nerozumí.A vězeň Reza?Díky slovům které si vymyslel ze zkratek jmen vězňů při zapisování do táborové knihy je schopen k údivu svých zachránců nadiktovat jim přes 2000 jmen vězňů i když esesáci táborové seznamy všechny spálili.Závěr se mi moc líbil a asi za to aspoň ty 3 hvězdy. (12.09.2021)

,,NEPOTŘEBUJI UMĚT ČÍST ANI PSÁT. CHCI UMĚT JEN MLUVIT. JESTLI NEJSI TÍM, ZA KOHO SE VYDÁVÁŠ...“   Oblíbenec Timura Bekmambetova natočil takřka neuvěřitelnej příběh. Jeden by řekl, že už ho na filmech z lágru nic nepřekvapí… Film sám o sobě je vlastně jednoduchej. Trocha toho náckovskýho násilí a Žid Reza, vydávající se za (polovičního) Iránce. No a protože touha přežít dokáže divy… Taková festivalová tutovka.     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Povídku „Erfindung einer Sprache“, kterou napsal Wolfgang Kohlhaas, neznám. 2.) Jedu jen kusy podle skutečnosti.  /// Thx za titule „iljito“.                              PŘÍBĚH ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (20.08.2021)