Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V době hospodářské krize se mladá žena spolu s odborářským vůdcem dají na cestu zločinu.

Amerika byla ve 30. letech svobodnou zemí. Jen Bertha (Barbara Hershey) byla ještě o něco svobodnější. Skutečný příběh Berthy Thompsonové z Arkansasu, která si kvůli cestování v železničních vagónech pro dobytek vysloužila přezdívku Bertha z dobytčáku. Široké srdce mladé Berthy je navzdory nelehkému životu v době hospodářské krize 30. let plné krásných ideálů. Zamiluje se do Big Billa Shellyho (David Carradine) a společně chtějí bojovat proti nepravostem páchaným železniční společností. Jejich boj za spravedlnost se však náhle promění v otevřenou rebelii. Stane se z nich neporazitelná zločinecká dvojka, o níž kolují legendy po celém americkém Jihu. Jsou známí nejen vášnivou láskou, ale i násilnostmi. Nemilosrdně se vyrovnají s každým, kdo se jim při přepadávání a rabování postaví do cesty. Život na útěku však připraví řadu nástrah jejich lásce i osudu. Druhý celovečerní film Martina Scorseseho vznikl v nízkorozpočtové produkci nezávislého producenta Rogera Cormana, v jehož dílně dostali příležitost k debutu mnozí režiséři tzv. nového Hollywoodu. Snímek Bertha z dobytčáku je inspirovaná autobiografií Thompsonové nazvané "Sisters of the Road" a legendou o slavných milencích na cestě zločinu Bonnie Parkerové a Clydeu Barrowovi. Autentickým zachycením dobové atmosféry a postav se Scorsesemu podařilo obohatit příběh i o výrazný sociální rozměr. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (48)

Rocky62 

všechny recenze uživatele

Jakási nápověda na otázku, jakým směrem se Martin vydal na své režisérské trase. Scenáristicky dosti malátné, avšak v režii jsou nepatrně znázorněny určité inovace a talent, jehož čas na řádné vyniknutí měl teprve přijít. Bertha z dobytčáku možná nestojí za nějaký hlubší rozbor( příšerné loupeže, dětinská Barbara Hershey), ale Scorseseho tím pochopitelně nijak nezatracuji. Cameron stvořil Piraně 2, Michael Mann The Keep. Čili nějaké pochybnosti o režisérově nesporné výjimečnosti nejsou na místě. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Těžko uvěřit, že pod touhle ptákovinou je podepsanej Martin Scorsese. Bertha z dobytčáku je takovej zmatenej, poněkud naivní příběh o tom, jak čtveřice zlodějů pořád jezdí vlakem a ukradne všechno, co neni přišroubovaný. Občas se najde nějaká lepší scéna (pro Scorseseho typicky scény, kde je nějaký násilí), jako celek to ale nemá hlavu ani patu. Jinak ten film na mě působil dost odfláknutě. Od hereckejch výkonů, přes poněkud zmatenej střih, až po různý drobnosti jako je rezervní kolo, který se náhle objeví na autě (i když ho v předchozí scéně nechali ležet u cesty) nebo třeba světle červenou až skoro oranžovou "krev". Jinak David Carradine byl pro mě vždycky spíš "Béčkař" a tady svůj stín nijak nepřekročil a Barbara Hershey taky nic moc nepředvedla (respektive předvedla svoje kozy). Myslim si, že kdyby to nenatočil Scorsese, tak tenhle film nebude zajímavej vůbec ničim. 40% ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

I velký Mistr musel nějak začínat... Slaboduchý scénář a příšerná country hudba předznamenávají fakt, že tenhle film skutečně nebyl jedním ze Scorseseho uměleckých vrcholů, spíše průměrný až podprůměrný odlesk zašlé slávy velkého gangsterského opusu Bonnie a Clyde a možná i variace na nějaký western, třeba Butch Cassidy a Sundance Kid... Scorsese akcentuje sociální dobový rozměr a odborového předáka vykresluje coby morálně slabé individuum pouštějící se na dráhu zločinu. Ústřední ikonou filmu je železnice a vlak, který tu sehrává téměř úlohu žánrové definice - železniční road-movie s mírně romantickým nádechem... Sociálně těžká 30. léta v USA jsou v pozadí reflexe jako velmi nešťastná a drsná doba pro život... Nejsilnější je závěrečná ,,biblická" scéna, při které Martin Scorsese využil v plné míře svůj velmi hodně osobitý vztah k filmovému násilí... Bertha z dobytčáku je bohužel snímkem, který neurazí, leč zřejmě brzy na něj zapomenete... ()

Trellíno 

všechny recenze uživatele

50% s odřenýma ušima za finální masakr, jinak Scorsese neScorsese dost nuda a většinou hodně o ničem, navíc občas vážně blbě natočený a s několika do očí bijicíma chybkama. Navíc ta krev je jak v Suspirii a některý scény kolikrát navazujou úplně jinak, než by asi měly (postava se usmívá a kouká doleva, najednou do země a vážně, atd.). ()

Bigrambo 

všechny recenze uživatele

Scorseseho variace na téma Bonnie a Clyde nedopadla úplně nejlépe. Stejně jako v jeho prvním filmu Kdo to klepe na moje dveře lze i zde nalézt pár výborných scén, ovšem jako celek se jedná o průměrný film. Scorsese si totiž to nejlepší ze svých začátků schoval až do svého třetího snímku, kterým byly Špinavé ulice. ()

Galerie (26)

Zajímavosti (9)

  • Potom, co Martin Scorsese dokončil film, promítnul ho John Cassavetesovi, který mu po shlédnutí řekl: ­"Marty, právě jsi strávil celý rok života vytvářením sraček. Je to dobrý film, ale ty jsi lepší než ty lidi, co točí tenhle druh. Nezneužívej trh a zkus natočit něco jiného." Další film Scorsese byl Špinavé ulice (1973). (Cheeker)
  • Film stál 600 tisíc amerických dolarů. (blackrain)

Reklama

Reklama