Počítání mrtvých

Nechápu, kdy se to zlomilo, ale většina Scorseseho posledních filmů na mě nechává nechutně špatný dojem. Ať je to Letec, Skrytá identita nebo počítání mrtvých, jsou to pro mě velmi slabé snímky, v kterých si Scorsese užívá své slávy a svého jména, ale nic víc nepředvádí. Nicholas Cage je můj oblíbený herec, ale zde nemá co hrát kromě neustále pijícího doktora, který všude vidí jednu oběť. Opravdu smutné vidět kam spadl tak skvělý režisér a jak sebou tahá některé herce, kteří ho nedokážou odmítnout a pak hrají v podobně nudných a praštěných filmech. Velmi nudný film, který neustále řeší mrtvoly a paranoiu. (26.07.2008)

Zvláštní syrový film, kde jsou chlad a odtažitost součástí příběhu. Unavené noci, jedna za druhou, zachraňování opilců, násilníků, nebezpečný a uboze placený job saniťáků, absence iluzí o "poslání", rutina a setrvačnost. A do té tmy zabliká světýlko - Patricia Arquette. Není to film na relax, spíš přivodí depresi, ale stojí za to dát mu šanci. (13.07.2005)

║Rozpočet$55milionov║Tržby USA $16,797,191║Tržby Celosvetovo $19,100,000║ Martin Scorsese a jeho pohľad do zbesilého života šoféra ambulancie, je bez škropulí podaní výborným Nicolasom Cage v jeho jednej z najlepších úloh ako záchranára zunovaného životom s unavením výzorom na pokraji zrútenia, výborne ho dopĺňajú smútiaca Patricia Arquette a v neposlednom rade jeho kolegovia na trasách smrti stále hladný John Goodman, frajírek za vysielačkou Ving Rhames a ničiteľ Tom Sizemore. Mierne experimentovanie sa u Scorseseho vyplatilo a stvoril u ňho dosť neobvyklú až miestamy dosť halucinogénnu snímku. /75%/ (25.11.2007)

Scénář: Paul Schrader .. The point is, everybody go through a stretch where folks gonna die on you, Just don't meditate on it. _ Skvělá hudba (takřka všudypřítomná a samé Martyho oblíbené vypalovačky), výtečná kamera, perfektní noční atmosféra a spousta monologů jednoho duševně stonajícího saniťáka. Obsah tak výživný není, ale díky nápadité režii odsýpá ve svižném tempu. Nic, co bych si zařadil do Scorsese TOP, ale dobrý film rozhodně. 75%. (12.09.2009)

Stejně jako Zuřící býk zřejmě málokoho nadchnul pro box a Letec pro aviatiku, ani Počítání mrtvých nerozšíří řady zájemců o medicínu. Zachraňování životů Scorsese ukazuje ve vší špinavosti. Nejspíš si po esteticky vytříbeném, takřka krve prostém Kundunu potřeboval opět trochu zasvinit ruce. Frank nemá mnoho času přemýšlet, proč tenhle nechutný a nevděčný džob dělá, ale cítí, že ničím jiným by svůj život vyplnit nedokázal. Jako žralok, který se nemůže zastavit, jako neléčený závislák potřebující stálý přísun adrenalinu třikrát proplouvá nočním New Yorkem a společnost mu při tom dělají tři různí parťáci, jejichž chování odráží pochody Frankovy zašmodrchané mysli (od smíření k touze některé pacienty zabít). Výrazově poměrně monotónní Cage byl pro roli perfektní volbou, neboť většinu jeho stavů, ať už je nabuzený nebo v totální letargii, vyjadřují ostatní postavy, prudký střih, klouzavé pohyby kamery a oči tahající světla (zásluhou přeexponovaných scén vypadají světle oděné figury ve tmě jako duchové). Jestliže film místy připomíná psychedelický rockový videoklip, nejde (z větší části) o samoúčelné divočení režiséra, střihačky a kameramana, ale o způsob, jak nám bez dlouhých dušezpytných dialogů přiblížit protagonistovo překotné přijímání okolních podnětů (voice over bych za dušezpytný neoznačoval, neboť se vyjadřuje k obecnějším tématům). Návraty do zabordeleného bytu jsou příliš krátké, aby během nich Frank stihnul dobít energii. Jede nonstop. Utíká před pocitem viny, která na sebe vzala podobu osmnáctileté dívky. Utíká před smrtí, jejíž neodvratnost si dennodenně uvědomuje a s níž se přesto odmítá smířit. Rozhřešení a útěchu se snaží najít u Mary (Marie, Madony), ke které nachází cestu až poté, co z pozemského utrpení vykoupí jejího otce, kterého svým činem nahrazuje. V obecnější rovině je Počítání mrtvých variací věčného příběhu o střetu falešný proroků a zvěstovatelů konce světa s hrstkou vytrvalců, kteří se, i za cenu sebedestrukce, stále snaží udržet svět snesitelným. Opojná možnost být na chvíli Bohem je silnější než vědomí neodvratnosti konce a nemožnosti změnit běh věcí (opakující se situace s Noelem nebo panem Oh). Jednou spasitelem, navěky spasitelem. Lepší drogu na ulici neseženete. Jako Frank, jsme i my zahlcováni rychlými slovními výměnami, víceznačnými obrazy, hukotem ulice, hlasitou hudbou (která dotváří tripovou atmosféru a zároveň komentuje dění). Díky neustávajícímu přísunu audiovizuálního materiálu je naše mysl stále zaměstnána a film uteče ďábelsky rychle, zanechávaje nás po dvouhodinové jízdě v údivu, jakouže podivnost jsme to právě viděli (skutečně se v jednom záběru objevil bílý kůň?). Počítání mrtvých sice variuje některé situace z Taxikáře, ale není pouze jeho dodatkem. Hlavní hrdina už nestojí na opačné straně než opovrhované noční bytosti. Nezbývá mu, než žít s nimi. Přestože pochopil, že boj nemá smysl, nepřestává se snažit. Ryzí Scorsese. 80% Zajímavé komentáře: gudaulin, Silas, Vronsky, Arkanoid, ink flo (14.01.2021)