Casino

Tohle prostě není nic moc pro mě. Nekonečný film, který jsem zkouknul asi na 5 zátahů. No prostě hrozně zbytečně zdlouhavé. Ale ne že by se něco dělo, samé kecy o ničem, nudné scény... Z hlavního hereckého tria se mi líbil jen De Niro. Ten se vážně do podobných rolí hodí. Děj je nezajímavý. Chápu, že se to někomu líbí, ale já mám radši když se něco děje, než takovouto tříhodinovou rozprávku, která je po většinu času nezajímavá. 70% (04.04.2010)

Jakmile Martin Scorsese přestane točit, na tohohle filmového tvůrce budeme čekat dalších sto let. Martin Scorsese předvádí v režijním křesle opravdové umění. CASINO má sofistikované dějové limity, které se vyústí v dech beroucím závěru, který diváka zaráží do sedadel. Zavede do naprosté blízkosti mafiánského prostředí, kdy se divák stane jeho součástí - během tří hodin se naprosto vžije do všech postav, znamenitého děje a po dlouhých, ale krásných minut jeho divák nestačí vstřebat všechny detaily, které se odehrávají před jeho očima. Herecké obsazení je dokonalé a všichni herci na plátně dokazují své herecké limity. Hlavní trojice jsou herecké diamanty: fenomenální Robert De Niro: výborná hlavní postava (ve své době jednička v Hollywoodu), ďábelský Joe Pesci geniální (skvělý vývoj postavy - nezapomenutelné) a skvělá Sharon Stone servíruje emoce a vášeň. CASINO je má krevní skupina, a mluví mi z duše. Drsný námět v podsvětí mafie, devastujících scén, geniálních hereckých představení a naprosto působivé přenesení knihového původu Nicholase Pilegga na filmové plátno. Miluju ten pocit, když někomu doporučím CASINO a jsem ve velkém očekávaní na jeho kritiku. Nejlepší je sledovat diváka, který CASINO vidí poprvé a je skvělé sledovat, co s ním dokáže udělat. Scorseseho tvorba je ve svém žánru stále nedostižná. Když jsem po dlouhých, ale krásných minut při závěrečných titulcích mrknul víčky a ohlédl se kolem sebe, byl jsem v jiném světě. (22.10.2011)

Mafiáni - Casino. Pro mě osobně taková Scorseseho gangsterská dvojčata. Sice se tu lehce opakuje, ale tohleto má alespoň trochu šmrnc a jistou špetku sympatie navíc. Jinak podle Wikipedie film drží solidní 3. příčku v četnosti výskytu slovíčka "fuck" a v množství voice-overu by ho předběhl už snad jen nějaký dokument. (20.04.2006)

Tenhle film se mi od Scorseseho asi líbí nejvíc, co jsem viděl. Ještě tak Mafiáni se mi líbili, ale většinou mi přijde příliš zdlouhavej a nudnej a obvykle o ničem. Ale tenhle film ne. Možná že jeto tím, že mám rád mafiány nebo se tady obzvlášť vycajchnoval, každopádně kdykoliv jsem to potkal náhodou v televizi, musel jsem se na to dodívat, i kdyby to začínalo jánevímkdy. Možná je to taky tím, že mi to připomínalo romány Arthura Haileyho (Hotel, Letiště atd). Přestože nehlavnější postavou je tu De Niro, podle mě tu nejvíc exceluje Joe Pesci. Ten jeho drsnej tvrďáckej nervák, kterej pro ránu nejde daleko a spíš nejdřív udeří a až pak se zeptá, kdo jste, ten je skvělej. Sharon tu má asi taky životní roli. Postava feťačky a hysterky jí sedla jako ulitá. Myslím, že zatím nikdy jindy tak dobře nehrála. Příběh se mi líbil, hlavně ty části o chodu kasína a problémy s podvodníky a jeho chodem a vůbec zařizováním, pozdější vyřizování účtů mě už tak moc nebralo, i když taky bylo zajímavý. Jen ten konec, ten úplnej konec mě dost naštval. Proč skončit jak skončil Scorsese? To tomu hodně moc ubralo. Kdyby De Niro umřel nebo makal jinde, nebo se z něj stala opilecká troska, sedělo by mi to tam mnohem líp. Ale aby dělal to, co tam nakonec dělal, to mě naštvalo a málem to ubralo nějakou tu hvězdičku na mým soukromým píplmetru. (18.02.2006)

"Doma by mě za to, co dělám, dali do basy. Tady za to dostávám ocenění." Asi pětkrát jsem u Casina smazala komentář, asi popáté ho vymýšlím znovu. Ať už totiž napíšu cokoliv, mám pocit, že to nikdy nedokáže vystihnout, jaký tento film je. Ano je to příběh o moci, nedůvěře, lásce, gamblingu, násilí, penězích a obyčejném muži, který jako jeden z posledních dostal příležitost stanout v čele velkého podniku ve Vegas. Je to příběh založený na skutečném životním osudu několika lidí. Je to příběh o casinu ovládaném mafií a o veškeré nezákonné činnosti, která se odehrává v jeho zákulisí. Je to příběh narvaný extra zajímavými postavičkami, od velkého šéfa Ace s tváří Roberta De Nira, kterému i přesto, že by vás za pár ukradnutých žetonů nechal zmrzačit, prostě nemůžete nefandit, přes agresivního zabijáka Nickyho v podání Joa Pesciho až po mrchu Ginger ztvárněnou Sharon Stone. Je to vůbec jedna z nejepičtějčích gangsterek, kde tři hodiny nejsou zdaleka tak dlouhé, jak by se mohlo zdát. Je to taky mistrovské dílo Martina Scorseseho, který podle mě dokázal najít tu citlivou hranici mezi tím být znamenitím vypravěčem (jako v 70. letech) a mimořádně koukatelným, až zkomerčnělým režisérem (jak ho známe dnes). Je to krimi, je to drama, je to thriller a je to také jeden z mnoha filmů, který si můžete pustit dvacetkrát a i po jednadvacáté z něj budete uchváceni. Je to film s obrovskou koncentrací žluté barvy v záběru, která tam i s těmi věčně blikajícími nápisy, obrovskými hotely a kontrastní nekonečnou pouští, kde je podle Pesciho zahrabáno mnoho problémů, neuvěřitelně sedí. Je to příběh balancující na hraně obsáhlé fresky a silného osobního dramatu, který je podbarven výborným soundtrackem. Jednoduše řečeno, je to nejen jedna z nejlepších gangsterek, ale i jeden z nejlepších filmů vůbec. "Šéf casina a jeho žena byli zavraždění. Poldové vyslýchali Nicka. Zabásli dealera ze Scirocca, vyslýchali Nicka. Našli mrtvoly v kufru od auta, vyslýchali Nicka. Právníka, vyslýchali Nicka. A když se začali pohřešovat neplatiči dluhů, Nicky byl v každejch novinách." Hm. A stejně ani tento popis nevystihuje to, co bych chtěla o Casinu napsat. (11.12.2007)