Barva peněz

Oproti režisérovým drsným snímkům jako "Taxikář" nebo "Špinavé ulice" (mafiánské filmy po roce 90 nepočítám) hodně odlišný ale kvalitou přesto nadstandardní drama z prostředí kulečníkových stolů. Film neplyne nijak závratnou rychlostí ale rozhodně nenudí a převážně scény z hraní jsem si opravdu vychutnal. Herci slušní jen ten Cruise mi moc neseděl stejně jako ve spoustě jiných filmů z jeho mladičkých, nezkušených let. (02.09.2010)

Až do Mysu hrůzy Scorseseho největší komerční úspěch je ve vícero ohledech esenciálně osmdesátkovým filmem. Jakožto pokračování Harzadního hráče zapadá Barva peněz do dobové módy sequelů, druhou největší roli dostal Tom Cruise, tehdy velmi čerstvě proslavený Top Gunem a díky hudbě a kameře jde o velmi cool podívanou. Přesto Barva peněz není typickým, lehko zaměnitelným osmdesátkovým produktem, ale osobitým dílem filmaře s poměrně jasnou vizí. Cool jsou Scorseseho filmy přinejmenším od Špinavých ulic, takže (audio)vizuální styl nebyl reakcí na dobový požadavek vnějškově efektních podívaných – doba naopak konečně dohnala Scorseseho. K mylným závěrům by mohlo vést také obsazení ke hvězdám stoupajícího amerického zlatíčka. Scénář sice nestraní ani jemu, ani Newmanovi, ale rozhodně nejde o tehdy žádanou variaci příběhu, v němž se mladé štěně učí novým kouskům od starého, nepoučitelného psa. Vztah mezi cynickým Eddiem a namachrovaným Vincentem navíc v druhém plánu odráží pohyby ve filmovém průmyslu jako takovém, konkrétně hollywoodské přerozdělování moci: z rukou starých mazáků do tlap dychtivých mladých yuppies. A tak zatímco Newmanovi, jenž nemá příliš kam stoupat (a zároveň nechce nikam spadnou), již prakticky nezbývá, než s nostalgií rekapitulovat svou kariéru a dělat si pořádek v životních prioritách, Cruise, který na začátku výstižně pracuje v hračkářství, s nebetyčnou arogancí a bez jakéhokoli respektu předvádí, že na něj, jak se sám domnívá, nikdo nemá. Zatvrzelí jsou oba, nepoučitelný jenom mladší z nich. Neboť jestli jsem poslední záběr pochopil správně, Eddie se, poté, co zkrachuje jeho plán získat nad svým učněm kontrolu (a jako bonus na něm vydělat nějaké peníze), vrací nejen do hry, ale hlavně ke hře pro hru samotnou. Po dlouhých letech cynického přechytračování druhých a dokazování si bůhvíčeho se konečně stává skutečným biliárovým králem. Co na tom, že má jeho království rozměry zhruba dva metry čtverečné – prohrál a vyhrál na něm nejdůležitější bitvy svého života. Význam tohoto objektu s povrchem barvy peněz pro oba (proti)hráče neustále zdůrazňuje kamera, nacházející se často ve výši stolu a připomínajícími svými prudkými nájezdy na postavy kulečníkové šťouchy. Stejně jako si Newman svým charismatem dokáže během chvilky podmanit scénu, umí takto Scorsese v pár vteřinách navodit potřebnou atmosféru a připravit nás na významnost události, k níž má dojít. Pravdou však je, že jednotlivé scény, jakkoli nápaditě zrežírované jsou si výsledným „feelingem“ dost podobné a po dvou hodinách jsem byl neskonale rád, že můžu z těch zakouřených heren konečně vypadnout. Přesto hodně, hodně stylové pokoukaní s jedním z nejlepších pozdních Newmanových výkonů. 75% Zajímavé komentáře: berg.12, Silas (07.10.2012)

Scorsese se v 80. letech jednoznačně distancoval od gangsterských příběhů. Již podruhé vynechal De Nira a sáhl po Paul Newmanovi, aby dovyprávěl příběh Eddie Felsona. Překvapí výběr Toma Cruise, který se ovšem pro svou nafoukanou roli náramně hodí. Když vezmu v úvahu, že zde Scorsese obsadil herce, s kterými nikdy předtím ani potom nespolupracoval, příjde mě to hodně zvláštní a odvážný tah. Výsledek není rozhodně špatný. Pokud bych měl zmínit nějakou perličku, tak je to vždy "hladce" oholený John Turturro a sympatický Forest Whitaker. 75% (05.03.2013)

Ono se nabizi rict, ze je film tak trochu o nicem, coz je na jednu stranu jiste pravda. Tuctovej pribeh o starym zkusenym co zaucuje mladyho nadejnyho, tentokrat do kulecniku. Takze vetsinu casu vyplnujou nejaky rady a hry. Jenze to by to nesmel bejt Scorsese, aby se nezacal pribeh v druhy polovine stacet trochu jinym a prekvapivym smerem. Takze kdyz uz uz by to zaclo nudit, najednou to zas chytne stavu. Navic to hrani je skvele natoceny, Newman, ackoliv nehraje zadnyho mafiana, jak jsem cekal, tak je hodne charismatickej a skvelej a Cruise je tady sice takovy hovadko, co hraje kulecnik jak kdyby delal kung-fu, ale nicmene ta role mu docela sedla. Z ostatnich bych mozna zminil mladyho Turturra, jinak tu nikdo moc nestoji za rec. Takze nakonec to ale ty 4* da. (06.09.2010)

Slabší Martyho film, ale i on měl jistě právo na oddech... Scorsese svůj snímek (jde o volné pokračování o 25 let staršího filmu Hazardní hráč, kde se můžeme setkat s mladým Eddiem Felsenem, tehdy ještě dravým žralokem kulečníkových heren...) zasazuje do prostředí kulečníkových heren a pool je to ústřední, oč tu běží, ale občas také o peníze, čest, hrdost, sebeutvrzení a sebeuspokojení... Marty si sice vyhrál s kamerou a střihem, herní kulečníkové pasáže jsou nápadité a někdy i vizuálně úchvatné, zajímavý je prvek střídání generací, vše je ale tak načichlé 80. léty, že to filmu ubližuje...účesy a oblečení, stejně jako orámování snímku tou podivnou hudbou (souhlasím s Francisem), to už dnes působí jak smutné retro. Přesto je postava stárnoucího hráče, který by rád předal něco ze svých zkušeností, ale zároveň by ještě rád ukázal, že nepatří do starého železa, dobře prokreslená a zahraná. Horší už je to s jeho mladým partnerem - okázalým a sebestředným floutkem. Zajímavé, že Scorsese vsadil právě na Cruiseho. Asi kvůli tomu účesu... :-) (04.10.2008)