Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Matty
    ****

    „Krev musí na čepeli zůstat“ Bude se SPOILERovat. Scorsese se vydal hloub do minulosti a zároveň navázal na Mafiány a Casino, oproti kterým mají gangy o něco tradičněji vystavěný příběh, jakkoli netradičně zachycující hned dva vzestupy a pouze jeden pád. Ulice, do nichž je děj zasazen, jsou tentokrát opravdu špinavé a prasata v souvislosti s nimi nemusíme zmiňovat jenom v přeneseném významu. Dobře by do nich zapadli Dickensovi hrdinové. Jeden takový ostatně stojí v centru vyprávění (a sám k nám neodmyslitelným voice-overem promlouvá). Na rozdíl od Olivera Twista se své oběti neučí okrádat, nýbrž řezat, bodat a sekat. Přísnou katolickou výchovu (jak jinak) poznamenaný Amsterdam Vallon je nám průvodcem. Skrze něj se dovídáme, co se dělo, když si jistá společenská vrstva v New Yorku žila poslední roky svého věku nevinnosti. Mladý hrdina slouží jako předzvěst blížícího se konce éry mužů, kteří chtěli mít vždy poslední slovo, ačkoli uměli jenom bojovat a jakákoli diplomacie jim byla cizí. Poté, co se rozkouká a včlení do gangu, může začít realizovat svůj hlavní cíl – pomstít otce. Aby toho dosáhnul, musí zabít jinou otcovskou figuru (s níž hezky oidipovsky sdílí jednu ženu), psychopatického řezníka, který se obléká jako Willy Wonka (ač ho jinak barevně charakterizuje ďábelsky rudá), a příliš nerozlišuje mezi masem lidským a zvířecím. Teprve nezdařený atentát a následující potrestání vyléčí protagonistu z jeho sobeckosti a přimějí ho zasáhnout do dějin výrazněji. Film po Amsterdamově zmrtvýchvstání začíná nanovo, čím je odůvodněna rozmáchlá stopáž. Stejně jako ostatní postavy je ale Amsterdam opakovaně konfrontován s tvrdým faktem, že jeho problémy a jim vedená žabomyší válka pozbývají na významu (který mu egoističtí muži přikládají) ve stínu paralelně běžících velkých dějin a války občanské. Dění ve Five Points je zároveň lokálním odleskem událostí celostátních: na obou úrovních proti sobě válčí dvě Ameriky. „Čistá“ Amerika konzervativních starousedlíků a nová, multikulturální Amerika přistěhovalců. Vítězství druhé z nich předznamenalo, jak bude o pár desetiletí později vypadat nejenom New York, nýbrž celé Spojené státy (k hledání dalších politických paralel vybízí postava Řezníka, který si bere trochu z rozdělitele lidu Abrahama Lincolna a trochu z George W. Bushe, jiného mocipána sjednávajícího pořádek strachem). Prolnutím minulého a přítomného film ostatně jenom nekončí, ale také začíná, byť v úvodní řeži zastupuje současnost pouze nediegetická hudba. Není zřejmě nutné dlouze se rozepisovat o Scorseseho režisérské zručnosti. Přesně ví, kdy použít prolínačku, kdy nadhled, kdy podhled a kdy jump cut, aby film šlapal a zároveň nesl nezaměnitelný autorský rukopis (ani tentokrát nechybí představení prostředí v jednom dlouhém záběru à la dokumenty direct cinema). Jako důkaz za všechny nechť poslouží boxerský zápas s bezchybně načasovanými střihy mezi záběry v polocelku, kdy se zápasníci pohybují, a detaily, kdy si uštědřují rány. Scorsese opět prokázal ohromující cit pro detail, schopnost proniknout pod kůži jakkoli vzdálenému (ať časově, či kulturně) místu a době. Namísto televizních záběrů a dobových písniček (třebaže ani ty nechybí) používá letáků a novinových článků z probádávané periody. Autentický je rovněž slang pouličních živlů a dojem jiného času ruší hlavně slavní herci. Čím samozřejmě nechci ani naznačit, že bych si nevychutnal kupříkladu Day-Lewisovo poklepávání kudlou po vlastním skleněném oku. Gangy New Yorku jsou velkým filmem, jenž se nebojí ukázat, že ruce, které vybudovaly současnou Ameriku, byly pořádně zaneřáděné krví. Závěr je s ohledem na post-eleven ovzduší vzniku mírnější, než by si Scorsese jindy dovolil, ale trocha něhy má myslím po dvou a půl hodinách epických jatek své opodstatnění. 85% Zajímavé komentáře: golfista, Lima, kiddo, Melies, Visáč, gudaulin, DDT DDT, Vronsky , Triple H , Trias(15.9.2012)

  • meave
    ****

    Íri - vraj sú podobní ako my. Nie sú. Sú takí, akí by sme chceli byť. Nezlomní, bojovní, živí a plní krvi. Vlastnej - írskej. Doma či vo svete slále svoji. Všade si nesú svoje srdce. Obdivujem ich ako usadlíkov doma aj ako mrtvých králikov. Lebo nie sú mŕtvi a česť Ti nikto ani po smrti nevezme. Skvelý film o tom ako každý hľadá svoje miesto v NY a tiež o tom, že víťazstvo patrí tým istým aj napriek plynutiu desaťročí a chudák je vždy chudákom.(31.5.2009)

  • Radyo
    ****

    Škoda, že nejlepší scéna celého filmu (ona mohutná bitka) je hned na jeho začátku. V tomto světle se délka víc jak 2 a 1/2 hodiny zdá ne přemrštěná, ale skoro vražedná. Jinak ale musím pochválit herecké výkony - dokonce i mnou obvykle opovrhovaný DiCaprio tady předvádí, že když chce, umí i hrát. Skvělý jako vždy je Daniel Day-Lewis, mírně nevýrazná je naopak Cameron Diaz. Velmi dobrá je i hudba, jejíž jedna pasáž mi malinkato asociovala Pána prstenů.(19.4.2004)

  • B!shop
    *****

    Po Skryty identite a Letci jsem uz myslel, ze Scorsese uz nikdy nedokaze natocit tak uzasny filmy jako Mafiani, Zurici byk nebo Casino, ale ted jsem videl jeho treti nejnovejsi snimek a musim uznat, ze Scorsese je furt kurevsky dobrej machr. Sice je fakt, ze zacatek a konec filmu je naprosto kulervouci rezba a prostredni cast je trochu vic ukecana a dala by se malinko zkratit, ale o nude nemuze bejt rec ani nahodou. Sice nevim, jak moc to je historicky verny, ale takovahle lekce dejepisu se mi fakt hodne zamlouva. DiCaprio se tady z hezouna uz stava spravnym drsnakem, hraje uzasne a ke konci uz vypadal skoro jak zvire. Taky me potesil Day-Lewis, sice nebyl moc k poznani, ale byl to spravnej krutak. Naopak Cameron mi sem moc nesedla, ta by se spis hodila do nejaky lepsi spolecnosti nez mezi kapsare. O ostatnich hercich se nema cenu zminovat, kazdej byl skvelej a spolecne pomohli dotvaret atmosferu. Taky se mi hodne libila hudba, krapet jak Pan prstenu a krapet jak Statecne srdce a hodne se mi libily kulisy + kamera, fakt uzasny. Proste uchvatnej historickej film a Scorsese v plny forme.(21.3.2007)

  • Gilmour93
    ****

    Šestnáct deka DiCapria, můžu to tak nechat..? The hands that built America. V jedné je nůž, v druhé sekáček na maso a kdyby byla třetí, šahá do cizí kapsy pro kapesní hodinky. I já se na ně často díval, protože Scorseseho zhmotněný sen působil z důvodů absence silnějšího příběhu, který by utáhl tu bombastickou výpravu a stohlavé davy komparzistů kličkujících v panoptiku Nového Yorku v dobách občanské neposlušnosti, poněkud rozvlekle. Jedna hvězda navíc v téhle o století nazpět posunuté mafiánské sáze bezesporu patří (a to snad i na americké vlajce) D.Day-Lewisovi za ztvárnění anglosaského protestanta Williama Cuttinga. Démonického, nevyzpytatelného, hrůzu šířícího vyšinutce s americkým orlem v oku a bodno-sečnou zbraní v ruce. Na tohohle řezníka by byl i děda Lebeda krátký..(13.12.2010)

  • - Nápad na zfilmování příběhu nosil Scorsese v hlavě již od roku 1978. Inspirací mu byla stejnojmenná kniha Herberta Asburyho z roku 1928. (oje)

  • - Martin Scorsese sa vzdal polovice honoráru, aby mohol pretočiť scénu, s ktorou nebol spokojný (prispel aj DiCaprio s 3,5 miliónom). (youtoo18)

  • - Ponuku zahrať si Billa rezníka dostal aj Willem Dafoe. (Fejpof)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace