Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Matty
    ****

    „Krev musí na čepeli zůstat“ Bude se SPOILERovat. Scorsese se vydal hloub do minulosti a zároveň navázal na Mafiány a Casino, oproti kterým mají gangy o něco tradičněji vystavěný příběh, jakkoli netradičně zachycující hned dva vzestupy a pouze jeden pád. Ulice, do nichž je děj zasazen, jsou tentokrát opravdu špinavé a prasata v souvislosti s nimi nemusíme zmiňovat jenom v přeneseném významu. Dobře by do nich zapadli Dickensovi hrdinové. Jeden takový ostatně stojí v centru vyprávění (a sám k nám neodmyslitelným voice-overem promlouvá). Na rozdíl od Olivera Twista se své oběti neučí okrádat, nýbrž řezat, bodat a sekat. Přísnou katolickou výchovu (jak jinak) poznamenaný Amsterdam Vallon je nám průvodcem. Skrze něj se dovídáme, co se dělo, když si jistá společenská vrstva v New Yorku žila poslední roky svého věku nevinnosti. Mladý hrdina slouží jako předzvěst blížícího se konce éry mužů, kteří chtěli mít vždy poslední slovo, ačkoli uměli jenom bojovat a jakákoli diplomacie jim byla cizí. Poté, co se rozkouká a včlení do gangu, může začít realizovat svůj hlavní cíl – pomstít otce. Aby toho dosáhnul, musí zabít jinou otcovskou figuru (s níž hezky oidipovsky sdílí jednu ženu), psychopatického řezníka, který se obléká jako Willy Wonka (ač ho jinak barevně charakterizuje ďábelsky rudá), a příliš nerozlišuje mezi masem lidským a zvířecím. Teprve nezdařený atentát a následující potrestání vyléčí protagonistu z jeho sobeckosti a přimějí ho zasáhnout do dějin výrazněji. Film po Amsterdamově zmrtvýchvstání začíná nanovo, čím je odůvodněna rozmáchlá stopáž. Stejně jako ostatní postavy je ale Amsterdam opakovaně konfrontován s tvrdým faktem, že jeho problémy a jim vedená žabomyší válka pozbývají na významu (který mu egoističtí muži přikládají) ve stínu paralelně běžících velkých dějin a války občanské. Dění ve Five Points je zároveň lokálním odleskem událostí celostátních: na obou úrovních proti sobě válčí dvě Ameriky. „Čistá“ Amerika konzervativních starousedlíků a nová, multikulturální Amerika přistěhovalců. Vítězství druhé z nich předznamenalo, jak bude o pár desetiletí později vypadat nejenom New York, nýbrž celé Spojené státy (k hledání dalších politických paralel vybízí postava Řezníka, který si bere trochu z rozdělitele lidu Abrahama Lincolna a trochu z George W. Bushe, jiného mocipána sjednávajícího pořádek strachem). Prolnutím minulého a přítomného film ostatně jenom nekončí, ale také začíná, byť v úvodní řeži zastupuje současnost pouze nediegetická hudba. Není zřejmě nutné dlouze se rozepisovat o Scorseseho režisérské zručnosti. Přesně ví, kdy použít prolínačku, kdy nadhled, kdy podhled a kdy jump cut, aby film šlapal a zároveň nesl nezaměnitelný autorský rukopis (ani tentokrát nechybí představení prostředí v jednom dlouhém záběru à la dokumenty direct cinema). Jako důkaz za všechny nechť poslouží boxerský zápas s bezchybně načasovanými střihy mezi záběry v polocelku, kdy se zápasníci pohybují, a detaily, kdy si uštědřují rány. Scorsese opět prokázal ohromující cit pro detail, schopnost proniknout pod kůži jakkoli vzdálenému (ať časově, či kulturně) místu a době. Namísto televizních záběrů a dobových písniček (třebaže ani ty nechybí) používá letáků a novinových článků z probádávané periody. Autentický je rovněž slang pouličních živlů a dojem jiného času ruší hlavně slavní herci. Čím samozřejmě nechci ani naznačit, že bych si nevychutnal kupříkladu Day-Lewisovo poklepávání kudlou po vlastním skleněném oku. Gangy New Yorku jsou velkým filmem, jenž se nebojí ukázat, že ruce, které vybudovaly současnou Ameriku, byly pořádně zaneřáděné krví. Závěr je s ohledem na post-eleven ovzduší vzniku mírnější, než by si Scorsese jindy dovolil, ale trocha něhy má myslím po dvou a půl hodinách epických jatek své opodstatnění. 85% Zajímavé komentáře: golfista, Lima, kiddo, Melies, Visáč, gudaulin, DDT DDT, Vronsky , Triple H , Trias(15.9.2012)

  • sepp
    ***

    I mistr tesar se nekdy utne. Vetsina nebude se mnou souhlasit, ale tento film je neksutecne NUDNY, absolutne bez ajkekoliv smysl davajici zapletky, vyzivajici se v bezduchych, radoby dechberoucich brutalnich bitkach a prostoduchych recech. L.Di Caprio umi hrat a tocit velke filmy, to dokazal napriklad v Catch Me If You Can, zde je ale pouze prumerny, Cameron Diazova priserna jako vzdy. Jediny, kdo tento film drzi nad vodou je D.Day-Lewis, ktery umi zahrat cokoli si reziser poruci. Jinak pro me ale velke zklamani...(4.9.2003)

  • HoneyBunny
    ****

    Malému Amsterdamovi zabije otce Bill Řezník a když tenhle klučina vyroste, vrátí se domovské čtvrti Five Points a začne pracovat pro Billův gang. Taky vám to zní tak obehraně? Scénář je totiž hlavní slabinou Gangů. Prvních deset minut je sice úžasných, skvěle gradovaných, nádherně ozvučených, navíc kněze Vallona hraje Liam Neeson, takže se z něj i za tak krátkou domu stane hodně charismatická postava. Jenže pak to jde jenom dolů. První hodinu se Martin Scorsese baví tím, že vykresluje prostředí Five Points a jejích pouličních gangů, jenže pak se do děje začně moc plést Diazová. Všechno by se dalo ještě jakž takž zachránit, kdyby film končil v momentu, kdy Bill hází po Amsterdamovi nůž. Jenže pak nás ještě čeká hodně nepříjemná čtřičtvrtěhodinka, která končí pitomým finále. Škoda, Martine. Říká ti to sice každý, ale já se i tak připojuju: "Mohlo to být lepší."(11.6.2003)

  • Slasher
    ****

    Co mně tady opravdu udělalo radost, tak je ta parádní, na pravdě vystavená rekonstrukce starého New Yorku, ještě v době před mocnou imperiální metropolí. Scorsese skvěle vrací do časů "gangů Five Points"; pestrobarevný špíny, tribalismu a pouličních bitev, šéfování bosse Tweeda s jeho vyčůranou politickou machinací, anti-unijních nálad během občanský války... Zkrátka tohle mě bralo hlavně dobově ke kochání, mohlo trvat klidně dvakrát tolik času, řezník Day-Lewis je skvělý. Koho zajímá VELMI zajímavá historie města, sem prosím. / Na podruhé zvyšuji hodnocení, stranou ta délka, nahlouplý děj s postavou DiCapria a občasný stylový ústřel. Zdaleka ne dokonalý, stejně ale srdcovka.(28.1.2019)

  • castor
    ****

    Mistr David Fincher jednou řekl, že „co je to režie poznáte, až když zapadá slunce, vy musíte natočit pět záběrů a víte, že stihnete jenom dva.“ Martin Scorsese se vrátil, a ač to se stopáží přehnal, s důrazem na postavy a technickou stránkou suverénně jede. Jednou nabídne krvavou řežbu dvou znepřátelených táborů, jindy utiskovanou lůzu ze špinavých ulic, vše pod pečlivou kamerou Michaela Ballhause. Režie velmi dobrá, ústřední herecké trio výtečné (ano, i Cameron Diaz), hlubší význam i mnohovrstevnatost nicméně scházejí, v jednu chvíli mi totiž osudy a kroky hlavních postav byly poměrně vzdálené. Poctivá práce (škoda, že ne dravější) to ale beze zbytku je.(22.12.2014)

  • - Martin Scorsese sa vzdal polovice honoráru, aby mohol pretočiť scénu, s ktorou nebol spokojný (prispel aj DiCaprio s 3,5 miliónom). (youtoo18)

  • - Nápad na zfilmování příběhu nosil Scorsese v hlavě již od roku 1978. Inspirací mu byla stejnojmenná kniha Herberta Asburyho z roku 1928. (oje)

  • - Daniel Day-Lewis prozradil, že během příprav na svou roli hodně poslouchal Eminema . (Petr23)