Reklama

Reklama

Špinavé ulice

  • USA Mean Streets (více)
Trailer

Svoje hříchy neodčiníš v kostele, ale na ulici… Špinavé ulice, vykazující řadu autobiografických rysů a odehrávající se ve Scorseseho domovské čtvrti, patří ke stěžejním dílům tzv. Nového Hollywoodu, nesourodého ale vlivného hnutí převážně mladých amerických filmařů (ještě např. Coppola, Spielberg, Lucas, Altman, Ashby), kteří rozhodujícím způsobem přetvořili slavnou továrnu na sny ke svému obrazu. Hrdiny snímku jsou dva kamarádi, Charlie (Harvey Keitel) a Johnny Boy (Robert De Niro), předurčení svým zázemím k životu drobných podvodníků na ulicích Little Italy. Nic na tom nemůže změnit ani katolická výchova, ani případná snaha se nějakým způsobem z daného koloběhu vymanit. Film měl premiéru na začátku října 1973 v rámci Newyorského filmového festivalu a hlasitě upozornil nejen na příchod zaníceného a talentovaného tvůrce, ale i na oba hlavní herce. Ani velice pochvalné recenze tehdejších předních kritiků (zejména Pauline Kaelové) však nepomohly snímku, aby si mohl najít své diváky. Konvenční distribuční model studia Warner Brothers ho odsoudil k brzkému zapomnění. Přes některá výroční ocenění (Cena newyorských filmových kritiků za vedlejší výkon pro De Nira, nominace na Cenu Cechu amerických scenáristů pro Scorseseho a jeho častého spolupracovníka Mardika Martina) byl film náležitě doceněn až s časovým odstupem, zejména když Scorsese s Taxikářem vyhrál Zlatou palmu na MFF v Cannes. V roce 1997 byly Špinavé ulice zařazeny do Národního filmového registru při Knihovně kongresu. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (293)

StarsFan 

všechny recenze uživatele

Scorsese je Scorsese. A byť ve Špinavých ulicích není jeho rukopis zdaleka tak vybroušený jako v trhácích, které měli následovat, je radost na jeho tvorbu se dívat. Nepracuje s žádným objevným scénářem, spíš naopak; Špinavé ulice žádný děj nemají, příběh nesměřuje (s většími či menšími zápletkami) z bodu A do bodu B, jak je tomu jinde. Scorsese jen ukazuje život několika lidí ulice, kteří si více hrají na gangstery než jimi jsou. Dalo by se říct, že se jedná o pouhé dvouhodinové vykreslování charakterů, ale pak Marty nahodí nějakou starou vypalovačku a místo slov nechá působit obraz... A věřtě mi, že hospodská rvačka nebo kulečník na barovém stole jsou tak mistrovsky natočené scény, že z nich ta Scorsesovita vyčnívá mnohem víc než z toho, co pan režisér točí dnes (taková ta Skrytá identita, Letec a podobně). A spolu s Martym je tu ještě jeden důvod, proč se na Špinavé ulice podívat. Bobby De Niro v roli bezstarostného magora, která vám prostě utkví v hlavě a to i přesto, že tu Robert hlavní roli nehraje. Jednoduše řečeno: Jestli se někdy s filmem zrodila hvězda, platí to o Špinavých ulicích hned dvakrát. Děkuji, pane Scorsese, děkuji, pane De Niro. ()

dwi 

všechny recenze uživatele

Sedmdesátá léta v Hollywoodu vedla k nesmírnému oživení tamější kinematografie. I Martin Scorsese bez zábran odhodil zažité konvence a na povrch nechal vyplout svůj pohled na Ameriku, který kombinuje v některých případech i s osobními zkušenostmi. Takovým příkladem může být právě Mean streets. Syrovost, jistá stylovost a nulová bázeň zobrazovat násilí takové jaké je, jsou základními tvůrčími aspekty Scorseseho tvorby 70. let. Ve Špinavých ulicích to ale jaksi skřípe. Až příliš moc volná dějová linka nás zavádí do new yorské čtvrti Malá Itálie, kde režisér sám vyrůstal. Osobitě tak zprostředkovává své zážitky, jež podbarvuje nápaditým výběrem různých oldies "vykopávek". Chybou nejspíše zůstává až přílišná snaha o autentičnost (přestože postavy jsou fiktivní), chvílemi nudná upachtěnost, jež se vkrádá do partů hlavních hrdinů. Na dobové poměry originální (odvážné), pro mě jen průměrný zážitek z "Nového Hollywoodu". ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

S Martinem Scorsesem mám menší problém. Jeho starší filmy mě nebaví a jeho novější filmy naopak považuju za vrcholy filmové tvorby. Jsem dokonce takový ignorant, že jsem Taxikářovi a Rozzuřenému býkovi dal tři hvězdy a stejně tak dám i Špinavým ulicím. Tady v tom případě hlavně proto, že je to strašná nuda. I když nuda je dost drsné slovo, tady bych spíš řekl, že ten příběh samotný není natolik výrazný narozdíl od jiných mafiánských kriminálek, aby mě donutil ho sledovat a vnímat na sto procent. ()

castor 

všechny recenze uživatele

Charlie už natolik získal ostruhy ve službách mafie, že může držet ochranitelskou ruku nad svým nevypočitatelným kamarádem Johnnym, který dluží, kam se podívá. Každý v téhle společnosti Italoameričanů to holt chce někam dotáhnout, každý ale volí tak trochu jiné cesty. Ta, kterou se (částečně) autobiograficky dramatický Martin Scorsese jako představitel Nového Hollywoodu vydává, ale nekoresponduje s mou představou o svižném kousku zkoumajícím svět zločinu. Inspirovaný klasickými žánrovými díly zde alespoň zahájil spolupráci s Robertem De Nirem, jinak ale nikam nesměřuje, jen sleduje bandu zlodějíčků a výtržníků, kterak se perou, chlastají, plácají nesmysly a jen tak poflakují. Možná předložil věrohodný obraz té doby, ale když se oprostíme od formy, troufám si tvrdit, že toho moc nezbývá. ()

H34D 

všechny recenze uživatele

Pro dnešní diváky znalé Mafiánů, Casina a vlastně i Gaunerů a Pulp Fiction již Špinavé ulice nemají tolik, co nabídnout. Je třeba trochu fantazie, vcítit se do 70. let, kdy se snad jako protipól k hippies zformovali ostří hoši z ulice. Taky se rádi bavili a pořádně se napili, ale zkuste na ně přijít s nějakou zdrogovanou máničkou a zkopou vás do kulata. Tím ale nechci říct, že by Špinavé ulice byly vyloženě o násilí, právě naopak, Scorsese vykresluje přátelství, resp. určitou formu bratrství, která mezi obyčejnými kluky z ulice vzniká. Máme tady zlodějíčky, nenápadné vandaly, ale i slušné barové kámoše a potomky mafiánských předáků, kteří si mezi těmi barovými bitkami najdou i nějaký ten smysl pro (zločineckou) morálku. Druhá polovina filmu je slabší, najdou se v ní nudná místa, ale jako myšlenkový celek a základ pro budoucí mistrova díla musím tento film ohodnotit na čtyři. :) 7/10 ()

Galerie (124)

Zajímavosti (24)

  • V roce 1997 byl film zařazen do Národního filmového registru při Knihovně konresu USA. (ČSFD)
  • Když sháněl Martin Scorsese peníze pro svůj film, nabídnul mu tučnou sumu také producent Roger Corman s podmínkou, že do filmu obsadí pouze černé herce. Scorsese nabídku odmítnul. (don corleone)

Reklama

Reklama