poster

Špinavé ulice

  • USA

    Mean Streets

  • Slovensko

    Mizerné ulice

  • Československo

    Špinavé ulice

Drama / Krimi / Thriller

USA, 1973, 112 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Pohrobek
    *****

    Neuvěřitelně přesná studie jednotlivých charakterů zasazená do překrásně vykreslené atmosféry nejnižšího podsvětí. Samotný děj je namíchán nejspíš silně nahodile a film se soustředí jen na vylíčení skutečně svébytných postav. Přestože jakýmsi vypravěčem je tu Charlie, na nějž se soustředí nejvíce pozornosti, který trpí zajímavými náboženskými problémy, a který by rád měnil své okolí i přátele, v konečném důsledku nejvíce zaujme typický flákač Little Italy Johnny Boy Roberta De Nira. Nevím, zda pouze kvůli skvělému hereckému výkonu, či díky nejvyšší míře autentičnosti jeho postavy. Film je obdařen výjimečnou syrovostí, kouzlem drobných scén a o jeho dokonalém hudebním doprovodu netřeba mluvit.(27.12.2004)

  • ClintEastwood
    ****

    Jeden z těch méně známých Scorseseho snímků. Špinavé ulice postrádají nějaký hlubší děj či příběh jako takový. Soustředí se pouze na partu pouličních zlodějíčků, kteří jedou ve špinavých kšeftech, pořád dokola jen sedí v baru a fuckují. Za zmínku určitě stojí výkon Keitela a De Nira a kvalitní soundtrack. Pro fanoušky Martina Scorseseho asi povinnost, ale kdo si nechá tento film ujít, o nic nepřijde.(22.1.2012)

  • misterz
    ***

    Zatiaľ môj najslabší Scorsese, každý ale raz musel nejako začínať, nie? Tu je vidno krásny diametrálny rozdiel medzi týmto a jeho neskoršími námetovo podobnými filmami - Casíno a Mafiáni. Menšie napätie, slabá dramatickosť, malá príbehová pútavosť... Dejová linka okolo výpalníka Charlieho sa tu často utápa v neprehľadnosti, banálnych problémoch a celkovej nezaujímavosti. Mám taký pocit, že v tomto prípade režisér ešte natoľko nedorástol aby dokázal zaujímavo podať aj relatívne slabší príbeh divákovi. Nádherný príklad jeho neskoršieho režisérskeho rastu. 60/100 Videné v rámci Season Chalenge Tour.(27.8.2015)

  • 3DD!3
    ***

    Celkem nic se neděje. Marty natočil skvěle vatu s pár světlými momenty. Výborní herci, DDD - Debilní Dement De Niro zaujal nejvíc a překvapivě slušňácký Harvey Keitel si taky svoje odehraje. Jenže co z toho, když ty skvěle napsané dialogy nemají silné vyustění. Je to prostě taková předehra k Scorseseho zásadnějším filmům.(29.12.2011)

  • Shadwell
    *****

    Zastavil bych se v následujícím textu u toho, proč používá Scorsese ony vyhlášené efektní „steadicamové“ jízdy kamery a jaké okolnosti ho k tomu přivedly: 1, Americká studiová výroba počínaje přibližně rokem 1960 vstoupila do jistého „post-klasického" období, které se výrazně odlišuje od éry studií. Charakterizuje ho obměna stylových postupů, velmi zjednodušeně řečeno slovy samotného Scorseseho: „scény musejí být rychlejší a kratší.“ Dynamická kamera tedy reagovala na kameru statickou, již shledávala generace post-klasického Hollywoodu za příliš ustrnulou, zapouzdřenou v přežitých kodifikacích. I proto se tvrdí, že co bylo v v klasickém Hollywoodu stylistickým vrcholem, to je post-klasickém filmu běžné. A co je vrcholem v post-klasickém Hollywoodu, to bude běžné za pár let. 2, Můžeme spekulovat nad tím, jestli je filmový styl důsledek technologických změn, nebo naopak, jisté ale je, že bez adekvátní technologie a vynálezu Steadicamu by Scorsese žádné efektní jízdy vytvářet nemohl. Steadicam, pocházející ze sedmdesátých let, splácí do jisté míry dluh přechodu z 16 mm na Super 8 mm, který změnil zejména v šedesátých letech (spolu s možností natáčet s kontaktním zvukem – nasnímaným během natáčení) postupy při natáčení dokumentárních filmů v terénu. Ale splácí dluh i Špinavým ulicím (1973), které vznikly tři roky před jeho příchodem (1976) a svým způsobem ho předpověděly, protože byly jako jeden z prvních amerických filmů natáčený 35 mm z ruky – tento způsob mj. vytvářel špinavý a napjatý pocit života v new yorských ulicích. 3, Jízdy kamery využíval Scorsese rovněž proto, aby mu cholerické postavy neutekly ze záběru. Herci mohly doslova vysát veškerou energii ze svých postav, k čemuž napomáhalo i to, že nemusely respektovat značky na podlaze. Naopak. To pronásledující kameraman se přizpůsoboval jejich pohybu. 4, Kamerové jízdy potlačovaly objektivní realitu. Jako by se kamera každou chvíli měla ze zad hrdiny přesunout přímo do něho samého, do FPS pohledu, a sledovat dějiště jeho očima. Pohyby kamery představuji analogií mentálního stavu dezorientovaných hrdinů a mizanscéna (veškerý prostor před kamerou) pak jejich duši, nikoliv realitu. Špinavé ulice dodržují zásadu změny v proporcích obrazu ve vztahu k emočnímu významu každého okamžiku – celek ustanovuje vnitro postavy, detail pak vzpomínky, představy, sny a halucinace. 5, Afekt a efekt jsou oblíbeným teoretickým rýmem posledních tří desetiletí. Emblematická formule byla stvořena patrně při výkladu nové science fiction, jejímž hlavním rysem je proměna zvláštního afektu ve zvláštní efekt, proměna „radostné intenzity a euforie“, které patřily soukromé existenci lidského jedince, v umělý ohňostroj, zbavený hloubky, a tím i subjektivního středu. Afekty se odpoutaly od srdce a v podobě efektů plují nekonečným prostorem bez lidských souřadnic a dějin. Je zjevné, že stejná formule platí pro současný akční film a mnohé horory. Scorsese s tímto vydělením nesouhlasí a navrací dominantní úlohu subjektivnímu afektu, viz též bod čtyři. 6, Teorie sutury neboli švu neboli všívání se snaží obsáhnout způsoby, jakými se subjekt vřazuje či všívá mezi jednotlivé záběry filmu. Rozdělením / rozstřižením záběrů ve střihové skladbě vzniká „rána" - ta se stává ranou kastrační, která musí být „sešita" suturou. Nepřerušované jízdy kamery umožňují subjektu (divákovi) vřadit se nikoliv mezi záběry, to není logicky možné, ale přímo na ně, nebo lépe řečeno přímo do nich – do záběru samotného.(24.3.2009)

  • - Inovativní natáčení na kameru z ruky bylo kompromisem režiséra, z důvodu dodržení nízkého rozpočtu filmu. (don corleone)

  • - Poslední záběr, který Scorsese natočil byl záběr na jeho matku Catherine, jak zavírá okno. (don corleone)

  • - Soundtrack sestavil Martin Scorsese z velké části ze své soukromé sbírky. (don corleone)