Režie:
Martin ScorseseScénář:
Paul SchraderKamera:
Michael ChapmanHudba:
Bernard HerrmannHrají:
Robert De Niro, Jodie Foster, Albert Brooks, Harvey Keitel, Leonard Harris, Peter Boyle, Cybill Shepherd, Diahnne Abbott, Frank Adu, Victor Argo (více)VOD (2)
Obsahy(3)
S jizvami na duši, které si přivezl z Vietnamu, pracuje samotář Travis jako taxikář na nočním Manhattanu. Všude kolem se to hemží přátelstvím, jen Travisovi se nedaří s kýmkoliv sblížit. Rande s Betsy (Cybill Shepherdová) nedopadne dobře, protože jí vezme do porno kina. Snaží se zachránit dvanáctiletou prostitutku Iris (Jodie Foster) od jejího pasáka Sporta (Harvey Keitel), ta ale o záchranu nestojí. Travisův zadržovaný hněv a problém s loajalitou propukne v záchvat násilí a odplaty. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (973)
Jedno ze Scorseseho ústředních témat - prohnilost velkoměsta a její dopad na jedince, které mimo Taxikáře analyzuje i třeba v Počítání mrtvých (svým vyzněním a atmosférou velmi podobný film - opět motiv člověka - pozorovatele, projíždějícího špínou megapole), se nejlépe daří pochopit při sledování filmu Taxikář. Svět velkoměsta je místo plné násilí, korupce, zločinu, metaforicky džungle a vlastně tvoří jakousi paralelu džungli skutečné, v níž navíc zuří válka a neustále se tu bojuje. Z Vietnamské džungle do džungle New Yorku přichází Travis Bickle (naprosto strhující Robert De Niro) a ze svého Taxíku pozoruje dění okolo sebe. Je zjevné, že je psychicky narušený a navíc selhává v milostném životě, nedaří se mu seznámit se s nijakou ženou (své milostné neúspěchy a samotu zahání v pornokinech), a tak je silně podmaňován násilím a agresí okolo sebe, až podlehne pocitu, že musí neradostnou situaci města řešit... Martin Scorsese natočil strhující drama psychického přerodu vojáka podléhajícího subordinaci a poslušně plnícího rozkazy (což mu dává rámec a smysl, jak emočně nastalou situaci a obrovský psychický tlak řešit) v osamělého bojovníka - solitéra, který naslouchá rozkazům podvědomí. Trauma války zesilující se traumatem megapole otevírá před Travisem dosud nepoznané světy, plné běsů a šílenství, pocházejících ovšem z našeho světa. Znamenitý a hluboký film... ()
Film se nese převážně v pomalém, klidném tempu, kdy zhnusený De Niro projíždí ulicemi New Yorku za doprovodu hudby Bernarda Herrmanna (překvapivě u něj v jazzovém duchu). O to více pak šokuje závěr, kdy náhle naplno propukne dlouho skrývané šílenství hlavní hrdiny. Film byl nominován na Oscara za film (získal to Rocky!), hudbu, a herci Robert De Niro a Jodie Foster. Na režiséra se zapomnělo (a přitom - opět - tehdejším vítězem byl velmi průměrný Avildsen za Rockyho). ()
Hm, hm chutnalo a moc. Prostředí ve kterým vyrůstáme formuje nějakým směrem každýho z nás a způsobem jakým to podal Scorsese sem uvěřil úplně lehounce. DeNiro, tenhle hereckej dinosauří mazák opět dokazuje ono telefonické pravidlo s Martinem Scorsesem. Když se těmhle dvoum prostě zdá, že už dlouho nebyl natočenej žádnej filmovej klenot, cinknou si a DeNiro jen řekne " Hele Márty uděláme zase něco skvělýho, ty si sedneš na stoličku pro rejžu a mě plácneš před kameru a bude to pecka." No a vznikne pecka..... třeba Taxikář. Ještě bych se jedním slovem zmínil o Jodie Foster - užásná. Světlo v temnotě zahrála fantasticky. No tohle musejí taxikáři z Prahy, schopný vnímat pouze peněženku zakázníka, čumět z otevřenou držkou a nechápajícím výrazem. ()
Robert De Niro je jako taxikář, který vzal spravedlnost do svých rukou výborný. Ještě více mne zaujla tehdy 12letá Jodie Foster jako stejně stará prostitutka. Vadí mi však některé nevysvětlené věci, proč se Travis choval tak jak se choval? Má jeho vztah s Betsy vůbec nějaký význam, když už je ve filmu zmiňován? ()
Dvadsať rokov som čakal, až budem môcť jeden z najslávnejších Scorseseho filmov vidieť na plátne vo festivalovej atmosfére. Stalo sa, navyše z čerstvo reštaurovanej kópie, uvedenej samotným reštaurátorom. A nič. Taxikár je maximálne tak hodnotným svedectvom doby, miesta a nálady New Yorku 70. rokov, čo mu dodáva historický význam (podobné kvality som nedávno ocenil v Lumitovom Serpicovi). Výborná je tiež nápaditá a kreatívna kamera a temná Herrmannova hudba. Scenáristicky, v zaobchádzaní s hlavnou postavou je však snímka chladná, odmeraná, príliš skratkovitá a vo finále vyznieva až karikaturisticky absurdne. Akoby sa jednalo o dramaturgicky nezvládnutý zostrih kompaktnejšieho a epickejšieho diela. ()
Galerie (322)
Zajímavosti (89)
- Hláška "you talking to me?" se umístila na 10. místě v žebříčku "100 nejlepších filmových hlášek" Amerického filmového institutu. Tato věta, která se stala popkulturní stálicí, nebyla ve scénáři. Šlo o improvizaci Roberta De Nira. (don corleone)
- V pôvodnom scenári Paula Schradera boli postavy Sporta (Harvey Keitel), Mafiosa (Bob Maroff) a hotelového recepčného černosi. Martin Scorsese mal pocit, že v kombinácii s ďalšími udalosťami vo filme by to príliš nahrávalo rasizmu, a navrhol, aby tieto postavy boli zmenené na belochov. Schrader ustúpil. (marlon)
- V roce 1994 byl film uložen do knihovny amerického kongresu jako kulturně či esteticky významný. (Varan)
Reklama