poster

Blade Runner

  • Česko

    Ostré komando

  • USA

    Blade Runner

  • Hong Kong

    Blade Runner

  • Velká Británie

    Blade Runner

  • Slovensko

    Blade Runner

Sci-Fi / Thriller

USA / Hong Kong / Velká Británie, 1982, 117 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Gemini
    *****

    Jedna z nejneutěšenějších vizí budoucnosti, a přitom se nekoná žádný zánik civilizace, žádná epidemie, nic takového. A lidé mimo hlavní zápletku si možná ve světě Blade Runnera žijí taky celkem spokojeně...tak proč ten depresivní pocit? Je to především naprosto dokonalou atmosférou odvrácené stránky svým způsobem asimovského světa, kterou Ridley Scott načrtnul způsobem tak nehorázně megalomanským, že ve své době zkrátka neměl obdoby. Ale těžko říct jak by Blade Runner uspěl bez Vangelisova úchvatného OST... Překvapivě nejvíc na mě zapůsobil Edward James Olmos. Nehoráznost, že? Ale je to tak... Absolutně jsem nevěděl, co mám od Blade Runnera čekat...nebylo to lehké pokoukání, ale byl to silný zážitek. Duch P. K. Dicka, Williama Gibsona a jim podobných je tu. Pro někoho navždy, pro někoho nikdy. Nic mezi tím. 90%(1.6.2005)

  • Shit
    ****

    Když jsem se na tenhle film porpvé koukal, tak jsem se nehorázně nudil a radši to v polovině vypnul, jenže teď když jsem to viděl podruhý, tak už jsem se nenudil ba naopak mi to připadalo jako hodně zajímavej film. Sice jsem už viděl spoustu lepších sci-fi, ale tenhle film byl ve svý době revoluční. Dalším kladem tohohle film je perfektní temná atomsféra bzdoucnosti, do který hraje výborná muzika, je teda pravda, že ze začátku mi spíš připadalo, že se do filmu vůbec nehodí a to i když navozovalo dojem hudby z budoucnosti, ale posutpem času se to ustálilo a nakonec byla muzika perfektní. Herecký zastoupení včele s Fordem bylo taky kvalitní a většina heců se do svých rolí hodili, takže měnim svoje hodnocení ze 2* to navyšuju na 4*(9.1.2005)

  • kiddo
    *****

    Noční město. Studený déšť. Neony. Kouř. Opuštěné chátrající mrakodrapy. Hnědé mraky zahalující noční nebe. Zapadlé uličky. Kontrast nočního ticha a zvuků města, ruchu lidského hemžení, jekotu v čínských čtvrtích. Vezměte všechny pocity, které ve vás tato spojení vyvolávají, smíchejte je dokonalým Vangelisovým hudebním podkresem dohromady a získáte přibližnou představu, jaký dojem ve vás vzbudí zázrak jménem Blade runner. PS: pokud si z nějakých pofidérních důvodů chcete sehnat původní verzi z roku 1982, klidně se na to vykašlete. Co odlišuje první verzi od druhé, jsou tu a tam vypuštěné scény (díky čemuž například hříčka s origami jednorožce ztrácí jakýkoli smysl), ukázkově kýčovité deux ex machina na závěr a voice-over, který přes své sporadické využití pokazil, co se dalo. Deckard, třebaže hlavní postava, není tím všeurčujícím elementem, jehož pohled by měl v podobě voice-overu určovat hledisko filmu. Nejenže v-o nepodává žádné informace pro film nezbytné, ale nahrazuje jakýsi literární popis postav a vyjmenovává to, co později samo vyplyne z děje. Pokusy o srozumitelný výklad scén náročnějších na vcítění vyznívají rušivě, působí jako akademický rozbor filozofického podkladu po skončení filmu a kazí atmosféru, která vyžaduje od diváka především ztišení a intuitivní vnímání. Je to jen další důkaz, že mlčení někdy vydá za tisíce slov.(2.1.2007)

  • xxmartinxx
    ****

    Nové zhlédnutí Blade Runnera bylo o kus uspokojivější. Pořád se ale nemůžu zbavit pocitu, že "hypnotické" scény až moc zaclání odvyprávění příběhu, který je zbytečně osekaný na to nejnutnější, aniž by ale byly pro mě absolutně vtahující. Jde o takový hybrid, který nakonec není o moc víc než hodně krásné obrázky.(13.12.2009)

  • StarsFan
    *****

    Hodnoceno na základě verze Blade Runner: The Final Cut. Vizuální bomba, která mohla vzniknout i čtvrt století později a stejně by mi svým zpracováním připadala nadčasová. Scottovi se podařilo v roce 1982 vytvořit tak megalomanskou a tak přesvědčivou verzi roku 2017, že nad tím zůstává rozum stát. Všudepřítomná reklama, přelidněná města (ve kterých se pohybuje docela velké procento Asijatů :-) a roboti, jejichž dokonalost se stala pro svět už takovou hrozbou, že byli odsunuti daleko od světa lidí. Docela silný základ, na kterém stavět, bohužel dějově je Blade Runner trošku komplikovanější, takže jsem ze začátku moc nepobírala, co se mi Scott snaží ve svém mimořádně atmosferickém filmu sdělit. Z nějakého důvodu se ale na jeho kultovní sci-fi ráda podívám po nějaké době znova; řada scén jako Harrison Ford visící několik desítek metrů ve vzduchu, Nexus 6 prolétávající sklem nebo závěrečné "Všechny ty chvíle se ztratí... jako slzy v dešti," se mi vryla do paměti tak hluboko, že i u mě má Blade Runner založeno na budoucí kult. A kdo ví. Třeba mu za půl roku tu pátou hvězdičku skutečně přihodím. Dodatek 15. června 2008 Jak jsem před půl rokem psala, tak se i stalo. Blade Runner se mi zaryl neskutečně hluboko pod kůži, to snad ani není možný. Nemůžu z hlavy dostat tu dokonalou vizualitu, ani scénu, kdý se blonďatá hlava Roye Battyho v neustávajícím dešti kloní k zemi. Všechny chvíle se možná ztratí jako chvíle v dešti, ale Blade Runner ne.(20.1.2008)

  • - ! SPOILER ! 18 let zůstal Scott tajemný v otázce Deckardova replikanství. Až v červenci 2000 prohlásil, že dle něj je a vždy byl replikantem. Ford se na to sešel se Scottem a pro změnu prohlásil, že se oba jednoznačně shodli, že není a v žádné z verzí ani být neměl. Další kolo tedy bylo až na sklonku roku 2007 při vydání Final Cut verze. Scott se tehdy nechal slyšet, že: "... teď už to snad musí být každému jasné". (DaViD´82)

  • - Spoiler: Zhora (Joanna Cassidy) si v šatně nazouvá kozačky s výraznými podpatky. Ve chvíli, kdy je zabita, má však obuty kozačky bez podpatku. (MeGab)

  • - První verze filmu, která byla pouštěna nejužšímu štábu měla takřka čtyři hodiny stopáže. Ač se to všem líbilo a znali scénář, tak nikdo včetně Scotta údajně z filmu nepochopil o co tam vlastně jde. Proto vznikl nápad na dodělání voice-overu, který vysvětloval Deckardovy myšlenkové pochody. Až na to, že nikdo netušil, co by měl říkat a jak. Při zvukových dotáčkách pak Ford prohlásil: "To je bizarní, fakticky bizarní a nikdy to nemůže fungovat." Scott se kvůli tomu dostal do sporu s Warner Bros a finální verze voice-overu, která byla v původní kinoverzi, byla již dělána bez něj. Ford byl donucen namluvit ho, jelikož to měl ve smlouvě. Tvrdilo se, že schválně nedaboval příliš snaživě v domnění, že by pak studio od tohoto nápadu odpstoupilo. Po letech to však popřel a řekl, že tato teorie asi vznikla na základě více verzí. Konečnou podobu voice-overu nakonec psal scenárista, který do té doby neměl o filmu ani ponětí. Ford i Scott jsou na tuto verzi dodnes alergičtí, byť spousta lidí ze štábu ji má naopak raději než ty novější sestřihy. (DaViD´82)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace