Reklama

Reklama

Epizody(6)

Láska a nenávist k sobě mohou mít nečekaně blízko... Anglie, počátek 19. století. Ctihodný venkovský gentleman pan Bennet žije s rodinou v malebném Hertfordshiru a společně s prostomyslnou a přímočarou paní Bennetovou vychovává pět dcer. V rodině chybí mužský dědic, a proto by paní Bennetová ráda viděla své dcery co nejdříve pod čepcem. Když se na nedaleké panské sídlo Netherfield přistěhuje bohatý, mladý a svobodný pan Bingley, činorodá paní Bennetová neváhá a kuje železo, dokud je žhavé. A skutečně, zdá se, že nejstarší z dcer, půvabná Jane, mladíka zaujala a že zásnuby na sebe nedají dlouho čekat. Pana Bingleyho doprovází jeho přítel, bohatý a rovněž svobodný pan Darcy, který je ovšem považován za pyšného a nepříjemného člověka. Mezi druhorozenou dcerou Bennetových – bystrou a temperamentní Elizabeth – a panem Darcym vzniká zvláštní a rozporuplný vztah... Patrně nejznámější román anglické spisovatelky Jane Austenové (1775–1817) "Pýcha a předsudek" (1813) byl na filmové plátno poprvé převeden Robertem Z. Leonardem v roce 1940 s Laurencem Olivierem a Greer Garsonovou v hlavních rolích. Dočkal se i několika televizních zpracování a inspiroval nejen proslavený Deník Bridget Jonesové (2001), ale zejména romantický muzikál Moje velká indická svatba (2004). V roce 1995 se látky chopila britská veřejnoprávní BBC, v jejíž produkci podle scénáře Andrewa Daviese natočil režisér Simon Langton šestidílnou adaptaci v hlavních rolích s Colinem Firthem a Jennifer Ehleovou, která za své ztvárnění Elizabeth Bennetové získala prestižní cenu BAFTA. Tvůrci k románové předloze přistupovali s pokorou a úctou a vznikla tak velmi pietní adaptace, kterou lze již dnes směle označit slovem klasická. (Česká televize)

(více)

Recenze uživatele fmash k tomuto seriálu (1)

Pýcha a předsudek (1995) 

Snad ani nemá cenu opakovat, že se jedná o vynikající adaptaci, jež naštěstí předlohu naplňuje téměř stoprocentně jak co do obsahu, tak do formy. Obrazové vyznění snímku na mě působí, jako by série byla točena o nějakých dvacet let dříve než ve skutečnosti (barvy, zrnistost... neumím popsat odborněji), což jen zvyšuje pocit autentičnosti. Úporná palba květnatých dialogů z Austenové shakespearovským talentem požehnaného brku diváka nenechá vydechnout, povahové nuance postav jsou vykresleny bravurně a (na rozdíl od novějšího filmu) výběr herců prováděla opravdu šťastná ruka. Odklon od literární předlohy je skutečně minimální, což ale každého ctitele původní knihy (mezi které se konečně coby černá ovce beletrii ctící části své rodiny počítám i já — aspoň už víte, odkud pramení to zaujetí) nepochybně nadchne, neboť ducha příběhu se podařilo vystihnout takřka dokonale. Kolik znáte příběhů z červené knihovny, jež se mohou honosit bravurními dialogy, pronikavou analýzou společenských pravidel s jejich sentimentální konzervativností i křiklavou nespravedlností, takřka tolstojovskou analýzou charakterů, a přitom vyprávěných s tak lehkým ironickým nadhledem, že se vám žádný z leckdy až bizarně karikujících detailů nezdá nepřijatelný? Tenhle seriál věrně přenáší na obrazovky jeden z nich. ()

Reklama

Reklama