Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Radek99
    ***

    Má to zvláštní kouzlo, tohle ,,art retro emo sci-fi" pro děti z 21. století. První díl sice slabý, nudný a nelogický, pak jsem tomu ale asi jako divák přišel na chuť a postupně mne to vtáhlo do svého originálního, byť lehce bizarního světa, v němž dění občas zpovzdálí sleduje obživlý mlčenlivý robot. Nádherná hudba. Prazvláštní atmosféra. Síla nevyřčeného. Chvála melancholie... Škoda občasné nudy a nelogičností...(30.5.2020)

  • DaViD´82
    ****

    Jaká předloha, taková do značné míry i adaptace. I když ze zcela jiných důvodů, jelikož jak v osmi epizodách zadaptovat necelých 140 stran ilustrací, že? Knižní Smyčka stojí právě na ilustracích (půjčujte, googlete, stojí vám to za to), kde genius loci je alfou i omegou každé jedné malby. Každá překypuje osmdesátkovou nostalgií, dětskou výpravou za dobrodružstvím, alternativní "retro-future" historií, sychravostí podzimu i mrazivostí zasněžených dálav. Bohužel však knižní Smyčka padá na nadbytečné "jakože příběhové" omáčce kolem. Paradoxně v ní tedy obrázky nemají úlohu ilustrací, protože ilustrací je text samotný. Jak se s tím vším popasovat v dramatickém seriálu? Překvapivě dobře. Atmosféra i design maleb Stålenhaga jsou přeneseny f-e-n-o-m-e-n-á-l-n-ě (navíc mohutně dopovány hudbou Glasse). Nedá se popřít, že příběhy jsou odstaveny na druhé koleji za výše uvedeným, ale pouze na druhé a nikoli jako v knize na čtvrté či páté. Kde v předloze byl nástřel základní osnovy dobrého příběhu v jedné dvou větách "jen kdyby je někdo schopný pořádně uchopil a rozpracoval", tak tam se přesně to Halpernovi/Amazonu podařilo. Ne památně, mnohdy až vyloženě utahaně; a to i na seriál sázející na komornost a záměrně pomalé tempo. Ne vždy to dějově stačí na utažení bezmála hodinových stopáží, ovšem dostatečně kvalitně, aby to nestahovalo celkovou kvalitu do hlubin nezajímavosti. Může to na první dobrou budit dojem, že se tu kombinují Stranger Things (poetika, děcka, retro, dobrodružství) s Black Mirror (epizody, přesah, témata), ale není tomu tak. Tales from the Loop jsou svébytné. Někdy je to dobře, někdy ne, ale každopádně mají (již jen díky atmosféře a audiovizuálu) veškeré předpoklady, aby z nich byl sci-fi kult i počin, o kterém se bude mluvit. A přes veškerá "ale" zcela zaslouženě. | S1: 4/5 | (3.4.2020)

  • Kamil111
    ****

    Vizuál, hudba, herecké výkony včetně dětských a originalita na 100 %. To ostatní nebylo z čeho brát a povedlo se jen částečně. Ale nakonec závěrečný díl, který si jako režisérka vystřihla Jodie Foster, mě zlomil k lepšímu hodnocení. Nakonec, u které komiksové sračky, pokud bych bral v potaz typickou současnou produkci hollywoodských majors, můžete dosyta poslouchat Philipa Glasse?(26.4.2020)

  • PlaCzech
    **

    Stalenhagovy kresby jsou jedinečné. Bohužel podle mého skromného názoru nejsou příliš vhodné k přetavení do podoby seriálu. Seriál vypadá a zní skvěle, jen ten příběh dost pokulhává. Nečekejte od toho seriálu jakékoliv vysvětlení , jakoukoliv pointu a budete spokojení.(8.4.2020)

  • Don82
    ****

    Pokud v malbách Simona Stålenhaga vidíte něco jedinečného, až magicky temného a krásného zároveň, splní tento seriál vaše očekávání. Tales from the Loop mají naprosto fenomenální vizuál, hudbu a výpravu. Rozpohybovat knižní ilustrace se povedlo skvěle (i když si myslím, že původní scenérie Švédska by některým scénám slušely více). Vymyslet k malbám příběh je něco neskutečně komplikovaného a téměř nesplnitelného, protože každý si v těch barevných obrazech hledá něco jiného: různé emoce a zcela odlišné chápání atmosféry. Simon Stålenhag je fenomén, jeho lehce znepokojivé, obrazy "tech-venkova", které propojují lidi a všemožné stroje jsou něco, co jsem nikdy jinde neviděl. I přes komplikované zadání, se podařilo přenést dle mého většinu toho co, jsem zažil, při prohlížení maleb. V tomto ohledu mě seriál rozhodně nezklamal. Příběhy v Tales from the Loop mají záměrně pomalý, až roztáhlý styl vypravování příběhu. Záměrně se melancholicky nikam nespěchá, dlouhé záběry s ruchy okolí jsou super, vtáhnou vás do děje a vytváří půdu pro maximální vnímání emocí. Ty jsou v každém díle zcela jiné. Pomalé tempo mi rozhodně nevadilo, nicméně v jistých místech mi nepřišlo dvakrát vhodné, scenáristicky nedotažené. Styl vyprávění tedy rozhodně není mainstream a nemusí vyhovovat kažnému. Stejně tak i vyznění jednotlivých dílů, kdy se jakoby nechávají různé závěry zcela na divácích a vyznění samotných konců se ponechá více méně neutrální. I přes mnohá fatalistická témata s nádechem děsu, temnoty a "chaosu", je z toho cítit klid a takové "smíření s Vesmírem" hlavních postav. Smyčka je sice vymyšlená, ale určitě jsou některé myšlenky přenositelné i do naší reality. Různé interakce lidí a "nadpřirozených", zdánlivě nemožných věcí jevů je super a velmi zajímavou náplní. Valná většina nápadů je zcela originální a nemá obdoby. Tales from the Loop je jednoznačně jeden z nejoriginálnějších seriálových počinů posledních let.(20.4.2020)