The Angry Red Planet
Režie:
Ib MelchiorKamera:
Stanley CortezHudba:
Paul DunlapHrají:
Gerald Mohr, Nora Hayden, Les Tremayne, Jack Kruschen, Ted Cassidy, Ralph Brooks, Billy Curtis, J. Edward McKinley, Paul Hahn, Gordon Barnes, Arline HunterObsahy(1)
Na Zemi se vrací raketa, která jako první přistála na Marsu. Z původní posádky přežijí dva astronauti, kteří podávají zprávu, co se na Marsu během průzkumu odehrálo. (Hans.)
Recenze (20)
Plakátové.info: SPEKTAKULÁRNÍ DOBRODRUŽSTVÍ ZA HRANICEMI ČASU I PROSTORU VÁS VEZME NA ZLOSTNOU RUDOU PLANETU!!!___Ve své době poměrně populární béčkový sci-fi kousek. Jednak byl natočen v barvě a za pomoci technologie Cinemagic (předchůdce dnešní 3D technologie), která vytvářela u diváka jakýs takýs dojem prostorovosti a hloubky obrazu. Pokud se děj odehrává na palubě kosmické lodi (což zabírá zhruba dvě třetiny stopáže), je film statický a nepřináší kdovíjakou zábavu, ale aspoň se ty dialogy v podání tehdy zkušených a populárních hereckých harcovníků dají bez problémů přežít. Ta pravá švanda se koná teprve v interiérech Marsu, kdy z přemíry rudé barvy (přehnaně kontrastní kamerové filtry) se vám budou protáčet panenky. Rekvizity fauny a flóry planety Mars tvoří pář křovíků a okatě namalované kulisy (kdy jsem si vzpomenul na Ladovy omalovánky v Drdových ´Hrátkách s čerty´), ke slovu přijde obří masožravá rostlina, kdy herečka se sama obmotává jedním z chapadel, aby to vypadalo jakože reálně, dále tu máme útok marťanského křížence netopýra a krysy s krabími chapadly a nechybí ani záhadná rosolovitá améba, která vyleze z marťanského moře. Film je zakončen zvukovým apelem tříokého marťana, který pozemšťany varuje před další návštěvou, která by mohla dopadnout už mnohem hůře. Díky za varování, ale jak je v dnešní době vidět, vědci z NASA z toho těžkou hlavu nemají :o) ()
Ib Melchior je ďábel. Za devět dní ($ 200 000) zmákl natočit kvalitní podívanou s krabí krysou, republikánským čtenářem sci-fi operujícím se zvukovým kanónem a nejtragičtějším hereckým klonem Humphreye Bogarta v historii (Don´t call me Irish). Ještěže se mu ten střih povedl na jedničku, emzáci se neukázali v celé kráse a nemělo to víc než 85 minut. Po tomhle filmu budete zaručeně vidět rudě. ()
K Zemi se vrací první raketa vyslaná na Mars. Něco, lépe řečeno všechno není v pořádku. Z rakety nakonec vyklopýtá pouze jedna výpovědi schopná kosmonautka, která postupně popisuje hrůzostrašnou misi... Není to úplně nejhorší. Tvůrci filmu asi slyšeli, že se Marsu říká také Červená planeta - všechny na Marsu se odehrávající pasáže jsou tedy barevně podbarveny (spíše přebarveny) rudou barvou - někdy mám podezření, nejde-li v mnoha případech dokonce o animaci. Z triků se tu vyskytuje obludná masožravá rostlina, které musí její kořist hodně pomáhat, aby si uchvacovací akt zachoval zdání hodnověrnosti, monstrum s obličejem netopýra, šesti nohama a plandavým ocasem nejvíce připomínající pavouka, jež vydává docela stylový řev, vodní obluda, u které si její tvůrci s konkrétními tvary hlavu až tak nelámali - zřejmě pro zachování "tajemna", a jeden marťan, jehož si též příliš neužijeme, i když dokáže z ženské složky posádky vyloudit solidní hysterický jek. Děj - jde tady vlastně o setkání s cizí vyspělejší civilizací - toť sci-fi. Hlavní slovo však mají kreatury - tedy skoro horor. Z herců trochu zaujme Gerald Mohr - mírně bogartovský typ. Podsaditější zrzka Naura Hayden zrovna nejlepší herečkou není, její postava pak podivně spojuje typ hysterky s odhodlanou bojovnicí (na psychologický vývoj bych to neviděl). Jack Kruschen je typická veselá vojenská guma - jako asi nejlepší a nejznámější herec svoji figurku zvládá nejlépe a nejstylověji. Profesor Lese Tremayna odvádí svoji práci také slušně. Pár nelogičností - podivné přistávání rakety, nesmyslné nošení skafandrů, neuvěřitelně rychlý návrat z projížďky na člunu - samozřejmě rádi odpustíme. ()
Obstojně nadprůměrné béčko z konce padesátých let (roku zde nevěřit). Dost se mi líbilo provedení: Přestože film byl natočen hluboko před lety lidí do vesmíru, dojem autentičnosti je dobrý. Především s oblekem astronautů nedělali žádné ciráty a oblékli je do leteckých kombinéz s velkou kulatou nášivkou na prsou. Trefa. Skafandry se celkem daly snést, ale hlavně je to snad první film, kde řídící centrum kosmického letu vypadá reálně (viděl jsem desítky filmových pokusů). Dost nápaditě, originálně a nenudně vypadal i Mars samotný. Herci byli zčásti dobří. Jen to mohlo mít lepší závěr... ()
Mám neblahé nutkání provést tomu člověku, kterého napadlo natočit všechny záběry z povrchu Marsu s jakýmsi odpudivým kamerovým filtrem něco velmi, velmi bolestivého, sice ještě nevím co, ale určitě v tom bude figurovat skalpel, živí úhoři a půl chcíplého krtka. Když pominu tuhle averzi vůči nehezké narudlosti, zůstane scifi, které ve své podstatě možná nijak zajímavé není, ale jelikož je to de facto jedna z prvních věcí, které jsem z téhle éry filmových scifi viděl, měl pro mě po velkou část stopáže film určité kouzlo, ale i tak mě ke konci začala lehce štvát až zbytečná šablonovitost postav, kterou narušovalo jen to, že přítomná blondýnka byla zrzka, ale například Übermenschšální kapitán je poněkud otravný a hlasy, které naznačují, že místo herce byla obsazena bez-mimická vosková figurína Humphreho Bogarta odcizená z Oregonského filmového institutu mají své opodstatnění. Ale kde jinde je k vidění taková hezká roztomilá netopírně krysí obludka s klepety? ()
5/10 Klasické 50s naivné sci-fi, ktoré by bolo o stupeň lepšie nebyť tých lacných preexponovaných ultračervených scén z Marsu. ()
Zábavná jednohubka na jedno použití. Tajemný začátek naznačoval mnohé, ale od vzpomínek na cestu raketoplánem na Mars to už bylo horší. Až osudové rozhovory během letu vesmírem se sice zvládnout daly, ale lahoda to právě nebyla. Po příletu na Mars pak začala řádná zábava - hlavně čtyři monstra, s nimiž se hrdinové setkají: masožravá rostlina, do které se musí herečka sama zabalit, aby vzbudila dojem živosti oné rostliny, velká amorfní améba, moje velmi oblíbená bestie z plakátu - krysopavoukokrab - a samozřejmě tříoký mimozemšťan, který poněkud nafoukaně Zemi vzkáže, že lidé sice technicky dospěli, ale duševně zdaleka ne, a zakáže jí další pokusy návštěvy své planety. Jak všichni zmiňují barevné filtry Marsu, musím se přidat - to bylo fakt brutální, málokdy platí doslova, že z něčeho "přechází zrak", na Marsu zde ovšem k tomu dochází beze zbytku. Postavy astronautů jsou zábavně schematické: hlavní hrdina - milovník, frajer, prostě borec (naneštěstí fakt těžce imitující Bogarta, což působí maximálně směšně) -, profesor, krásná vědkyně (akorát Naura Haydenová krásná není), jen je div, že nešlo o profesorovu dceru, aby klišé byla komplet, a voják, co je zároveň vtipálek. Zkrátka jeden z klasických sci-fi filmů druhé půle padesátých let, naštěstí zábavný a dobře se na něj dívá. ()
Já tyhle filmy v podstatě sleduju hlavně kvůli těm příšerám. Samozřejmě jsou tam vidět drátky a herci občas netvorům musí pomáhat, přesto se mi i tentokrát jejich vyvedení opravdu líbilo. Jinak příběh klasika doby. ()
Vizuálne riešenie Marsu je vcelku vkusné a zaujímavé. A práve scény odohrávajúce sa na povrchu červenej planéty, majú ako tak niečo do seba. Zvyšok je len priškrtený blábol, aké sa v sci-fi žánri 50. a 60. rokov počítali na desiatky. ()
Roztomilý trash, ku ktorému po prečítaní Pohrobkovho komentu nemám čo dodať. ()
Ne, rozhodně to není skvělý film a místy je hodně naivní, ale stejně je v něm takové kouzlo, které prostě musím ocenit. Některé ty trikové scény, hlavně použití toho červeného filtru a následně celkové zkreslení, ty vtipné loutky, tohle všechno vede k tomu, že se mi snímek prostě musel líbit. Krásné dílko levné filmařiny, ale se srdcem. ()
Prvý let na Mars s ľudskou posádkou sa vracia na Zem.Pokus o pristatie rádiovým signálom zlyháva,tak raketa pristane bez dialkového ovladania.Na palube sú živý už len dvaja ľudia,jedná žena a plukovník ktorý ale nie je zdravý.Rýchlo sa hľadá liek na plukovnikove uzdravenie.Žena medzitým rozpráva čo sa stalo na Marse.Za cieľ mali preskúmať červené plochy na Marse.Napádajú ich mäsožravé rastliny,nejaký tvor,niečo medzi potkanom,krabom a pavúkom a obrovský morský tvor s otočným okom.Jedného ten tvor dostal,jeden umrel v rakete a dvaja sa vrátili na Zem.Ale ešte pred návratom do rakety dostali od marťanov varovanie,aby sa už nikdy nevrátili na Mars.Priemerný sci-fi film. ()
Proslavené sci-fi béčko ztratilo časem většinu svého kouzla, a během desítek let nabízí jen scény plné nepříjemně vysokých tónů, přepálené rudé barvy a příšerného herectví. Většinou mi neumětelství zúčastněných a směšné efekty nedělají problém, protože monster movies servírují dost atrakcí aby byly zábavné. The Angry Red Planet jich taky pár ukáže, ale kvůli zvoleným postupům jsou nepříjemné na sledování a ne moc působivé. ()
Proč musí být členy posádky: šprýmař, profesor, hrdina (milovník) a půvabná vědkyně? Proč si několikatýdenní cestu na Mars krátí především vtípky, flirtováním a "filozofováním" ("nemůžu uvěřit, že opravdu letíme na Mars"). Proč půvabná vědkyně není v kritických situacích schopná ničehé jiného nežli hlasitého ječení? Proč je závěrečné poučení z cesty na Mars právě takové, jaké je? Prostě proto, že scénář Angry Red Planet je podobný scénářům dalším desítek sci-fi filmů z tohoto období. A právě proto mne tento film docela bavil. ()
Budu se opakovat, ale scifi z této doby mám opravdu hodně rád. Příšery, nijaké herecké výkony a varovné poselství tu ani tentokrát nechybí. Jen ten velitel expedici byl docela macho kret*n ()
Presne, beckove monster movie, zasazene dejem (zrejme) na Mars. Minusem je prilisna konverzacnost na ukor akce. Plusem pak napr. puvabna Naura a nebo vtipna "monstra", jako treba kryso-pavouko-netopyr. :) 3+ ()
Tohle bylo hodně špatný. To že si tvůrci nebrali servítky a udělali z Marsu džungli s vodou a dýchatelnou atmosférou v rámci sci-fi beru. Zbytek se ale nedá - postavy letí v něčem co raketu vůbec nepřipomíná, Mars je vytvořen naplácnutím červeného filtru na kameru a ty efekty jsou děsivý i na konec 50. let, skoro na úrovni Eda Wooda. Místo hrdinů tu máme hysterickou Hildu a trojici obstarožních prošedivělých pánů, místo laserové pušky jakýsi sonický kanón, který viditelně nic nedělá a vrcholem je masožravka do níž se musí hrdinka zamotat sama. Zkrátka nezábavná sračka. ()
Špičkový vědec a vědkyně a dva vojáci přiletí na Mars a chovají se tam jako děti ze základky na školním výletě, když se učitelé nedívají. A ty dialogy, co vedou, úplně rvou uši. Kvůli relativně nízkému rozpočtu se navíc spousta zajímavých scén odehraje úplně mimo záběry, z filmu úplně vypadne jedna postava (její smrt byla ve finální verzi vystřižena, jak jsem se dočetl) a kus filmu je doprasen tím šíleným červeným filtrem (CINEMAGIC), kde to sice mysleli dobře, ale dopadlo to jako vždycky. Trochu to zachránila jen ta monstra, zejména ten ikonický netopýropavouk nebo jak to popsat, jinak bych šel s hodnocením ještě níže. ()
Marťania vyzerajú ako neuveriteľné monštrá pri prvej expedícii pozemšťanov na Marse. Množstvo divokookých efektov urobilo z tohto filmu kult. Film bol natočený tzv. "Cinemagic" procesom, čo takmer všetko zafarbilo do ružova. ()