Poost
The Skin
Obsahy(1)
Debut bratrů Arkových, netrpělivě očekávaný už od roku 2017, kdy s krátkometrážním snímkem AniMal získali cenu v canneské sekci Cinéfondation. Strhující snímek dokazuje mimořádný talent tvůrců. Postavy i jejich příběh jsou zachyceny s až palčivou intenzitou, přesně podle kréda režisérů, kteří považují film za „kůži, ve které se žije“. Jen přímou konfrontací hříchů spáchaných členy rodiny a prokletí, které je po generace sužuje, se hrdina filmu může pokusit odvrátit hrozbu, kterou vůči jeho matce namířili běsi. Inovativní fantasy horor mísící prvky žánru s lokálními lidovými pověstmi. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (4)
(KVIFF 2023) No tak jako, od tohoto filmu jsem měl největší očekávání, hlavně díky názvu, plakátu a žánru a musím říct, že jsem byl mírně zklamán, ale film nebyl zase tak špatnej. Celým filmem nás provází jeden dědula a vypráví tenhle příběh a do toho ještě zpíval, takže to nebylo zase tak špatný. Postavy jsou to nejsilnější na filmu a zároveň děj to nejslabší. Songy taky nejsou špatný. Ten hororovej nádech je cítit maximálně u jedné scény s vymítáním , která byla velice solidní a jedna z nejlepších ve filmu. Prvních 45 minut bylo únavných až hrůza, pak ale přišel vymítač a pak to šlo nahoru a bylo to lepší a lepší, po scéně na hřbitově to šlo opět dolů. Ale tak dalo se na ten film koukat. No a finále takový nic moc. Před filmem navíc přišel na pódium režisér, takže ve mě nabudil správnou atmosféru. Ten film vůbec není horor, spíš je to romanťárna s nádechem tajemna a nadpřirozena. 7/10 Když nepočítám prvních 45 minut, tak to nebylo zase tak špatný. (Drahomíra - 3.7.2023) ()
Začátek zaujme ale následně začne takový zmatek, kdy jsem asi půl hodiny nevěděl kdo je kdo (Maras, Aral, Maral, kdy toto se mi stalo u filmu z Íránu nejednou) a kdo co dělá a chce dělat až jsem začal usínat ale vždy mě probral zpívající (uřvaný) stařec. Konec paradoxně také zaujme jinak je to zmatek nad zmatek. Slabé 2* za občasnou tajemnou atmosféru a masky. Z tohoto se dalo dostat více. Velká škoda ()
Íránčani mají poměrně specifický styl vyprávění, který evropského diváka hodně nutí se přizpůsobit a asi se mu i otevřít. Kůže je jedním z těch případů, kde je tahle adaptace nadmíru složitá, protože forma děje sice dává dojem, že se může jednat o folklorně mystické drama hraničící s pohádkou, jenomže z toho zmatku, s jakým jsou jednotlivé scény nastoleny se divákovi těžko vyhrabává ven a postupem času už pomalu ani neví, jak se jmenuje hlavní postava a o co jí teda jde. Nějaké hrubé dějové rysy bych asi byla schopná přetlumočit, ale jednotlivé sekvence a do toho nepřetržitý doprovod ve formě řvoucího dědka s mandolínou, jenž se snaží momentální dění vysvětlovat zpěvem se mi fakt těžko trávilo. Za určité výjevy, masky a docela pěkně vystřiženou atmosféru dvě hvězdy, ale ten scénář byl na palici. KVIFF 2023 ()
57. KVIFF - Po šesti letech se vracím do Varů a ty mě hned přivítaly dokonalým sajrajtem s názvem Kůže. Původně jsem doufal, že se bude jednat o fantastický abstrakt načichnutý Blízkým východem, ale realita byla daleko prozaičtější, než bych tušil. Začátek a konec filmu poměrně obstojně zaujme tajuplnou atmosférou a prazvláštním tématem. Prostředek, který začíná po pěti minutách úvodu a končí asi minutu před koncem by si ale autoři mohli odpustit. Dějové absolutní nic obestřené rádoby skrytým tajemstvím ukrývajícím se v jednom vycpaném obleku lva. A vězte, že jakmile začne halekat tamní hudebník hrající na balalajku, budete se modlit ne v Alláha, ale ve vytoužený konec. ()
Reklama