Konkurz na smrt
Ōdishon
Konkurz
Audition
Audition
Obsahy(2)
Kontroverzní japonský režisér Takaši Miike je tvůrcem tohoto znepokojujícího hororového filmu o ovdovělém producentovi, který se rozhodne zorganizovat konkurz na svou potenciální novou manželku. Mezi mnoha uchazečkami zvláště vyčnívá především jedna - rozkošná bývalá baletka oblečená v bílé. Vdovec je jejím záhadným půvabem zcela fascinován a nemůže uvěřit vlastnímu štěstí, dokud se svou budoucí nevěstou nezačne zabývat podrobněji. Detaily z jejího osobního života do sebe tak úplně nezapadají, nohy má zohyzděné řadou ošklivých jizev a Aoyama až příliš pozdě zjistí, že lidé v jejím okolí mají ve zvyku záhadně mizet. Když v jejím obýváku objeví spoutaného muže s uříznutým jazykem a chodidly, usoudí, že ona dívka patrně nebude ženou jeho snů. (Cinemax)
(více)Recenze (234)
Režisér Takaši Miike má za sebou slušnou asijskou kariéru. Zastavíme se u jeho slavného filmu Konkurs. Film proslavila nejdrsnější a nejbrutálnější scéna, kdy hlavní hrdinka dosti odporným zbůsobem mučí svého (skoro) nastávajícího. Scéna není vhodná pro lidi, kteří neradi asijské Gore "Střeva ven, noha pryč". Ač je film brutální možná více než Grotesque (vlastně tam je k dostání spíše sexuální muceni), tak je Konkurs dodnes považován za asijskou klasiku v horrorovém světě 90. let. Mohu ho doporučit všem fanouškům brutálních drsňaček. Proplétání s hlavní hrdinkou do jejích mučivých let a zpátky do současnosti, divákovi trochu popletou mysl. Stejně tak když se hlavnímu hrdinovi zdá, že ho jeho přítelkyně mučí a zároveň vidíme, že se o sen nejedná. Konkurs je asijský hit, který se dodnes dá sledovat, jako kdyby ho člověk viděl poprvé. ()
Tak tohle byl vážně dost ulítlý film. První půlka docela zajímavá, druhá se zvrtla v naprosto nechutné a odpuzující scény. A konec? Vlastně si udělej závěr každý sám... ()
UF ... to v co se strhl film v posledních minutách se nedá popsat slovy. Takovou vykreslenou brutalitu nikde jinde než u japonců neuvidíte. ()
Tento film je veľmi nevyvážený, Zložený z dvoch úplne odlišných častí a ich prepojenie zrovna moc nevyšlo (logicky prepojené sú, ale autor sa mal radšej sústrediť a prepracovať len jednu časť filmu, lebo takto, keď chce z každého rožku trošku to nepôsobí dobre). Prvá časť nie je moc zaujímavá. Síce nesie prvky psychologického filmu s nádychom tajomna čo mám rád, ale toto na mňa pôsobilo okukane, tuctovo a nezaujímavo, lebo podobné snímky sú časté. Ani dialógy neboli zrovna nejako originálne. Prvá časť tak za 2*. Avšak záver už dáva postupne pocítiť, že sa bude jednať o horor v ktorom hlavnú postavu rozsekajú a to dosť brutálne čo pôsobí dosť nechutne a v podstate strašidelne ak si predstavujete tú bolesť. Záver sa skutočne celkom vydaril a aj ja som sa pri ňom nevydržal stále pozerať priamo do obrazovky a striedali sa vo mne pocity strachu a nechutenstva. Avšak celé to bohužiaľ pochoval koniec, ktorý na mňa pôsobil až príliš "happy-endovo" ak sa to tak dá nazvať a porcovačka skončila skôr akoby sa stihla naplno rozbehnúť. Druhá časť za 3*. ()
Tento film je jako mořská hladina. 80 % filmu je klid jen s malinkatými náznaky něčeho bolestného a pak přijde obrovská vlna tsunami a začne peklo. ()
V celosvětové záplavě napínáků může divák občas narazit na dílo, jehož úroveň převyšuje průměr díky tomu, že režisér rozvíjí akci na psychologicky věrohodném a zajímavém základě. Takaši Miike kromě tohoto nadstandardního rozměru (patrného zvlášť v první polovině, která svým tempem, citlivostí a zdrženlivostí mnohým kritikům připomněla Ozua) dodal "Konkursu" ještě další dva : jímavou tragičnost a málokdy vídanou, nanejvýš znepokojivou intenzitu skutečné noční můry. To až ke konci druhé poloviny, kdy nám na klamavém půdorysu čuangovského snu o motýlu bez milosti vyjevuje, k jakému osobnímu řešení otázky mužovládné společnosti dospěl onen andílek, mučednice a strašlivá mstitelka v jedné osobě. Prý : "Kiri-kiri-kiri..." - Ale hlouběji to sotva jde. ()
„Kiri, kiri, kiri“. Místy hodně bizardní film, který zpočátku pouze nabírá dech. Spíš než horor to byl pokus o něj, řekla bych, navíc takový, jenž se zdařil jen částečně. Houstnoucí atmosféra směrem ke konci filmu však byla velmi slušná. Celkově mírný nadprůměr. 62% ()
Jak tak čtu komentáře - to se opravdu nikdo nepozastavil nad tím, že je hrozně nepravděpodobné požádat někoho o ruku po dvou schůzkách? Asi i proto jsem nedokázala brát tu romanci tak vážně a závěrečný zvrat na mě nijak zvlášť nezapůsobil. Kromě toho dívka mi nepřišla ani tak okouzlující jako spíš mešuge, já bych se do ní nezamilovala:-) Ale to je možná otázka japonské kultury.... ()
Hodnotím s odstupem času, kdy sem tůto viděl úplně poprvé.....že mají japonci trošku zvrácenou mysl, nejen filmovou, to už je dneska taková běžná věc...nic proti :-D Ale z tohoto snímku sem dlouho nechápal, a dlouho sem ho nemohl dostat z hlavy! Proč? No prostě proto! Eihi Šiina je andělská kurvamrcha, čiré zlo! Dlouho se mi o ní zdálo, a to nemyslím tak jak si myslíte :-D Ještě že jsem šťastně ženatý, a nemusím si vybírat dívku na "celý" život někde na konkurzu.... O tohle by opravdu nikdo nestál.....už jen jak čekala až jí zavolá... ()