Zabít nebo zemřít: Hráči - série sedmá

Velice povedená a zábavná variace na příšerné televizní reality show. Mnoho lidí to zřejmě nepochopilo, ale tohle byla spíš satira, než že by se autoři snažili o parodii. Není to trapné, není to amatérské a nutí to k zamyšlení. Nicméně: žena v osmém měsíci těhotenství, pacifista s rakovinou, nezaměstnaný muž, důchodce, studentka a věřící zdravotní sestra – na koho byste si vsadili? (18.04.2007)

po prvé : DVD som si nekúpil z vlastnej vôle, ale len ako príbal k jednému nemenovanému časopisu po druhé : takúto zhovädilosť mohli vymyslieť len v štáte zvanom USA po tretie : ani zďaleka to nepripomína skutočnú reality show po štvrté : psychologické monológy hraničia so stupiditou po piate : NEVYHADZUJTE PENIAZE ZA POCHYBNÉ DVD !!! (28.03.2005)

Takhle k ránu, někdy po půlnoci poslouchám svýho oblíbenýho Sinatru a přitom kombinuju skripty na renovaci svý stránky o něm a tu se ozve zděšený mámin hlas z obývacího pokoje, jak mě volá. "Co to?" Povídám si. "Mamka ještě u telky neusnula?" A tak se tam jdu podívat, co se děje a ona mi celá zmatená a vyděšená vypráví o nějaké nové reality show, ve které se lidé opravdu střílí a ihned svá slova doplňuje fakty z televize, kde je právě přesně ta reality show. Docela poděšen z očekávání usedám (protože co je moc, to je moc) a nějakých těch posledních dvacet třicet minut taky sleduji, ale jak čas ubíhá, vkrádá se mi na mou cynickou nedůvěřivou mysl, co to je za sračku a že to nemůže být skutečnost. A taky že ano, žádný dokument nebo reality show, ale jen hloupej americkej akčňák, navíc podle Běžícího muže. Pravda ovšem je, že pro člověka, který neviděl počáteční titulky, kterej netuší, že něco takovýho vůbec natočili, kterej se právě probudil a uviděl to v televizi, kterej není tak cynickej a nedůvěřivej vůči všemu jako třeba já, ten musí alespoň na okamžik naletět, jako se to stalo mojí mámě. I já na pár minut naletěl. Film se mi sice zpracováním nijak moc nelíbil, ale to neznamená, že ho naprosto odsoudím, protože oproti mnoha jiným, má v sobě určitou varovnou myšlenku (která sice patří už k původnímu dílu) a navíc mi poslední dobou připadá, že by to vážně mohlo brzy nastat. Vždyť reality show je o realitě a té je v televizi stále víc a to i ve filmu o ryze fantastických věcech nebo animovaných věcech (za vše třeba Shrek). Lidé se chtějí dívat na sebe, už je nezajímají namakaní hrdinové, chtějí v té televizi vidět někoho, kdo by mohl být jimi. A tak reality show získávají takový úspěch. Není to první varování v SF literárním světě na téma reality show. Nedávno jsem četl jednu povídku o tom, jak každý rok vždycky odříznou jednu vesnici od okolního světa, do každýho pokoje i na ulice dají kamery a mikrofony a pak napíšou scénář, podle kterého se budou lidé chovat (přičemž ti o scénáři neví) a tak tam vznikají různé rozbroje a takové věci. Taky to tam skončilo vyvražděním, ale televizní úspěch zaručen. Reality show je obrovský mamut, slon v porcelánu, rozjetý vlak, který jen tak něco nezastaví a před tím se tento film snaží varovat. A daří se mu to podle mě docela dobře, přestože nepříliš dobrou formou. (07.11.2006)

Zapomeňte na obyčejné reality show, je zde něco úplně nového. Je vybráno pět dobrovolníků (+ vítěz z minulého kola) do soutěže, kde je povoleno naprosto vše, a přežít - zvítězit může jen jeden. Ale kdo bude tím jediným? Postarší dáma či mladá holka? Umírající chlapík, důchodce či těhotná vítězka od minule? ... Film si bere na mušku nynější záplavu reality show, které jsou - jedna za druhou - drsnější, ale zároveň nebezpečnější, a ukazuje, kam tento trend může až zajít. Skoro bych se nedivil, kdyby nějaké ziskuchtivé televizní společnosti o takovémto námětu neuvažovaly. Ale když odhlédnu od námětu, tak není nic moc co chválit - herci, jeden vedle druhého ukrutně nesympatičtí, a navíc se chovají jako by neměli za pár hodin opustit svět v dřevěný truhle. Když k tomu připočtu ještě docela hloupej konec, tak opravdu není o co stát - snad jen jako varování před tím, kam svět reality show pomalu spěje... (25.11.2012)

Ta idea brutální reality show jako metafory "kam to může dojít" už mě několikrát napadla, ale podobně špatné zpracování si nezasloužila. Psychologicky laděné nevěrohodné vsuvky, scény nenadálých setkání se supertrapnými replikami typu "Ty ho ještě pořád miluješ" mi nějak nekorespondují s předchozími pokusy o drsnou atmosféru. Ve výsledku je to 30% za několik obstojnějších scén, kdy se přeci jen tvůrcům podařilo ze mě vykřesat nějakou emoci, a za vynikající poslední záběr. Ale u podobného pokusu chci vidět nápady, ne základní premisu roztaženou na půldruhou hodinu. (01.04.2007)