Greenland: Poslední úkryt

Greenland je trošku jiný katastrofický film. Místo opulentní "CGI" destrukce nám nabídne záběry na jednu rodinu a obyčejné lidi, kteří se tváří v tvář vyhynutí uchylují ke svým nejnižším pudům. Upřímně, tento komornější přístup k látce se mi velmi líbí, což ještě navíc umocňují dobře vybraní ústřední herci a sympaticky "hloupý" scénář. Pokud tedy hledáte fajn filmovou nenáročnou jednohubku na večer, Greenland je zcela určitě tou správnou volbou. Skvělá práce! „My friend Teddy says your life flashes in front of your eyes when you die. I think it would be better if it did that while you lived. That way, you could see all the good memories and be happy.“ (16.11.2020)

První půlhodina je tak strašně napínavá, až mi to vlastně bylo fyzicky nepříjemné, ale celkem mě to bavilo a říkal jsem si, že bych klidně rád Gerarda Butlera a ještě více Morenu Baccarin viděl častěji. Posléze ale bylo vidět, že většina peněz tohoto patrně ne příliš drahého snímku padlo na velkolepé katastrofické události a zbytek byl vyplněn pro mě až příliš zdlouhavou road movie, jež je navíc plná klišé a navíc nijak extra natočených, takže člověka, co už pár katastrofických filmů viděl, to moc neokouzlí. Maličko víc jsem přece jen čekal a nechápu, proč v českém názvu nepřeložili Grónsko :D ... 60% (30.11.2020)

Proklamovaný zabiják planety, kometa a její smrtící úlomky, realizačně vydal jen pšouk.  A Gerard Butler a jeho rodinka v ohrožení válcuje podstatnou část filmu. Co myslíte, chcípnou, nebo nechcípnou? Kdeže, režisér  na to nemá. No, Ric Roman Waugh vlastně netrpí výjimečnou kreativností, tudíž nápaditých, klišé prostých, je  nějakých prvních 45 minut, pak už diváka zhola nic nezaskočí. Přitom výchozí expozice, kdy je vládním úřadem vybrán omezený počet lidí podle dovedností, aby byli dopraveni vojenskými letouny a následně přežili v utajeném úkrytu, se dá považovat za zajímavý rozjezd. No ale vše vezme za své, když zjistíme místo určení letu, načež to celé není korunováno nějakou pointou, co by diváka uzemnila. Film navíc tolik nesází na přehlídku speciálních efektů, jak by to pro katastrofický žánr mělo být kritériem, nýbrž stále dokola sledujeme, kterak se tříčlenná rodinka neustále na své cestě do bezpečí rozděluje a zase následně stmeluje, zastaví se na návštěvě u "eastwoodovsky" disponovaného Scotta Glenna a pak jen nuda. Finále opravdu téměř neexistuje. Problém tkví v tom, že ve filmu hrají Gerard Butler, je současně i producentem snímku, a Morena Baccarin, přičemž se od nich očekává, že dostanou prostor herecky zazářit, tudíž samotná destrukce planety Země se omezí na katastrofické reportáže v televizi a nějaké ty tlakové vlny způsobené po dopadu úlomků komety. Jsou zde i delší úseky, kdy jde vesměs jen o sledování rodinky v nesnázích a jejich peripetie s občany, co mají nekalé úmysly. Jsou jistě režiséři, kteří by takovýto námět, v mnohém neotřelý a působivý, využili nadoraz. Waugh na mě ale působil nejistě, jak kdyby se režírování snažil předat někomu povolanějšímu. Nikdo ten záskok nevzal, tudíž si tu katastrofickou vizi v jeho podání budeme muset užít,  než ta bujará kometa mrskne ocasem k lepším filmovým zpracováním. 5/10 (08.06.2021)

No co k tomuhle až školometsky schématickému "blockbusteru" napsat... Dédy Buttler, který má manželské problémy se starou (pěkná brazilská běhna), se kterou má tak tuze roztomilého synáčka, až jsem se z něho několikrát pozvracel, překoná všechny překážky a vyřeší všechny postapo (vlastně preapo) situace a dostane svou rodinu do bezpečí. A na konci zacvrdlikají dva šukající ptáčci, což samozřejmě značí šťastný konec a začátek nového života pozemského. Tečka. K tomu několik otřesných dějových debilit (vede návrat pro inzulín), megatrapná pozitivní rasová diskriminace (černí rádi zachraňují bílé před jinými bílými), takže ze scénáristického hlediska kýčařský hnus par excellence, čistokrevné komerční hollywoodské svinstvo. Z kameramanského taktéž (ano, opět moje "oblíbená" poskakující ručka), takže zbývá ocenit jen vizuál... Ale když nad tím tak přemýšlím - opravdu chci dát třetí hvězdu jen za pár digitálních výbuchů, latinskou flundru a jeden záběr působivé islandské krajiny? Ne, nechci. (11.12.2020)

Clarke je svině. Pořádná. Odhady vědeckých hlavounů nakonec selhaly. Totálně. 14 kilometrů široký úlomek, větší než ten, co vyhubil dinosaury, totiž zničí svým dopadem většinu Evropy a vyvolá otřesy, které vytvoří několikasetmetrové tsunami. Následně budou všechny kontinenty v plamenech a z atmosféry budou pršet další menší hořící úlomky. Zničí to více než 75 procent rostlin a živočichů na Zemi. Přitom to původně vypadalo, že si jen obtloustlí Američané sednou s pivem a brambůrky na verandu a budou pozorovat zajímavé vesmírné těleso. Jenže... brzy se objeví pochybnosti, armáda se začne mobilizovat a vše nasvědčuje globální apokalypse. Mezitím vším poznáváme rodinku stále sympatického ranaře Gerarda Butlera, který se své nejbližší pokusí zachránit. A samozřejmě musí překonat hned několik (nejen inzulínových) překážek. Režisér Ric Roman Waugh dostal příležitost vyprávět poměrně atraktivní příběh, jen se vyvíjí přesně tak, jak od prvních minut předpokládáme. Zaprvé: zdaleka by to nebylo jen o nějaké panice a výtržnostech. Vrozená pudovost by ukázala svou (úplně jinou) sílu. Ani zmiňovaná armáda a její členové by zdaleka nebyli tak disciplinovaní. Zadruhé: celé to vypadá o úroveň hůř, než bychom si přáli. Není to sice ohavně televizní, ale mnohé triky rozhodně nestrhnou. Výsledek nikdy nepřekročí stín žánrových klasik. Celkově je to vyměklé, korektní a neškodné (nikdy nejdeme opravdu na dřeň). Ale tak nějak si to sedlo. Navíc k bezmocnosti covidové éry se to hodí. Legendární Scott Glenn (po filmové pauze) fajn. (22.11.2020)