Pěnička a Paraplíčko

Jiří Sequens a Jiří Marek se spojili, aby vznikl slavný filmový policejní rada Vacátko. Jeho obliba je stálá. Hrdina má lidskou tvář pochopení a soucítění, moudrost, zkušenost a laskavost. Kulisy i kostýmy dokonale ilustrují zašlou slávu mladé republiky v omšelém prostředí prostého lidu. Vyšetřuje se zločin, odhalují se tajemství propletence partnerského vztahu. Hlavní postavou příběhu je bývalý kasař Josef Pěnička (velmi dobrý Radoslav Brzobohatý) se svojí soukromou výpravou za spravedlností, se smutkem v duši, s nenaplněnou touhou v srdci, se vzletným plánem, s odhodlanou obranou a se spásným smířením se s realitou. Hlavní ženskou postavou je lehkomyslná prostitutka Anča Kulatá alias Paraplíčko (dobrá Jiřina Bohdalová) s jedinečnou přizpůsobivostí měnícím se podmínkám přítomnosti. Bezelstně a hřejivě miluje, bezstarostně a ledabyle mění, ustrašeně čeká a lituje. Láska má u chudších jinou podobu. Hrdinou příběhu, pochopitelně, je pražský policejní rada Karel Vacátko (dobrý Jaroslav Marvan) s intuicí, správným předpokladem a hrdinsky lidským skutkem. Tam, kde je Vacátko, jsou i policejní inspektoři Josef Bouše (sympatický Josef Vinklář) a Josef Brůžek (příjemný Josef Bláha), kteří snaživě i neurvale pátrají po každé stopě. Z dalších rolí: přední muž galérky a agilní kasař Mlíko (pozoruhodný Bohumil Šmída s hlasem Jaroslava Moučky), Pěničkova starostlivá a přející bytná (sympatická Jiřina Štěpničková), rozhněvaný a dopálený majitel obléhaného domu Petr Holeček (dobrý Martin Růžek), zatvrzelý dobyvatel a rozpálený nuselský policejní komisař (zajímavý Bohuslav Čáp), či klidný policejní lékař Vejvoda (příjemný Ota Sklenčka). Hudební doprovod a především texty písní podtrhují celkovou atmosféru místa času první republiky. Stále je to příjemné odreagování a laskavý druh zábavy, který nezevšední, ale svým hereckým podáním zahřeje. (06.10.2016)

Čítal som veľa o tom, že film Pěnička a Paraplíčko má nejaký romanticko-humanistický presah. To snáď iba u tých, čo si prvorepublikovú Prahu predstavujú ružovo. Lenže rozstrieľať břevnovský činžiak rotou policajtov na rešeto - to už tak romanticky nevyzerá. Sequens totižto točil pravdu. Anča Kulatá bola rodená k....a. A rodená k...a sa nikdy nepolepší (viď posledná scéna filmu s Mlíkom). Že Pěnička bol nejaký rytier? Nuž, keď sa Vacátkovi spovedal na povale, tak mu do očí povedal, prečo sa pochytili s Toufarom. A Anča to nebola. Jedine žeby tak Pěnička pomenoval svoj hasák. Film treba vidieť viackrát, s krátkym odstupom. Jedine tak môže divák odkryť charaktery hrdinov vrstvu po vrstve. (09.12.2015)

Atmosférická hříčka se špičkovým songem, nelogickým jednáním postav i lehni a vtipem desetiletí - Rákosníčkem v roli kurvizány. Jak píše devětadevadesátý Radek - citlivá duše si zde může najít nějaké ty přesahy, puch první republiky a sociální podloubí. Jo, a typy národního charakteru, ať už si pod tím mistr představuje cokoliv. Nostalgické tři. (01.01.2014)

Tak těch 73 % z průměru zhruba 5000 hodnotících asi odpovídá. Také jsem se rozmýšlel, zda dát tři nebo čtyři hvězdičky, ale jednak je tu stále možno shlédnout mistrovství našich herců minulých generací, ale tento příběh není klasickou detektivkou, spíš kouká do nitra těch figurek z pražské galérky, k nimž nemůžeme cítit příliš velkou zášť. Pěnička vraždil omylem a vlastně v sebeobraně při rvačce o Paraplíčko a hlavně o kasařské cajky. A Paraplíčko, to vlastně byla holka, která měla jen smůlu na chlapy, když se pokusila žít spořádaným životem... Na druhou stranu film postrádá jakékoliv napětí, takřka od počátku je všem známý vrah a někdy se děj až nudně vleče, i ta rvačka v Jedové chýši trvá zbytečně dlouho. Jeden z (tuším) čtyř celovečerních filmů z Markových detektivních povídek postrádal nějakou patrnější zápletku a rozhodně řada příběhů uvedených v televizním seriálu byla poutavější. (11.09.2014)

Vpodstatě o ničem. Děj je tak řiďounkej, že by sotva stačil na jeden díl seriálu. Tak je film všemožně natahovanej a je to bohužel nuda a nechtěná sranda. Na úvod pět minut písnička, pak zhruba ve třicáté minutě další, hned poté strašně dlouhá bitka Pěničky s Mlíkem a pak už jenom Pěničkovo schovávání se v baráku a banda potrhlejch policajtů, která se ho snaží dostat. To je spíše směšný, páč ve chvíli kdy policajti začli z ulice střílet do oken baráku, zatímco Pěnička byl po celou dobu na schodišti, maximálně na půdě, tak to nebylo ani k smíchu spíše k pláči jak je to blbý. Pak přijde rada Vacátko, pokecaj si o konec. Ach jo, bída. Nebejt občasného vyskytnutí se pánů ze čtyřky, tak to snad, serouc na nostalgii, pošlu do odpadu. (21.07.2015)