Šiva Baby

Režisérku Emmu Seligman jsem poprvé zaznamenal díky jejímu nejnovějšímu filmu Holky bez zábran, který mi hodně sedl a bavil mě. Seligman na mě udělala velký dojem, tak jsem si řekl, že zkusím její první film. A bylo to dobré rozhodnutí. Šiva Baby je menší, komorní dialogový film, který se celý odehrává na jednom místě a v jednotném čase. Tahle divadelní struktura filmu jen prospěla a Seligman s ní velmi elegantně pracuje. Celý vývoj postav a jejich dramatický oblouk je podán velmi přesvědčivě a úderně. Režisérce se povedlo věrohodně ukázat, jak to vypadá, když jste na oslavě, na které nechcete být a všechno se vám rozpadá pod rukami a vy se emocionálně a fyzicky rozpadáte. Rachel Sennott je velmi šikovná herečka, a svou postavu zahrála parádně. Hlavní hrdinka má spoustu chyb a není úplně nejsympatičtější, ale Sennott dokázala výborně vystihnout její zranitelnost a vnitřní smutek. Danny Deffarrari mi předvedl, že má dost talentu, tak snad ho uvidíme ve filmech častěji. Molly Gordon má velmi vděčnou roli a je v ni dobrá. Film má krátkou a údernou stopáž, ve které dobře vyniknout dialogy, komické momenty a také dramatické scény. Šiva Baby je hodně povedený menší film, který mě moc mile překvapil svými kvality. (17.12.2023)

(5/10). Délkou stopáže jsem očekával, že si pochutnám na odlehčené, vtipné jednohubce. Bohužel jsem se většinu stopáže nezasmál a to jsem se snažil sebevíc. Obvykle takový typ humoru vyhledávám, ale tentokrát mi to asi nějak nesedlo, nebo to prostě není ani trochu vtipné. Co tedy hodnotím kladně, že tomu dávám alespoň 3 hvězdičky? Zachycení celkové atmosféry bylo perfektní. Hlodavý pocit uzavřeného prostoru a až klaustrofobické prostory domu na mě fungovaly. Ještě když k tomu přidáte otravné a ukecané příbuzné, tak máte alespoň atmosférický zážitek, když ne komediální. (05.03.2022)

Poriadne ukecaná čiernohumorná komédia zachytávajúca jeden katastrofálny deň mladej bisexuálky Danielle, ktorá sa ocitla na židovskom pohrebnom obrade. Shiva Baby je o mladom človeku, ktorý sa hľadá a razí si svoju životnú cestu po svojom, pričom sa neustále dostáva do konfrontácie s pokrytectvom, ľudskými predsudkami a obhajobami stereotypných ideálov. Nejaká zápletka tu prakticky absentuje, ale atmosféra gradácie úzkostných stavov a hory trápnych momentov na mňa jednoducho fungovala. (05.01.2022)

Čekal jsem kolekci Twitter-ready one-linerů z prořízlých úst newyorské „it girl" Rachel Sennott, které ale nevedou k ničemu relevantnímu kromě krátkodobé virální popularity. Dostal jsem velepřesný portrét postgraduálního zmatení a hororových rodinných oslav plné domýšlivých příbuzných s patentem na rozum. Nosný koncept s realizací ostrou jako břitva a plným vědomím o vlastních hranicích uvěřitelnosti a délky. A Sennott nečekaně lepší ve vážnějších polohách. 80 % (08.06.2023)

Čakal som zábavnejší film. Toto je celkom psycho. Výborná Rachel Sennott a v zásade všetci zúčastnení. Hoci to neprináša nič nové a celé je to robené len za účelom psychicky vás vyčerpať ( v rámci načrtnutých charakterov to ale funguje dokonale). Každý kto bol na akejkoľvek rodinnej oslave si tu nájde presne tie veci, ktoré z duše nenávidí. A Seligman ako skúsená režisérka dokonca niekoľko krát tú absurdnosť celej situácie vyšperkuje pomerne trefnou scénou alebo situáciou. Po 77 minútach nepríjemných detailov a náhľadov, máme pocit, že niektoré z ústredných postáv poznáme. Aj s problémami, ktoré majú. Otázne je či sme ich poznať vôbec potrebovali. Ako debut ale slušné. (24.12.2023)