• Véča
    ****

    Smrt na cukrovém ostrově je stejně politicky odporný film jako Brynychův Smyk, přes tento ideologický balast je ale vcelku podařeným dobrodružným filmem. Náhodná rozhodně nebude ani výrazná žánrová podobnost s 27. a 28. dílem seriálu 30 případů majora Zemana, na jehož námětu se rovněž podílel Jiří Svetozár Kupka. Příběh se vyvíjí pomalu, jako v 30PMZ předcházelo závěrečnému akčnímu konci poměrně dlouhé "oťukávání" všech zúčastněných. Každý ze zúčastněných věděl, kdo je čí protivník, hlavní napětí pak spočívalo v tom zda se dcera novináře Pirnera Kateřina podvolí manželovi Kadlecovi nebo odjede s kladným hrdinou Trojanem. Jelikož je toto jeden ze dvou širokoúhlých filmů Jiřího Sequense v 60. letech, tak se přímo podbízí srovnání se stylovou stránkou toho druhého - Atentátu. Délka záběru se v průměru pohybuje na 13,2 sekundy, tedy o celé dvě sekundy výše než u o tři roky mladšího Atentátu, oproti tomu se mezi různými délkami záběrů objevují mnohem delší intervaly. Dlouhé záběry pak téměř do extrémů uvádí to, co bylo na Atentátu po stylové stránce prakticky nejzajímavější - přenášení pozornosti kamery z jedné postavy na druhou. V některých případech se ale záběry díky své délce stávají téměř statickými a dynamická pohyblivost záběrů, jak je divák zná z Atentátu se vytrácí. Oproti Atentátu zde mnohem častěji Sequens využívá při snímání dialogů metodu záběrů a protizáběrů, které tak ale tvoří naprostou většinu těch nejkratších záběrů a většina dramatických záběrů je delších než tyto dialogové. Naprostým překvapením byla vysoká hloubka ostrosti u barevného filmu. Barevný materiál dříve neposkytoval takové možnosti pro kompozici obrazu hloubky, kdy jsou ostré postavy jak v detailním záběru, tak i v dáli na pozadí obrazu. A už jen třešničkou na dortu byl Rudolf Hrušínský namaskovaný jako černoch se svítivě modrýma očima.(31.3.2010)

  • fragre
    **

    Cha, na čs. socialistickou kinematografii pěkně světácký film. Jinak, dnes dost legračně působící pokus o špionážní film odehrávající se v atraktivní tropické destinaci. Ani širokoúhlý formát, barva a ne tak špatné akční scény nepřemohou celkovou trapnost, posílenou ideologickým nátěrem. Francouzská konverzace, která není překládána nějakými titulky, taky udržení pozornosti příliš nepomáhá. Prostě, tento čs. špionážní film je jako východoněmecká indiánka. Snaha napodobit velké vzory by tu byla, ale něco podstatného tu schází. Ale stačí film brát jako svéráznou komedii, pak to není tak špatné. Načerno naviksovaný R. Hrušínský mne nadobro odrovnal.(26.8.2012)

  • topi
    **

    Tohle se ale vůbec nepovedlo! Sequens natočil rádoby špionážní snímek z exotického prostředí a pokud neumíte francouzsky nebo německy, spoustu věcí si budete muset domýšlet. Nechápu, proč tyto cizojazyčné pasáže nebyly otitulkovány. Mimoto se ve filmu nic moc neděje a nuda nebere konce. Ani spousta zvučných hereckých jmen se moc nevytáhlo, spíše jen odříkávají text bez nějakých větších emocí (někteří herci jsou předabovaní a to hodně bije do uší). A Rudla Hrušínský jako černoch je spíše k smíchu. Co z toho, že je snímek natočen na širokoúhlý materiál a má pěkné barvy, když příběh je příšerně nudný a politická komoušská ideologie zbytečná. Nedivím se, že tento film zapadl a moc se o něm neví. Nejzajímavější je tak jen hudba Wiliama Bukovýho, která na začátku a na konci solidně odsýpá.(27.3.2017)

  • Big Bear
    ***

    Když jsem tohle sledoval, vybavil se mi díl z Honzíka Zemanů - Rukojmí z Bella Vista. Ten díl se mi díky exotickým lokacím točeným na Kubě líbil asi co se týče dobrodružna nejvíc. Asi to bylo tím Sequensem, nebo nevím. Příběh sám je idiotský, emigranti prchnuvší z Československa v roce 1948 - tatík (Smolík) s dcerou (Tomášová) a zeťem (Holý) uvíznou kdesi v tropech na své cestě do Austrálie. Díky srdeční nemoci otce jsou tam již několikátým rokem a stále více se dostávají do vlivu německého obchodníka s třtinovým cukrem a mafiána (Štěpánek), který vládne celému ostrovu včetně zkorumpované policie včetně hotelu v němž jsou ubytováni. Lze předpokládat, že onen mafián byl bývalý esesák, byť to ve filmu nepadlo. Vše se ale změní, když na ostov dorazí mladý československý lékař (Vala), který se má zde nalodit na zámořskou česklovenskou loď. Ten rodině nabídne, že ji zajistí u kapitána návrat do ČSSR. Jenže na tom nemá zájem ani německý exportér cukru, který po mladé ženě pokukuje, ani její manžel, který na lékaře žárlí. A policie, ta jde na ruku místnímu mafiánovi... A tak zde máme celkem dobrodružný snímek točený opravdu v exotických lokacích a tentokráte to nebylo jenom jako, ale vážně se to točilo někde hodně daleko a bylo to sakra znát. Další skvělou věcí byla hudba ve filmu, která vás opravdu přenesla kamsi do tepla na pobřeží a v neposlední řadě i skvostné herecké obsazení - byť tedy scénář byl hrozný... Vrcholem všeho byl šéf policie Hrušínský v roli černocha ! :-). Zajímavá však byla i kamera a fakt, že film je celý barevný a na svoji dobu barvy ,,drží''. Takže oddělíme-li ideovou linii a zaměříme se čistě na filmařinu, je to nadprůměr své doby co se týče dobrodružných snímků. I tak se divím, že v roce 1961 měl ještě někdo potřebu točit v zahraničí film o emigrantech prchnuvších po převratu v roce 1948 na západ do zlého nepřívětivého světa... Jestli to mělo ukázat pracujícím jak tragicky takové útěky dopadaly a jak se ještě rádo přilézalo zpět do vlasti...tak tomu snad nemohl věřit ani ten nejpitomější dělník od krumpáče. Dávám tedy za 3000 rupií. * * *(13.1.2018)

  • Willy Kufalt
    ***

    Jiří Sequens se tady na všechny své životní filmy a TV-série pořád teprve "chystal" a tohle je jen slabší obdoba pozdějšího zemanovského případu Rukojmí v Bella Vista (rovněž podle předlohy Jiřího S.Kupky). Byť se celý film odehrává v prostředí exotického hotelu i cizokrajních exteriérů, je obsazen několika hvězdnými herci (za zmínku stojí hlavně Rudolf Hrušínský jako francouzský černoch) a doprovázen stylovou hudbou Wiliama Bukového, obsahově pokulhává a až na pár napínavých momentů a akční závěr přináší více méně staticky nasmímanou politickou konverzačku. // Zajímavý komentář: Véča.(14.9.2017)

  • - Exteriéry exotické krajiny tropického ostrova ve skutečnosti poskytlo spřátelené Bulharsko. (sator)

  • - Poté, co vypadne v hotelu proud, kapela „z tropů“, která do té doby hrála divokou sambu a rumbu, nasadí instrumentální verzi české hitovky z roku 1964 „Schody do nebe“ Karla Kopeckého. (TomKey)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace