Ta chvíle, ten okamžik

Po skvělém Devátém jménu jsem se rozhodl zhlédnout pár Sequensových filmů, které jsem neviděl a začal jsem tímhle. Bohužel na mě čekal víceméně šablonovitý příběh s klasicky koženými či patetickými herci, jak je to u pana režiséra zvykem. Dobová záležitost, která by si měla to hodnocení s Devátým jménem prohodit. Ani ten Václav Šašek to nezachránil. (28.04.2020)

V kritických časech se často stává, že je možná volba mezi špatnou a horší variantou. Ale i z toho se dá vyjít se ctí. Primář chirurgie Jan Kodet prostřednictvím svého představitele Františka Němce zvládl na jedničku. V příběhu se objeví i část lidské (české) povahy, kdy se dobře kritizuje a radí co má člověk dělat. V případě potřeby pomoci, však dávají od vás ruce pryč. Film mohu jen doporučit pro zajímavý a dobře zpracovaný námět, kvalitní režii a výborné herecké obsazení. (30.03.2020)

Tlak a situace za německé okupace nebyla lehká nejen pro osobu primáře, který si musí vybrat mezi kolaborací a odbojem, jeho volba mu pak v životě rozhodně klidu nepřidá, nemluvě o pomluvách jdoucí městem. Ta tíživost celé situace dodává filmu na síle, temná atmosféra je pak podtržena pochmurným prostředím. (28.07.2013)

Velice silné psychologické válečné drama z protektorátu volně upravené podle skutečného příběhu a knižní předlohy. Výstižné obrazy 'českých povah" a současně skvělý dramatický příběh nejenom o tom, kde jsou hranice statečnosti i hrdinství. Výborná atmosféra filmu zdůrazněná filmovou hudbou i kamerou a důkladně okořeněná skvělými hereckými výkony obzvláště Františka Němce, Luďka Munzara, Rudolfa Jelínka, Daniely Kolářové, ale "co hrát" má i hodně dalších. Spolu s "Atentátem" asi nejsilnější film režiséra Sequense, který ani po letech neztrácí nic ze své působivosti a u diváka zanechá nesmazatelnou stopu. (24.02.2020)

„Proč to neudělám? Stačí jediný pohyb k mým vlastním žilám a všechno skončí včas. Ale kdo zachrání ostatní? Odpovědnost, zbabělost, odvaha, čest…které z těch slov platí právě v této chvíli, v tomto okamžiku? Ještě byl čas toho osudného dne poslední válečné zimy zabránit všemu, co se potom stalo. Neustále se na to ptám. Sám sebe se ptám od okamžiku, kdy mě ten člověk oslovil.“ Poměrně těžká psychologická látka plná morálních dilemat. Bavilo mě vciťování se do hlavního hrdiny, který se musí neustále pohybovat na tenkém ledě, strachovat se o život svůj i ostatních, a přitom u toho přemýšlet, jestli je ještě schopný se sám sobě podívat do očí. Ale ještě víc než na myšlenkách, film stojí na hereckých výkonech Němce, Kolářové a (démonického) Munzara, všichni 3 byli výborní. Na druhou stranu, ideologický podtón tu cítit je (i když nijak zvlášť otravně), ovšem hlavně mě dráždilo, jak se tu některé postavy veřejně a bez strachu vysmívají okupantům a kolaborantům, to mi příliš uvěřitelné nepřišlo. Celkově dám slušné 4*. (14.03.2021)