Woodstock

3 days of Peace & music... Báječný dokument o nejprofláknutějším, největším, nejlegendárnějším fesťáku na Světě, kterej už nikdy nemůže být překonán. Při sledování se na mě z monitoru valil obrovský marihuanovaný oblak plný míru, lásky a přátelství... Jestli bych někdy měl možnost cestovat časem, tak by Woodstock byl jednou z mých zastávek. Přiznám se, že zdaleka ne všichni účinkující splňují moje hudební požadavky, i sem několik songů přetočil, ale ta atmosféra, to je krása! Něco podobného nabízí český Woodstock - Open Air Trunov, ze kterého je hippie poseltsví a tráva cítit na míle daleko, s tím rozdílem, že Trutnov jsou 4 days of Peace & music, 4 Stages! Jako dokument to není až tak úplně vypovídající a záživný, ale je to sakra Woodstock, tak dávám plnej počet! Absolutně právem v top 200! (26.08.2010)

Dokument, který přinesl pohled na jeden hudební festival opravdu z každé strany. Jednak přišlo mnohem víc lidí než se čekalo a tím pádem se řešili problémy s jídlem, toaletami, ubytováním, vodou. A pak se festival odehral v době protestů proti válce do Vietnamu a povinným odvodům. Jeden z obyvatelů blízkého městečka, když dostal možnost se vyjádřit k festivalu, začal kritizovat fakt, že mladí lidé živelně přespávají na poli. Na to mu kolemjdoucí připomněl, že to je jako ve Vietnamu a proti tomu by měl také protestovat. Pán zůstal zmatený, protože takovou paralelu si neuvědomil a zjevně nechtěl na záznam kritizovat vládu. No, ale právě takové konfrontace festival poskytl, aby i do malého městečka přinesl čerstvý vítr informací. Ostatně mladí lidé zmiňovali, že nepřijeli jenom za hudbou, chtěli zažít něco jiného. A to se jim zjevně povedlo a určitě na svoji účast tam vzpomínali celý život. Jinak hudba je velmi zajímavá. Jimi Hendrix zahrál americkou hymnu tak, že zněla jako letecký útok, Joan Baez a další zahráli protestní písně. Objevili se i zpěváci a kapely, kteří byli populární v té době. Umělecky působivé je i rozdělení obrazovky na dvě i tři části. Při sledování tohoto dokumentu si člověk uvědomí, že něco podobné by v současné America nebylo možné zorganizovat. Nakonec všichni otázaní chválili mládež, že je mile překvapila, protože v očích starší generace to byli všechno zdrogovaní ztracenci, což se nepotvrdilo. (01.11.2015)

„Wanna take you higher!!!“ Že som sa nezúčastnila, mi vôbec nevadí. Kolosálny a senzačný director´s cut som prosím skonzumovala, ako by som tam bola- kráľovsky som si pochutnala, nič mi nechýbalo a to úplne najrelevantnejšie- ešte ako som si zatancovala! Síce ma mrzí, že som neokúsila jógu od toho príma týpka a „osvieteného“ inštruktora 2v1 a nedostala sa do tej echt katarzie, ale skoro, skoro, vážení:). Jo, jooo, ja ešte stále mľaskám! 90% (23.11.2008)

Měl to být původně úplně obyčejný festival. Pak přijelo půl milionu lidí. Vstupenky se přestali prodávat a Woodstock po červeném koberci nakráčel do síně plné událostí, u kterých bych zaprodal duši, jen abych mohl říct, že jsem byl u toho. Byly to tři dny lásky, míru a hudby. Aspoň takový Woodstock zachytil Michael Wadleigh. Být tam asi bych umřel blahem. (16.11.2009)

Woodstock = legenda mezi hudebními festivaly. Myšlenka festivalu byla o vytvoření velké společnosti lidí, kteří budou alespoň chvíli žít v míru. Nikdo už nechtěl válku. Okamžik kulturní rozmařilosti a volnosti, ale také přehnané užívání drog a hledání smyslu života. Jediný, kdo snad nebyl v záběru ovlivněn hudbou a drogami, byl sám kameraman a to je škoda, protože jinak bych se dočkal zábavnějšího dokumentu. Dokument zachraňují rozhovory s návštěvníky festivalu i domácími obyvateli městečka. Hudebně pestré skupiny, ale většina se utopila ve svých drogových sólech, které už s hudbou neměli co dělat. Chvílemi zvuková křeč, zbytečně dlouhé. Opravdoví Hippies byli ti, kteří po koncertu pomáhali uklízet. Viděna režisérská verze = 228 min. (16.09.2011)