Daisy Millerová

Daisy Millerová. Film se poněkud vleče, příběh je v podstatě jednoduchý, ale má atmosféru. Tápal jsem v pohledech jak Daisy, tak jejího nápadníka ze Ženevy. Žena jako Daisy si užívá života a na společenskou etiketu kašle. Její rodina je bohátá a tak s matkou a bratrem cestují po Evropě po hotelech a užívají si. /ne sex / Její matka je trochu slabomyslná / můj názor / a pořád potřebuje doktora. Problém je , ale v tom , že je doprovází sluha se kterým mají důvěrný vztah / rozuměj kamarádský / a pak se stýká s člověkem, který společnosti prostě nesedí a myslí si , že jde jenom po jejich penězích. Šlechta, která je taky součásti příběhu hotelu je pomlouvá. Jejich ETIKETA byla porušena - pozor na ní. Myslím si , že v tom je závist. Ono se pomlouvalo vždy a šlechta se hrála na něco víc i když to byli stejní lidé jako zbohatlíci té doby -měli titul a neměli peníze a zase obráceně - takže si navzájem neměli co vyčítat, ale měli co závidět. Pak se děj posune a přeneseme se do ŘÍMA kde člověk čeká kdy se to konečně stane, kdy jeden z nich řekne to : Chci tě milovat, buď jen mou. A je tu konec a já zůstal sedět a říkal si proč? Proč člověk neřekne tomu druhému, že ho miluje a touží po něm. Strach z odmítnutí, neustále čekání a pak je pozdě.Tady neplatí - Kdo si počká , ten se dočká. (10.06.2006)

Film jsem zhlédla kvůli škole, ještě předtím jsem se ale vrhla na stejnojmennou literární předlohu od Henryho Jamese. Už kniha mi nepřipadala bůhvíjaká, což film jenom potvrdil. Měl sice atmosféru viktoriánské éry a zachoval si i atmosféru všech měst, kde se děj odehrával, ale všechno mi to připadalo jako hra na Jane Austenovou. To je chyba samotné knihy, kterou film následuje a adaptuje ji bez nějaké další invence (například dialogy jsou totožné). Má to nekonvenční hrdinku, jako jsme zvyklí od Austenové, ale hrdince nelze fandit tak, jako fandíte třeba Elizabeth Bennetové nebo holkám Dashwoodovým. I další postavy (hlavně malý Randolph) nejsou příliš sympatické. A co víc, ono se tam skoro nic nestane, takže film má velkou šanci začít vás nudit. (11.04.2012)

"I gave you good advice!" "I prefer weak tea." Příjemná adaptace románu, který jsem nečetl, jejíž nejsilnější stránkou je atmosféra římské společnosti 19. století. S jejímy pravidly, zvyklostmi a drby o každém, kdo tyto věci nedodržoval a jejich postupné vyštvávání z centra dění, tj. různých večírků a oslav. Jako třeba jisté poněkud lehkovážné americké děvče. Které je zpočátku lehce otravné, ale nakonec jsem si k němu dokázal vybudovat sympatie. Což není případ jejího bratra se zaječími zuby. Film má opravdu krásnou kameru a značně pozvolné tempo, které mu je trochu na škodu. Takže ani závěr nezasáhne tak, jak by mohl/měl. (26.06.2020)

Myslím, že filmu se v mnoha komentářích křivdí. Podle mě to je skvělá adaptace. Daisy je zároveň otravná a zároveň naprosto chápete to, že jí hlavní hrdina beznadějně propadl. A když na chvíli zavře ústa a podívá se na vás, (což není často - diváka krásně až pobolívá hlava z tempa jejího projevu, za nějž by se nestyděl ani Vinklář v roli Lucia) tak ji prostě milujete. Fantastická atmosféra "světa včerejška". Podobný film: Pokoj s vyhlídkou. (16.03.2022)

Příběh lehkomyslné Američanky, která poněkud hloupě provokuje měšťáckou společnost evropské smetánky a zahrává si s city svých obdivovatelů. Film skvěle vykresluje atmosféru doby a zejména šosáckou morálku tehdejší vyšší společenské vrstvy. Příběh sám je ale poněkud banální a postrádá větší hloubku i dynamiku. Za shlédnutí ale stojí, je to solidní poctivá filmařina. (08.12.2020)