Azumi Haruko wa jukue fumei

Film u kterého jsem musel googlit, abych zjistil, co chtěl básník říci. Takže: "Experimentální, provokativní, postmoderní drama, protestující proti mysogynii v současné japonské společnosti. Feministické, bizarní." Pokusím se říci o příbězích, které se prolínají a neběží v jedné časové rovině. Dvě dívky a nějací muži okolo nich. Neznají se. Jedna pracuje v kanceláři, žije s matkou a senilní babičkou, pokuší se vytvořit vztah s bývalým spolužákem, přežívajícím na kraji společnosti. Stranou se držící myš (protože ji ztvárňuje Ju Aoi, nedá se říci "šedá"). Druhá pracuje po barech, jednodušší, cingrlátkovitější, poněkud větrná povaha (zajímavá tím, že jsem Micuki Takahatu v takovéto roli dosud neviděl), přidá se k sprejerum, kteří jako svoji značku používají oznam o zmizení první dívky. Do toho až fetyšisticky zobrazená banda středoškolaček, která po nocích přepadává osamělé muže a mlátí je do bezvědomí. Ve filmu zazní, že tyto štředoškolačky vyprovokovalo zmizení první dívky, ale my vidíme, že byly aktivní už v čase, kdy ona ještě zmizelá nebyla (je otázkou, nakolik jsou tyto dívky reálné). Ve filmu není jediná silná nebo pozitivní mužská postava. Děj se prolíná například tak, že obě dívky jsou v autě nebo jeho okolí (auta jsou dost podobná) nebo mají současně sex. Přitom ale ve stejném čase nežijí. Jednu scénu vidíme 3x. Hm? :) ■ Trailer https://www.youtube.com/watch?v=8YRZccPU-PY (02.10.2017)

No ono je to tak. Macui sa rozhodol že spravý takú všehochuť. Pokúsi sa dotknúť každého aspektu dospievania ale zároveň tam skúsi mať malomestské zmýšľanie, nejakú tú bizarnosť a do toho všetkého to bude civilné a riadne depresívne. Azumi Haruko sa snaží byť filmom ktorý je žánrovo rozmanitý. Bohužiaľ nakoniec z neho vyšiel film, ktorý je ako keby uväznený vo zvláštnom kŕči, ktorý bolí a nepustí. Postavy sú nesympatické. Nie je tam sa s kým stotožniť. Príbeh rozprávania, hoci si pohráva s dejovými linkami čo sa časovej postupnosti týka, je síce zaujímavý, ale v konečnom dôsledku ešte viac rozbíja nie len epizodickosť ale aj žánrovosť. Na konci zostáva taký mdlý pocit, že vlastne na čo toto všetko bolo dobré. Dokonca aj moja obľúbenkyňa Jú Aoi tu hrá až trestuhodne nevýrazne a nezaujímavo. Na túto tému sa natočilo množstvo zaujímavejších a osobitejších filmov. Na toto sa celkom rýchlo zabudne. Aspoň teda hovorím o tých, čo o existencií tohto filmu vôbec vedia. (28.02.2020)