Režie:
Kacuhiro ÓtomoScénář:
Kacuhiro ÓtomoKamera:
Katsuji MisawaHudba:
Šódži JamaširoHrají:
Mami Kojama, Micuo Iwata, Nozomu Sasaki, Teššó Genda, Hiroši Ótake, Issei Futamata, Takeši Kusao, Taró Arakawa, Juriko Fučizaki, Jósuke Akimoto (více)Obsahy(2)
Tokio, červenec 1988. Extra Senzorické Pozorování - místo tajných vládních experimentů, které připravuje aktivizaci atomové bomby, která zapříčiní rozpoutání třetí světové války. 31 let po této katastrofě je svět sice rekonstruovaný, ale krajně nestabilní, jelikož pokračují psychické experimenty: Tokio se změnilo na obrovský megapolis Neo-Tokio. Zde působí i motocyklový gang, vedený Kanedem. Jeden z jeho členů Tetsuo je unesen organizací ESP, která ho zařadí do armády. Kaneda hledá zmizelého přítele. Jeho odysea mu umožní kontakt nejen s revolucionáři a tajnou policií, ale i primárním tajemstvím všeho, zvaným Akira... (Intersonic)
(více)Videa (4)
Recenze (319)
Moje první setkání s anime, při kterém se snažím být zcela nezávislým a nezaujatým pozorovatelem. A tak musím vyzdvihnout (na svou dobu) vynikající animaci, překvapivě zajímavý hudební doprovod (na pozadí skvělého zvuku), řadu působivých originálních scén (ničivý útok velkých loutek) a snad, ale to už trochu nejistě, i pojetí některých "univerzálních" objektů téhle rádoby filosofické disputace (akira-erupce energie). Přesto ale současně MUSÍM odmítnout názor, že anime (i takovéto a to prý je akira jedním z kultovních) přináší alternativu "běžné" kinematografie pro náročné - stále jde především o příběhově jednoduché akční vybití, jehož přitažlivým prvkem, ale současně zásadním omezením je dynamická akční masáž (přiznejte si, všichni, kdo anime tak bráníte - děláte to kvůli těm dost uměle naroubovaným scénám oddechu a někdy dokonce jakéhosi rozjímání nebo kvůli velmi přitažlivě podané akci, která díky kreslené formě může jít za hranice akce hrané?), do kterého je až filosofická hloubka naroubována uměle a účelově a jehož příběhu při atraktivnosti formy odpustíme takové zkratky a nelogičnosti obsahu, kvůli kterým bychom hraný film strhali a poslali nemilosrdně do béčkové kategorie. Ano - v hodnocení anime zde na csfd (včetně Akiry) se poměrně často objevuje slovo kyberpunk a toto slovo prozatím mou jedinou zkušenost s anime skvělě zastupuje v paralele s hudbou - jsem schopen jít i na punkový koncert a být na jeden večer stržen jednoduchou, drásavou snahou pojmenovat svět, ale osobně si daleko radši a třeba nejen jednou, ale mnohokrát, pustím Pink Floyd nebo symfonický koncert. ()
Takové slavné anime... Brala jsem skoro jako povinnost se na něj podívat. Nečekala jsem předem nic úžasného a tak jsem Akiru pořád odkládala. Celý námět mi přisel nezajímavý a grafika mě taky moc nelákala. Nakonec byl Akira přesně takový, jak jsem očekávala... Strašně, strašně dlooooouhý rozjezd - podle mě snad hodinový, u kterého už jsem div nelezla pod židlí z nudy a v grafice se mi líbily akorát jednotlivé postavy, které ale byly opravdu - jak píšou i ostatní - jako přes kopírák. Konec je sice krásný, to nepopírám, ale tu nudu na začátku mi to už nevynahradilo... Nemůžu mluvit o zklamání, když jsem to vlastně čekala, ale lepší hodnocení tomu fakt nedám. ()
K této slavné klasice jsem se sice dostala až teď, ale zato rovnou na velkém plátně v kině, což dojem určitě posilňuje. Musím říct, že Akira je hotové zjevení. Tím spíš, když si člověk uvědomí, v jakém roce tento film vznikl a jak to tehdy na diváky muselo působit. Tehdy šlo rozhodně o nevídaný počin. Film je působivý jak svým tajemným obsahem a temným zasazením s kyberpunkovými prvky, tak celkově svou vizuální propracovaností, do té doby u anime zřejmě bezprecedentní. Navíc diváka naprosto pohltí sugestivní hudba, která tvoří velkou část hutné a místy až hypnotické atmosféry filmu. Škoda jen toho konce, který bohužel vyšumí do ztracena. Vzhledem k tomu, jak je film jinak poutavý a kam má našlápnuto, mě ten vlažný závěr trochu zaskočil. Nakonec, zdá se, film padá na nedotaženém námětu o moci a energii. Všechno je to tak záhadné, silné a vyhrocené, ale nakonec kde nic tu nic. Čekala jsem zkrátka mnohem údernější konec, nějakou silnější tečku, jenže přesně to filmu chybí. Ostatně, když člověk nad filmem přemýšlí zpětně, nedotažených nebo trochu děravých míst je v příběhu více. Odnáším si z toho, že tvůrcům více záleželo na vizuálním dojmu a na efektu než na tom, aby se více dotáhlo a vyprecizovalo vyústění příběhu a jeho sdělení. Na mě osobně to dělalo dojem, že Ótomo možná nevěděl, co s tím dál, a tak nechal celou myšlenku vlastně neuzavřenou. A ten mírný, v podstatě nicneříkající konec tomu úplně nesluší… (Samozřejmě nemluvím o manze jako takové - nejsem si jistá, jestli je příběh a jeho vyústění vůbec shodný s předlohou.) Nicméně, když pominu své zklamání ze závěru filmu, musím říct, že jinak to byla jízda, kterou stojí za to alespoň jednou v životě vidět a udělat si vlastní názor. Rozhodně se nedivím, že jde o kultovní a často diskutovaný snímek. ~(4,1★)~ ()
Další z řady výtečných anime snímků. Film se pozvolna rozjíždí, pomalu vyprávěný děj postupně nabírá neuvěřitelné obrátky abychom byli svědky bombastického vyvrcholení. 25.2.2017 jsem měl možnost vidět tento skvost na velkém plátně v originále v rámci Future Gate Sci-fi Film Festival 2017 v pražském kině Bio Oko. Byl to opravdu velký zážitek. ()
Věřím, že na svou dobu to muselo být nevídané dílo nejen po grafické stránce a do té doby, než byl uveden o sedm let později Ghost in the Shell, to asi bylo pro Japonce něco jako Avatar pro diváky doby současné. A musím říct, že narozdíl od Avatara, který u mě asi už po měsíci od zhlédnutí pořádně vyčpěl, mi připadá Akira stále jako velmi živé dílo, jež za ta léta ze své působivosti rozhodně neztratilo mnoho. Působivá akce, mysterie a příběh, co mě zaujal hned od prvního obrázku a krásně stupňoval na své zajímavosti. Jasně, menší výhrady mám, ale po zhlédnutí to ve mě zanechalo opravdu veliký zážitek, navíc jsem si krásně rozšířil obzory v tom, jak má vypadat takový pořádný filmový hajzl. Závěrem jen vyjádřím svou víru v duševní zdraví amerických kolegů, kteří tak zoufale touží do hrané verze zadaptovat (čti: posrat) tenhle japonský originál. Co na tom, že roli Miyako nabídli mé milované Heleně Bonham Carter, když scénář píše ten nenapravitelný člověk jménem Steve Kloves? Ano, ten exot, který psal s výjimkou pátého dílu scénáře ke všem dílům Harryho Pottera, má v plánu vzít do svých pazourů tuhle japonskou klasiku a svou klávesnicí ji znásilnit. Boha jeho, i když pomineme spolupráci tohohle individua na projektu, nevěřím tvůrcům, že z Akiry chtějí udělat něco více než stoprocentní blockbuster, kde o nic jiného než akci nepůjde. Protože jestli mi tvůrci budou chtít tvrdit, že z toho plánují udělat film, který se bude smrtelně vážně tvářit jako filozofické drama, pak bych to s dovolením vyhlásil jako vtip roku. ()
Galerie (36)
Photo © Streamline Pictures
Zajímavosti (28)
- Jméno Mr. Nezu pochází z japonského „Nezumi“ (krysa). (Ondr0n)
- Miyako (mnišská postava s černými brýlemi a černými vlasy ve tvaru afro) je ve filmu dabován jako muž, ale to je ve skutečnosti chyba anglického překladu, kde zaměnili pohlaví. Lady Miyako je totiž ve skutečnosti žena. (Harroc)
- Předloha má přes 2000 stran a film zadaptoval jen asi polovinu příběhu. (Harroc)
Reklama