Ammazzali tutti e torna solo
Mátalos y vuelve
Kill Them All and Come Back Alone
Kill Them All and Come Back Alone
Kill Them All and Come Back Alone
Režie:
Enzo G. CastellariKamera:
Alejandro UlloaHudba:
Francesco De MasiHrají:
Chuck Connors, Franco Citti, Leo Anchóriz, Alberto Dell'Acqua, Giovanni Cianfriglia, Frank Wolff, John Bartha, Sergio Citti, Antonio Molino Rojo (více)Obsahy(2)
Žoldák Clyde McKay je jižanským velením pověřen sehnat si společníky, kteří se neštítí ničeho, a společně uloupit unijním vojákům zlato. Vrátit se však má jen on sám... Píše se rok 1864. Nelítostný žoldák Clyde McKay shromáždí oddíl odhodlaných, kterým kapitán Lynch z konfederačního velení určil nebezpečnou misi. Zadání zní: proniknout do pevnosti Yankeeů a přivézt odsud milion dolarů ve zlatě ukrytých v bednách s dynamitem. Banda všehoschopných si dokáže poradit i se zdánlivě nesplnitelným úkolem. Potíže nastanou, když někoho z bandy napadne, že by si všechno zlato mohl nechat pro sebe. A napadne to postupně všechny… Přímočarý, akcí nabitý western režíroval jistou rukou Enzo G. Castellari. Jak je u spaghetti westernů zvykem, nenajdeme zde jediného kladného hrdinu či spíše nikoho, jehož hlavní motivaci nepředstavují peníze. Členové bandy jsou zkrátka hrdlořezové, kterým o ušlechtilé cíle rozhodně nejde. Zato si užijeme množství akrobaticky vycizelovaných bitek, velkolepých přestřelek, vrhání nožů a dokonce i střelbu z bazuky. Zvláštností je, že se ve filmu neobjeví ani jediná žena. Fanoušci artových filmů jistě ocení, že jednoho člena McKayovy party hraje Pasoliniho oblíbenec Franco Citti. (Česká televize)
(více)Recenze (24)
Anarchistická pointa, zločinecké prostředí, přemíra násilí, podrazů, chamtivosti a přitom vše tak naivní. Hrstka lupičů zlata přemůže stovku vojáků, kteří létají jako terče s výkřikem a rozpaženýma rukama. Taková akční blbost, které lze dát body jen právě za to...Zajímavé herecky, typologií postav, trochu i hudbou, jinak ve všem slabě průměrné. Za povšimnutí stojí, že tu není ani jedna kladná postava a úplně tu chybí ženy. ()
Nevedel som, komu držať palce, ale partička ničomníkov sa dala celkom obľúbiť. Obete z radových vojakov nikoho nezaujímali, aj ich plukovník mal celé velenie dosť na háku a situáciu mimo svojej kontroly. No ale film musí dostať svojmu názvu, takže veľa živých na konci netreba očakávať. Je to spagetti western, tomu zodpovedá veľa streľby, bitky bez zmyslu a tak to má v tomto žánri byť. ()
Tento italsko-španělský western se zaobírá možností sebrat seveřanům zlato a oslabit je. Clyde McKay si sežene odborníky, ale pak nastává řada řetězových událostí, ve kterých střídavě vede jednou ten a podruhé jiný. Všichni přitom mají stejnou motivaci a navíc ten, kdo hlavního hrdinu najal není tím, za koho se vydával. Ne že by se film neopíral o velkou porci napětí či akčních scén. Na druhé straně si všimněte, že celá parta původně najatých banditů prakticky nikdy nemine zatímco vojáci střílí a střílí a nemohou se, až na výjimky, trefit. Stejně tak nelogicky vybíhají z úkrytů a vbíhají pistolníkům přímo do rány. A i když následně není vidět zásah či krev, což ale ve filmech té doby bývalo časté, padají, hystericky vykřikují a pateticky odskakují či vyskakují do různých stran. To byla jedna z věcí, která působila spíše úsměvně. ()
Ok, tenhle film se to bezpochyb snaží utáhnout hlavně svým názvem, který mi v hlavě strašil hodně dlouho. Fakt, že film režíroval Enzo G. Castellari (též. Třeba Keoma, Inglorious Bastards nebo Občan se bouří) mě předem ujišťoval, že nedojdu k úhoně. Nejedná se o úplně typické špagety, míra nihilismu je tu poměrně nízká. Film sice nemá žádného kladného hrdinu (taky ale nemá žádného výrazného antagonistu), celá situace je postavená kolem partičky raubířů, kde má každý křivý charakter svoje místo a svůj vlastní skill (třeba jeden umí neuvěřitelně skákat, další je nesmrtelná hora svalů atd atd.) a všem dohromady velí Chuck Connors s brutálním makeupem (jako brutální “sem hodně opálenej” makeup tu mají skoro všichni) a nejvíc creepy vyběleným chrupem na planetě. Akce je postavená na choreograficky celkem dobře odvedených bitkách, střelby je tu pomálu a celkový výraz spíš připomíná krotší dobrodružné americké westerny. Pořád však s trochou úchylného italo šmrncu a vadného soft funk soundtracku. Takže jsem si nechal čvachtat, i když to byl spíš smažák v housce než smažák v dvojobalu s bramborem. Ale pohoda. Fans italského neorealismu jistě docení, že jednoho ze sympaťáků zde hraje Franco Citti. Ach. ()
Enzo Castellari tady byl zjevně ve výborné formě. Přestřelka střídá přestřelku a rvačka střídá rvačku. Skvěle natočeno, tempo je na spaghetti western docela rychlé a pěkně to odsýpá. Hodně dobrý je tu především scénář, u kterého si v průběhu filmu nejste jisti, kdo se k tomu zlatu nakonec (ne)dostane. Tleskám. ()
Reklama