7 donne per i MacGregor

Rádoby pokračovanie dobrého prvního snímku s MacGregorem, avšak příliš na sebe nenavazující, tudíž rádoby, avšak všem milovníkům doporučuji lehce okořeněný italský humor se španělskými velehorami v pozadí. (12.08.2008)

Spojit drsný spaghetti western s komedií se v předchozím snímku ' Sette pistole per i MacGragor“ (1966) zřejmě ukázalo jako dobrá volba, a tak se hned následující rok Tvůrci rozhodli natočit snímek další. A použili k tomu opět rodinu MacGregorů, a s novým samostatným příběhem. Že se jedná o komedii prozrazují hned první minuty příběhu, avšak oproti předchozímu snímku atmosféra nabývá dojmu, že je v rámci spaghetti westernu o něco drsnější. Honičky, přestřelky a typické rvačky, které, jak už dnes víme, později dotáhla dvojice Spencer & Hill do své dokonalosti. Zábavnou atmosféru také opět podtrhuje výborná hudba, kterou má na svědomí slavný Ennio Morricone. Zábavnou náladu tady trefil naprosto skvěle. Ano, stále se ještě jedná o spaghetti westernovou komedii uvedenou ještě předtím, než se na tento žánr také vrhli Spencer s Hillem. Nad příběhem nemá cenu nějak přemýšlet. Nelogičnost a patos je v tomto případě zcela v pořádku. Jako komedie to funguje a to je hlavní. (14.04.2023)

Rozhodně lepší než první díl, protože tvůrci, poučeni z minula, se více zaměřili na komediální rovinu, byť schéma příběhu zůstává prakticky stejné a opakuje se i většina motivů. Příjemným zpestřením je prvek irské rodiny, kde otec pojmenoval své dcery po irských městech (Dublin, Belfast, Kilkenny...). Odlehčená a pohodová podívaná. (24.02.2015)

Rozhodně lepší, než první díl. Snad, po všech stránkách. Hlavní hrdina byl přeobsazen, sice též hereckým dřevem, no alespoň byl sympatičtější. Film se už nesnaží tvářit vážně, jako jednička. Je to čistá komedie a možná proto je lepší. Zloduch Leon Anchóriz se nedal snadno a bojoval až do konce. Všimli jste si, že ani jednou neměl na hlavě sombrero, po celý film. Mexický generál bez sombrera, toť věc vskutku revoluční. Poznámka na závěr... Dočkám se někdy filmu, kde nevymlátí Riccarda Pizzutiho jako řešeto? Je mi ho skutečně líto, měl na víc. V rámci žánru (komedie) za 3.5. (24.05.2017)

Člověk je sadista a zkouší, co vydrží. Pravda, vydrží hodně, ale tohle už je moc. Patrně jedna z nejhorších sraček pod sluncem podtržená humorem, inu, viz MacGregorovic jednička ještě patřičně zveličelá. 1 a půl hodina životního utrpení, rejžův humor vybroušený do naprosté dokonalosti. Za celý film pobavil jeden jediný vtip plynoucí pouze ze skvělých slovenských titulků („Prepáč, apač...", toť celé). Ale ano, je to možné, i ti první McGregorové byli překonáni! A to po všech stránkách. Zde už není jen 7 synů MacGregorů plus láska jednoho z nich, zde je přibrán ještě stejný počet žen! Nevynahradí nám to ani vždy sympatický kaskadér Zamperla, nezkažený Dell'Acqua ani hlavní Gregor David Bailey, zástupce to zřejmě vlastním rozmyslem neangažovaného Woodse (jenž ať místo tohohle šel na cokoliv, muselo to být lepší) a jenž vypadá jako zcela identický dvojník Clinta Eastwooda. Zápletku točící se kolem šetrnou starou generací skotského klanu zakopaného a lupiči vykopaného zlata, po jehož stopě se vydává naše báječná sedmička, Gregorova žena ve spodním prádle a Camardiel (zde opilý i podle scénáře) a jeho 6 velmi od rány založených dcer netřeba popisovat víc. Humor nepopsatelný a opět nepatřičně střídaný tím nejbrutálnějšm násilím. Bitky úhlavního Skota s konkurenčním otcem Camardielem coby Irem kvůli sporům „čí whiskey je lepší?", rázné ženy střídavě své ctitele bijící, kopající a masakrující, střídavě je ctící a na ně zbožně hledící, pojízdná zubařská ordinace převážející veselou skupinu zubaře zjevu řezníka a jeho dcery - největší to krávy světa, to vše zní příliš dobře, než to působí. Hlavnímu záporákovi, nebohému Leo Anchorizovi (s bolestí zubů, to bude humoru) člověk milosrdně přeje, by zemřel co nejdříve a aby se nedožil tradičního vrcholu filmu, kdy z jakéhokoliv nebezpečí a přesily svým synům ochotně vypomůže stará generace ve skotských sukních a s nezbytným macgregorovským dělem. To dokonáno prazvláštní hudbou – tenhle kousek patrně viděl Ennia Morriconeho tak v televizi. Tradiční song z prvního dílu zůstal, ale objevily se jiné (vykradené) a zvláště Hrst dolarů zařazená ve chvíli nahánění dívek zvrhlou partou po břehu jezera, to fakt bolelo. Film hrdě se tyčící i nad mnou po všech stránkách nejuznávanějším majstrštykem Petrolejovým princem. Au au. A toho Pizzutiho vyváleného v barvě už je člověku sakra líto... (09.10.2013)