Děti Duny
Children of Dune
Deti Duny
Režie:
Greg YaitanesScénář:
John HarrisonKamera:
Artur ReinhartHudba:
Brian TylerHrají:
Alec Newman, Julie Cox, Edward Atterton, Ian McNeice, Barbora Kodetová, Steven Berkoff, James McAvoy, Rik Young, Martin McDougall, Alice Krige, Susan Sarandon (více)Epizody(3)
Obsahy(1)
Už dvanáct let uplynulo od doby, kdy na planetě Duna, jejíž povrch pokrývá poušť, zhatil princ Paul Atreides spiknutí, které bylo namířeno proti jeho rodině, a převzal vládu nad celou planetou. Z někdejší císařské moci sice už téměř nic nezbylo, ale princovi skrytí nepřátelé i nadále usilují o získání Koření, tajného elixíru života planety zvané Duna. V pokračování příběhu o Duně od Franka Herberta se chopí vlády nad planetou Paulův syn Muad-dib. Avšak skutečnost, že se dostal k moci, má za následek sérii nečekaných a zároveň ohromných hrozeb, které opět znamenají nesmírné nebezpečí z hlediska stability Atreidesovy dynastie. (TV Spektrum)
(více)Recenze (75)
Navzdory svému hodnocení musím říct, že na televizní film jde o velmi povedené dílo, ale bohužel má určité věci zvládnuté nejen bravurně, ale je tam spousta jiných, které mi prostě neseděly. Zřejmě mě o velkou část dojmu připravila neznalost knižní předlohy, ale některé části příběhu mi přišly nedotažené nebo trochu zbytečné... Naopak například atmosféra filmu byla místy úžasná, jednak zásluhou fantastické hudby Bryana Tylera, jednak samozřejmě prostředím a výpravou (i když některé trikové scény mi přišly poněkud laciné, jako by vypadli z počítačové hry, působící pocitem, že i přes televizní rozpočet musely být použité počítače, i když by se velká část exteriéru dala natočit realističtěji v přírodě nebo ve studiu). ()
U Herbertovy ságy platí, že sudé díly byly jaksi slabší. Proto i tady je patrná jistá nevyváženost. A tím nemyslím rozdíly oproti předchozí sérii - vývoj postav a intrikování velkorodů Frank Herbert ovládal naprosto mistrovsky. Angažování neznámých herců do stěžejních rolí trvá i nadále, a nutno říct, že James McAvoy naplňuje představu šlachovitého pouštního bojovníka stejně dobře jako jeho filmový otec Alec Newman. Hvězda první části Dětí Duny září nejjasněji právě ve vypjatých scénách s Chani, které čerpají velkou část své síly z překrásné hudby Briana Tylera. To ona je ten hraniční kámen mezi Dunou a Dětmi Duny. Narozdíl od Revellovy hudby je plná emocí, naděje, smutku, všeho co tam má být, přesně kdy to tam má být. Právě za ni, a jen a pouze za ni je ta pátá hvězda. Nezbývá než doufat, že případná další pokračování budou podobně kvalitní jako toto. ()
Pokračování minisérie o Duně je ještě o malý kousek kvalitnější a zajímavější. Nehledě na to, že podobně velkolepé televizní produkce se nevidí často, tahle je dokonce zvládnutá na výbornou i s malou českou pomocí, která potěší. Příběh získal funkční podobu pro televizi a divák se neztrácí, jak by tomu mohlo být při použití všech detailů z knih. Koukatelné a srozumitelné. ()
Sága Duny pokračuje a můžeme se hádat, zda jsou jisté věci chybou filmařů nebo Herberta samotného, když nezůstal jen u jedné knihy. V případě Herberta mi rozhodně nevadí, že na první Dunu navázal, třebaže žádný z následujících svazků o Duně už u mě nevyvolal ani stín toho rozechvění, s nímž jsem kdysi pročítala první knihu. Děti Duny jsou celkem věrným zachycením dalších dvou dílů - obsahově tenčího Spasitele Duny a Dětí Duny přímo. Ale právě v tom "celkem věrným" je háček. V knize byli Leto a Ghanima dětmi, jsou zde téměř dospělými mladými lidmi, což příběh posunuje o dost jinam. Susan Sarandonová je výborná, ale fakt, že hraje sestru podstatně mladší Julie Coxové (a to má být ještě její mladší sestrou), budí poněkud rozpaky. Příběh, který už v Duně klade na pokusy o filmové zpracování obrovské nároky díky své propracovanosti a složitosti, je v případě dalších dílů série už natolik rozkošatělý, že zachytit to všechno a ještě srozumitelně začíná být nadlidský úkol. Divákovi tak nejsou pohnutky a jednání postav (zvlášť se to týká přímo otce, syna a ducha, pardon, jen otce a syna, tedy Paula a Leta) bez znalosti předlohy příliš jasné a nechápe, oč jim oběma vlastně jde a jaký je mezi tím rozdíl, o pasáži s "náboženstvím a modlářstvím" Duny ani nemluvě, ačkoli Daniela Amavia a Edward Atterton se rolí Alie a Duncana zhostili se ctí. A spíš úsměv než co jiného vyvolá "typický fremen" v podání Pavla Kříže. Nicméně v rámci současné televizní a sci-fi tvorby jde pořád o dílko, které si nezaslouží zatracení. Přinejmenším kvůli několika opravdu povedeným pasážím, podbarvovaným strhující hudbou Briana Tylera. ()
Pokračování překonávající první díl, to se vidí málokdy. Ovšem nutno dodat, že vůbec největším přínosem je fantastická Tylerova hudba. Hodnotím vysoko, a to nejsem fanouškem předlohy. ()
1.diel: 70% Bál som sa, že pokiaľ som nevidel Lynchov originál a predošlú minisériu, nechytím sa. Ale som rád, že ma to neodradilo a tento miniseriál ma celkom zaujal. Prvá časť je zatiaľ viac uvádzacia, pre mňa mierne zmätená, no teším sa na jadro a finish. 2.diel: 75% Konšpirácia a vzbura narastá, no zatiaľ prevažne len v dialógoch a žiadne skutky. Čakal som viac akcie. 3.diel: 65% Akcie som sa nedočkal a záver bol až príliš pretiahnutý, napriek tomu som pomerne spokojný. Scenár premyslený podľa mňa až prehnane zauzlený, preto som niektorým dialógom nerozumel. Takže finálny verdikt: 70%. ()
Převést do více jak čtyř hodin kultovní Dunu, to chce odvahu. Převést do stejné stopáže rovnou dvě knihy je skoro nemožné. Yaitanesovi se to ale povedlo dokonale. Je hned několik důvodů, proč Children of Dune jsou lepší jak předchozí mini-série a rozhodně stojí za vidění. Prvním je fantastické obsazení, kterému suveréně opět vévodí dvojice Newman a McAvoy, pár kilometrů za nimi pak trojice Kodetová / Sarandon / Cox a někdě v nedohlednu je Marek „koukejte jak jsem všude” Vašut. Druhým důvodem je pak, na poměry televize, naprosto famózní triková stránka, kterou překonala jedině Battlestar Galactica (také od Sci-Fi Channel). Díky absenci Barandovský kulis, které nahradilo zelené plátno, se mohla planeta Arrakis konečně projevit ve své celé kráse a že je na co se koukat. Píseční červi, přelety nad Arrakeenem, monumentální vesmírné lodě Gildy. Poslední a možná i nejpodstatnější je pak hudba. Nevím, zda-li Bryan Tyler upsal svou duši ďáblu, ale tak či onak se jedná o absolutní vrchol v televizní produkci a... prostě se na to koukněte taky, lepší mini-sérku podle předlohy za posledních deset let nenajdete. ()
Ve všech směrech lepší než předchozí minisérie. Tato TV produkce se povedla a s každým dílem byla lepší a dále gradovala. Jsem fakt nadšen a spokojen. ()
Na Dětech Duny je znát tak trochu větší zájem, jak režiséra tak producenta. A to se projevilo hlavně na trikové části, musím konstatovat, že ta je o dosti kvalitnější než první 3-dílná část Duna. Děj je samozřejmě tak trochu ochuzen, už jen proto, že se jedná o adaptaci dvou dílů knižní předlohy dohromady. No a atmosféra - stejně jako v prvním díle je jen lehce navozena celkem zajímavou hudební složkou a občasnými záchvěvy herectví. Na televizní poměry je to rozhodně nadprůměrné, zaryté fandy filozoficko-náboženského světa F. Herberta zaručeně nenadchne, ale já se přesto ráda podívám. ()
Televizní pokus o adaptaci známé knihy Franka Herberta. Není to špatné, ale přece jen tomu něco chybí. Najdeme tam i pár českých herců. ()
Hodně odlišné sci-fi, od těch co sleduji. A dostalo se mi pod kůži. Kvalitní herecké obsazení, výstižná hudba a skvělá atmosféra, to vše se mi nesmazatelně zapsalo do hlavy. A konec, ne konec opět nabízí další pokračování. ()
Skvelé a nadupanejšie pokračovanie. Vynikajúci mladí herci a Marek Vašut :-) Konečne poriadné modré oči a triky. Pocta môjmu obľúbenému svetu od Franka Herberta. Takmer najlepší miniseriál... ()
Snad kvůli tomu, že výborně znám a mám rád Lynchovu starší filmovou verzi stejné knihy, jsem si první minisérii z r.2000 tak dobře užil a její levnou TV formu shledal natolik roztomilou, že jsem ji zaokrouhlil nahoru. Sérii druhou naopak zaokrouhluju dolů, protože u ní ještě víc vynikají ony nedostatky knižní předlohy, kvůli kterým mě Herbertovy knihy už od útlé puberty nebavily a nikdy mě neoslovily, tj. téměř žádná "scifistika", jen nudné románové zápletky o vztahovém a politickém pletichaření, pouze přenesené na jinou planetu, tedy pseudo sci-fi stejného druhu, jako je z tohohle úhlu pohledu třeba většina děje v Game of Thrones pseudo fantasy). Dokoukáno jen ze stereotypu, z jakési "divácké povinnosti", do děje nevtáhlo a většinou spíš nudilo a nebavilo, než bavilo. ()
Jedno se musí nechat, nikdo nedokáže nikdy natočit co Pan Herbert stvořil, ale toto dílo vyvolává krásné vzpomínky na jeho dílo a hodně se mu blíží... Nejkrásnější a nejsmutnější scéna je smrt Chani, neberte to jako spoiler, přeci jen se na to žádný nečtenář nekouká ne? Koření musí proudit.. ()
Po oslobodení Arrakisu od Harkonnenov nenastal happyend, ale tvrdý boj o vládnutie a aj niektorí Atreidovci začali robiť chyby, pretože sa opili mocou. Prvý diel tejto novej minisérie mi ale vôbec nesedel. Pôsobilo to strašne uponáhlane a hlavne dialógy boli rovnako strojové jak v pokračovaniach Matrixu. Z postáv sa stali len figúrky na komplikovanej šachovnici, ktoré nepoháňala nejaká uveriteľná motivácia, ale len snaha scenáristov. Nenadchlo ma aj preobsadenie niektorých postáv menej sympatickými hercami. Na druhej strane mi vadilo, že sa tu znova objavili tí istí českí herci v iných úlohách jak v prvej minisérii. Našťastie druhý a tretí diel pôsobí znova prirodzene a postavy tam fungujú ako v prvej minisérii. Vidno, že prvý a druhý s tretím dielom majú rozdielne predlohy. Možno keby aj dej prvého dielu rozviedli do dvoch častí, tak by to fungovalo lepšie. V druhom a treťom diely sledujeme snahu Arrakisu oslobodiť sa od náboženského vplyvu, ktorá sa snáď do určitej miery podarila. Rozhodne záver pôsobí nádejnejšie jak v minulej trilógii. Z postáv ma najviac bavil mladý Leto a šialená Alia. Po prekvapivej absencii v minulej sérii si to tentoraz vynahradil do sýtosti Marek Vašut. Triky nie sú ne lepšej úrovni ako minule, ale rozhodne pôsobia krajšie. Arrakis vyzerá celkovo veľkolepejšie. Ubudlo ale akcie, ktorej to veľa nie je. A aj rating sa znížil, takže žiadna poriadna krv alebo nahotinky sa nekonajú. Ale celkovo toto pokračovanie rozhodne stojí za pozretie. Je len o trochu horšie ako prvá miniséria. 6,5/10. ()
Pokračování filmového zpracování Herbertovy Duny z roku 2000. Je stále o tom samém - zradě a podvodům, ale už dalších 4,5 hodiny je moc náročných, navíc příběh pomalu začíná nudit. Určitě to už není ono... ()
Lepší než původní film. ()
Vizuálně i trikově určitě mnohem lepší, jak původní Duna, nicméně dějově mě to pořád ne a ne pořádně chytit. Na to, že to narozdíl od první minisérie tentokrát adaptuje dokonce 2 knihy ságy, tak je to dějově takové prosté a celou dobu se tam vlastně nic moc neděje, postavy chodí sem a tam, pronášejí teatrální repliky a akce nula nula nic. Pohnutky postav mi tady již byly naprostou záhadou. Stále jsem měl pocit, jako kdyby mi unikala podstata, což je možná tím, že jsem nečetl předlohu. U filmové adaptace to ale znamená jen jednu věc: není prostě dobrá. Jinak je to ale na jedno zhlédnutí solidní televizní podívaná s překrásnou epickou hudbou Briana Tylera. Slabší 3*. ()
První dva díly se ještě docela snažily držet úroveň druhořadé adaptace prakticky nezfilmovatelné literární předlohy. Třetí část už ale musela hrábnout do motivů na které tento projekt neměl ani rozpočet ani imaginaci. Navíc, drobné dramaturgické škrty, zkratky a změny prováděné v prvních dvou částech se v posledním díle nakumulovaly a přetavily v dost zásadní a nešikovné odklony od děje a vyznění herbertova díla. Podtrženo, sečteno, ta snaha se asi cení, ale v zásadě je to na hovno a vlastně nevím komu bych to doporučil ( čtenáři knih to budou vnímat jako zoufale nedostatečné a ti co knihy nečetli v tom uvidí zase dost zmatenou slátaninu..). ()
Zatím jsem slyšel jen hudbu Briana Tylera, a ta je zkrátka dokonalá. Takovéto podařené hudební dílo k televizní minisérii se velmi málo vidí. ()