Režie:
Peter BogdanovichKamera:
Robert SurteesHrají:
Timothy Bottoms, Jeff Bridges, Cybill Shepherd, Ben Johnson, Cloris Leachman, Ellen Burstyn, Eileen Brennan, Clu Gulager, Sam Bottoms (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Příběh městečka, kde nikdo nechtěl zůstat. Na začátku 70. let zaznamenal Hollywood svůj zatím poslední umělecký rozmach. Jedním z nejdiskutovanějších filmů té doby se stalo Poslední filmové představení režiséra Petera Bogdanoviche (nar. 1939). Někteří kritici ho dokonce označili za „nejlepší filmový debut od Občana Kanea“, neboť netušili, že režisér už má za sebou jeden hraný film, natočený pro Rogera Cormana (Terče z roku 1967 s Borisem Karloffem v hlavní roli hororové hvězdy, která silou své osobnosti zlikviduje sériového vraha). Dějištěm je texaské městečko Anarene v roce 1951. Vítr se prohání jeho prázdnými ulicemi a ti lidé, kteří tu ještě bydlí, nacházejí rozptýlení v místní hospodě s hernou a ve starém kině. Obojí vlastní Sam, zvaný Lev, svědomí městečka a jeho obyvatel, který ještě pamatuje dávno minulé dobré časy. Jeho chráněnci, kapitáni školního fotbalového týmu Sonny a Duane se snaží užívat si života v pomalu umírajícím městečku. Jeho zánik symbolizuje poslední představení v místním kině, kam už skoro nikdo nechodí, protože většina lidí má doma nový druh zábavy – televizi. Zánik kina znamená nejen zánik posledních zbytků místní kultury, ale také zánik komunikace mezi lidmi. Bogdanovich natáčel na černobílý materiál (vynikající kamera veterána Roberta Surteese) a místo konvenčního hudebního doprovodu použil řadu dobových nahrávek (zejména písničky Hanka Williamse), což se od té doby stalo běžnou praxí. Mezi hereckými výkony nezazní jediný falešný tón. Vynikají zejména westernový veterán Ben Johnson (Sam Lev) a Miss Chicago z roku 1946 Cloris Leachmanová (trenérova manželka Ruth), kteří za své kreace obdrželi Oscary, ale také oba mladí představitelé Timothy Bottoms (Sonny) a Jeff Bridges (Duane), pro něž film znamenal první velkou hereckou příležitost. V úloze Jacy debutovala modelka Cybill Shepherdová, jejíž intimní vztah s Bogdanovichem během natáčení negativně ovlivnil jeho i její další kariéru. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (99)
Tak tímhle se u mě Bogdanovich nesmrtelně zapsal. Možná nejlepší retro, jaké jsem viděl. Černobílá evokuje šedou poválečnou realitu a hlavní postavy žijí v pustém zapadákově a prožívají svoje slasti a strasti. Silný nostalgický prožitek za melodií odrhovaček Hanka Williamse. Cybill Shepherdové se debut více než povedl, herecké výkony obecně bez chyby. Nevtíravý a podmaňující filmový zážitek. ()
Scénář: Larry McMurtry, Peter Bogdanovich .. Zatraceně dobré retro a výtečný kus filmařiny. Atmosféra doby let padesátých je vykreslená přímo úžasně a takřka neustále hrající dobový soundtrack, plný country odrhovaček nemá chybu. Herecké obsazení je plné na tu dobu neznámých hereckých tváři, z nichž většina tehdy na plátně prakticky debutovala. To neubírá nic na jejich skvělých hereckých výkonech. Nejdůležitější je však stále příběh postav - příhody mládeže na jednom zapadlém maloměstě uprostřed pusté stepi. Studují školu, chodí do kina, radní, perou se, milují a podvádí se. A válka v Korei je už za dveřmi… ()
Peter Bogdanovich dokázal unikátně spojit precizitu klasického hollywoodského stylu – pečlivost v inscenaci černobílých záběrů, hladké grafické návaznosti, využití světla jako výrazně kompozičně motivovaného prvku – s evropskou tematikou aplikovanou na americké prostředí. Jde o evropské vyprávění a chápání postav, kdy není vyprávění motivováno primárně příčinou a následkem nebo naplňováním deadlinů, ale pracuje s paralelním vnímáním, mnohem uvolněnějšími kauzálními vazbami a vědomým neujasněním si cíle. ___ Snímek zachycuje krizi identity u poválečné baby boom mládeže na venkově a její pocit vyděděnosti a zbytečnosti, obecnou nevzdělanost a zoufalé hledání si impulzů k žití. Většina postav jedná právě hodně impulzivně na základě jednoduchých tužeb, není schopna uvažovat v širších kontextuálních rámcích a žije jednoduchou jednotvárnou existenci na maloměstě, kde mohou chodit do kina, opíjet se, hrát v malé herně a randit. A protože právě dospívají, film zachycuje posun z primární fascinace kinem do fáze posedlosti vztahy. ___ Centrem vyprávění je pak trojice postav dvou mladíků a jedné dívky, ke které postupně vyprávění dodává paralely v podobě odhalené minulosti a milostných traumat starší generace. Pojítko mezi těmito světy tvoří vztah jednoho z mladíků se vdanou čtyřicetiletou ženou, o kterém nakonec ve městě ví asi každý krom jejího manžela. Milostné vztahy zakládané spíš z nedostatku příležitostí než z lásky pohánějí film kupředu a stávají se hlavní zbraní dívky Jacy, která na milostném zneužívání mužských citů postaví svoji existenci. ___ Ze spojení amerického stylu s evropským vyprávěním nakonec vzniklo jedno z klíčových dramat Nového Hollywoodu, ve kterém zazářila debutující Cybill Shepherdová společně s Timem Bottomsem, Jeffem Bridgesem a Benem Johnsonem, který nakonec získal i Oscara. Film s nepříjemnými a našemu myšlení velmi vzdálenými postavami možná pro některé není tak okouzlující a divácky atraktivní jako Papírový měsíc nebo A co dál, doktore?, ale jako výpověď doby je... naprosto fantastický. ()
Padesátá léta na malém městě v Texasu, zobrazená černobílým (velmi kvalitním) filmem P. Bogdanoviche. Zajímavostí je debut představitelů dvou hlavních rolí. Zatímco Timothy Bottoms už později žádný velký úspěch nezanamenal, tak pro Cybill Shepherd to znamenalo začátek poměrně slušné kariéry (ona si tu mrchu taky vystřihla velmi věrohodně :) ... větší pozornost na sebe ale tentokrát strhli představitelé vedlejších rolí, kteří byli odměněni (pozásluze) Oscarem. ()
Kinematografie, to jsou filmy; filmy, to je příběh; a příběh, to jsou postavy. Tento film tvrdí, že se obejde bez příběhu. A daří se mu to z následujícího důvodu: Představme si hypotetickou situaci, kdy z kteréhokoliv filmu vymažeme veškeré postavy, a poté film promítneme. Nic nebude fungovat. Naopak odstraníme-li vše mimo postav, film bude do jisté míry sledovatelný. Rovněž jako by tím Bogdanovich apeloval na to, abyste si na VŠ zvolili dvouoborové studium, ne jednooborové, a k filmovým studiím přihodili nikoliv estetiku, filozofii nebo literaturu (kvůli naratologii), ale psychologii. Psychologie vám dovolí „číst“ filmy prostřednictvím postav mnohem erudovaněji. ____ Vztah chlapce a vyzrálé ženy odpovídá vztahu mladíka a stařeny z Harold a Maude. Asi to není náhoda a nejde ani o opis, protože oba klíčové kánony Nového Hollywoodu vznikly v témže roce. ____ Nejvíce odpovídá Poslední představení poetickému realismu; tendenci francouzských filmů z 30. let. Tyto nostalgické a hořké filmy se zaměřovaly na postavy žijící na okraji společnosti – na ošuntělé figury, prožívající život plný zklamání, které nacházely poslední šanci v intenzivní, ideální lásce. Po krátkém období jsou ale zklamány znovu a filmy končívají rozčarováním, anebo smrtí hlavních hrdinů. ()
Galerie (80)
Zajímavosti (19)
- Jediná snaha o cenzuru u tohoto snímku v roce 1973 dokládá, jak se změnilo nahlížení soudů na obscénnost. Začalo to ve Phoenixu v Arizoně, kdy po stížnostech občanů na promítání snímku v autokině pokračovalo přes výhružky zatčením provozovateli, pokud se neodstraní 4vteřinová scéna na přední část obnažené plavkyně, přes soudní při distributora a provozovatele o tuto scénu. (Zetwenka)
- Sestupující plavkyně po schůdkách do bazénu mělké části postupující pomalu do hloubky připomíná v mnohém obraz „Zářijové ráno“, kterým na počátku 20. století byla vybavena řada domácností USA. (Zetwenka)
- Snímek vychází z románu „The Last Picture Show“ z roku 1966 od Larryho McMurtryho. (Zetwenka)
Reklama