poster

Poslední představení

  • Česko

    Poslední filmové představení

  • USA

    The Last Picture Show

  • Slovensko

    Posledné filmové predstavenie

Drama

USA, 1971, 118 min (Director's cut: 127 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Shadwell
    *****

    Kinematografie, to jsou filmy; filmy, to je příběh; a příběh, to jsou postavy. Tento film tvrdí, že se obejde bez příběhu. A daří se mu to z následujícího důvodu: Představme si hypotetickou situaci, kdy z kteréhokoliv filmu vymažeme veškeré postavy, a poté film promítneme. Nic nebude fungovat. Naopak odstraníme-li vše mimo postav, film bude do jisté míry sledovatelný. Rovněž jako by tím Bogdanovich apeloval na to, abyste si na VŠ zvolili dvouoborové studium, ne jednooborové, a k filmovým studiím přihodili nikoliv estetiku, filozofii nebo literaturu (kvůli naratologii), ale psychologii. Psychologie vám dovolí „číst“ filmy prostřednictvím postav mnohem erudovaněji. ____ Vztah chlapce a vyzrálé ženy odpovídá vztahu mladíka a stařeny z Harold a Maude. Asi to není náhoda a nejde ani o opis, protože oba klíčové kánony Nového Hollywoodu vznikly v témže roce. ____ Nejvíce odpovídá Poslední představení poetickému realismu; tendenci francouzských filmů z 30. let. Tyto nostalgické a hořké filmy se zaměřovaly na postavy žijící na okraji společnosti – na ošuntělé figury, prožívající život plný zklamání, které nacházely poslední šanci v intenzivní, ideální lásce. Po krátkém období jsou ale zklamány znovu a filmy končívají rozčarováním, anebo smrtí hlavních hrdinů.(3.5.2009)

  • gogo76
    ****

    Je niekoľko filmov, ktorým čiernobiela farba skutočne pristane. Ak by sa film ešte digitálne vyžehlil a zasýtila čierna, tak by to bolo fakt skvelé. Kvalita obrazu odvysielaná na STV2 nebol zlá, vzhľadom na rok výroby dokonca veľmi slušná, ale kvalitná blueray verzia by zážitok ešte umocnila. Film je bezpochyby nadčasový, pozerateľný a aktuálny i po toľkých rokoch. Najväčším tromfom filmu je bezpochyby nezameniteľná atmosféra zapadlého mestečka kdesi v Texase. Súhlasím s užívateľom nascendim, že film tak trochu pripomína Lucasove American graffiti, inak ho ťažko k niečomu prirovnať. Film je veľmi kvalitne herecky obsadený, Jeff Bridges bol už vtedy extra trieda a zaujala ma i pohľadná tvár mladej blondínky, ktorej meno mi nič nehovorilo. Po kliknutí na jej filmografiu zisťujem, že zapadla v televíznych projektoch, čo je dosť škoda. Film silné štyri hviezdy. 80%.(17.12.2016)

  • LeoH
    ***

    Na rozdíl od Terčů tady už nemám problém pochopit, co chtěl Bogdanovich říct, a nepopírám, že to řekl skvěle. Precizní černobílé záběry pusté maloměstské krajiny i vyprázdněné vyprávění postihují pekelnou bezútěšnost dospívání uprostřed „nudy v Texasu“ tak nasyrovo, že Formanovy nebo Jarmuschovy rané kousky jsou proti tomu rozjuchané taškařice, o Lucasových American Grafiti nemluvě, a to jediné, co zbývá, totiž postavy a jejich milostné a existenciální trable, má zatracenou naléhavost. Dávám-li nakonec relativně nízké hodnocení, je to proto, že pocit zmaru ve mně převážil nad potěšením ze způsobu, jakým byl vyvolán.(2.12.2018)

  • Cimr
    ***

    Na konci jsem nebyl o nic moudřejší, než na začátku. Zajímavé je, že americké maloměsto není o moc jiné, než české, se všemi aférami, sexem každého s každým, pomluvami a dalšími lahůdkami. Ale to je asi všechno, co jsem si z filmu odnesl. S postavami jsem nesoucítil, když se na konci zavírá kino a hraje se v něm poslední představení, cosi jako náznak melancholie se objeví, ale nijak převratné to není. Postavy se pořád tak nějak plácají sem a tam a nakonec buď umřou nebo odjedou a v podstatě se nic nestane. Umělecké kvality tohoto snímku mě minuly, i když netvrdím, že nejsou.(25.9.2010)

  • xxmartinxx
    ****

    Filmové poflakování se životem. Dost přirozené. Že bylo v roce 1970 zvoleno černobílé provedení je docela matoucí - ale ani nevím, jestli je to výtka, nebo přednost filmu, který v bezčasí bloumá a tápe odnikud nikam zcela záměrně. Možná dokonce až moc úspěšně, protože mě to místy "nebavilo". Zajímalo mě to ale pořád.(8.4.2012)

  • - Bogdanovich sa po finálnom výbere Archer City potýkal s problémom, akým spôsobom dať mestu ponurý, drsný a bezútešný vzhľad. Po zavrhnutí niektorých variant (jednou z nich malo byť premaľovanie všetkých budov na šedo) sa Bogdanovich rozhodol natočiť film čierno bielo. S rozhodnutím mu pomohol blízky priateľ Orson Welles, ktorý údajne striktne vyhlásil: „Of course you'll shoot it in black and white!“ (Lookass)

  • - O filme je zmienka aj v knihe Stephena Kinga "Lisey's Story" (2006). (Lookass)

  • - Film získal dva Oscary – nejlepší mužská vedlejší role (Ben Johnson) a nejlepší ženská vedlejší role (Florid Leachman). (Pavlínka9)