Město andělů

Když jsem tento film viděla poprvé (což bylo už relativně dávno), docela se mi pro svůj námět a atmosféru (myslím ve scénách s anděly) líbil - jenže jak už jsem napsala - to bylo dávno. Za pár let jsem totiž zhlédla klenot jménem Nebe nad Berlínem, a veškerý můj, byť jen nepatrný obdiv Města andělů, byl ten tam! Amíci z toho udělali prachsprostý romantický doják téměř bez jediné špetky filosofie originálu, o atmosféře ani nemluvě! I když - dalo by se říct, že je to vlastně spíš klad tohoto filmu - jsou to takové Wings of Desire převedené do skousnutelného formátu pro naprosto nenáročného diváka. Ovšem tak docela to také není pravda - v MA je totiž většina věcí natočena dost jinak (je to přeci jen Hollywood...a nemůžu si pomoct, ale ta nádherná majestátní Berlínská knihovna by si o tu zde zobrazenou ani neotřela boty!) - ale hlavně konec je naprosto jiný. [Kdo neviděl oba filmy, dál nečte!] Zatímco v NNB vše skončí happyendem, v MA umírá hlavní ženská postava - což se mi tu naopak vyloženě líbí. Je to takové "nehollywoodské" - i když na druhou stranu je to vlastně možná docela vypočítavý záměr tvůrců - přitáhnout osoby ženského pohlaví, donutit je vybrečet se z podoby a pánům tak dát šanci je utěšovat - no, taky možnost. Cage mi tu kupodivu tolik nevadí a anděla, který je ze všeho - pro nás obyčejného a obvyklého - věčně na větvi, ztvárnil (dle mého názoru) docela věrohodně (srovnávat s originálem bych si samozřejmě nikdy nedovolila!). . . . . Stručně, jasně, výstižně: nenáročný romantický slaďák s dobrým námětem, který je zde však jaksi bezpředmětný, neboť jde o remake - skvostnému originálu nesahá ani po kotníky! (17.04.2006)

Kýč nejtvrdšího ražení, ale moc hezky natočený. Díky schopnému Silberglingovu vedení má Město andělů velmi silnou, v podstatě snovou atmosféru. Minimalismus Nicolase Cage se pro roli zmateného anděla hodí a stejně tak mi do role ženy, která dokáže získat i srdce i toho, jenž "není schopen cítit", sedne okouzlující Meg Ryan. Výsledek je vykonstruovaný a tvrdě upřednostňuje formu nad obsahem, ale jde o tak stylisticky podmanivé dílo (vynikající práce kamery + citlivá hudba), že jde o kýč krásný, který sice nemá nic společného s realitou (a s předlohou), ale to mi naprosto nebrání v tom, abych jím nebyl okouzlen a na jeho konci nebyl dojatý. 4 a 1/2*... (02.12.2005)

věříte na anděli??? néé??? to jste nikdy v životě neřekli: "Andělíčků můj strážníčku opatruj mi mou dušičku??" ale určitě jo?? :) a co andělé smrti?? věřit a doufat v něco nadpřirozeného jo snad lidské... útěk od každodeního reálného života.. v každém z nás alespoň jednou zahoří myšlenka, je někdo, kdo má nad námi ochranný křídla?? Město andělů "poukazuje" nad tím, že i andělé smrti nejsou jen monstra co nás odvádí do věčných lovišť.. ale snaží se nám pomoct překonat tu cestu :) a tak by to mělo být.. každý konec, má nový začátek :) k tomu když se anděl chce stát lidskou bytostí, kvůli lásce.. to snad zahřeje na duši každého :) (31.03.2009)

Oproti německému originálu hodně nepovedený americký remake nádherného poetického Nebe nad Berlínem... Pryč je metafyzické bezčasí předlohy, ona památná jiná rychlost času, v níž plyne Wendersův andělský lyrizující film. Když ale odhlédneme a zapomeneme na existenci německého černobílého nedostižného originálu, máme před sebou film, který může divákovi i mnohé nabídnout. Nečekejte zázraky (myšleno ty umělecké, v intencích umělecké tvorby Wima Wenderse) a dostanete hollywoodské pohlazení po duši... A to také někdy není málo... (12.10.2007)

„Ľudia zomierajú.“ – „Nie na mojom stole.“ Môj obľúbený film, v ktorom sa Brad Silberling vyrozprával z traumatickej vraždy (!) svojej priateľky Rebecci Schaeffer (zastrelil ju šialený fanúšik). Odvtedy Brad nakrúca zvláštne príbehy, ktoré svojou krutosťou a zvláštnou poetikou trhajú srdce diváka. Jeho drzá chuť ukazovať smrť a všetko s ňou súvisiace trocha inak (všimnite si, v koľkých temných scénach hrá veselá pesnička) odzbrojuje. Mesto anjelov je krásne zrežírované, dobre napísané, pôsobivé, poetické a príjemne zahrané. Dnes je to neuveriteľné, ale mať v roku 1998 vo svojom filme Nicolasa Cagea a Meg Ryan znamenalo totálny jackpot. Páčilo sa mi šikovne vymyslené univerzum anjelov, i koniec. 9O. roky boli istým spôsobom fakt krásne, keď film ako tento mohol pri rozpočte 55 miliónov na celom svete zarobiť temer 2OO (!). (31.10.2004)