BNA

Studio Trigger uvádí anime X-meny? Nebo snad Beastmeny? Dobře, říkejme tomu třeba Brand New Animal! Vítejte v Zootropolis, městě zvířat... Ne znovu! Vítejte v Anima City, městě zvířat, která nejsou tak úplně zvířata... Ono hodně záleží na tom, jak moc máte rádi animační studio Trigger, protože všechny jejich známe trademarky jsou přítomné i zde. Michiru je další klasická triggerovská hlavní hrdinka, jakou jsem viděl v Kill la Kill, Luluco, nebo LWA. Animace je opět barevná, dynamická a nápaditá. Příběh je promyšlený, zábavný a s velmi intenzivním, skoro až přepáleným závěrem, který mi i tentokrát velmi dobře sedí. Je zde ale něco, co z toho pro mě činí tak výrazně nadprůměrnou podívanou a posouvá to výš než co bych od tohoto studia čekal? Nemyslím si... Mám rád tvorbu studia Trigger, líbí se mi co od nich dostávám a i to jak dynamicky a vizuálně zajímavě se vším pracují. Když si to porovnám se spoustou dalších anime sérií, tak i BNA má dobrý nápad, slušné provedení a povedený závěr. Díky tomu, že se mi líbí triggrovský styl animace se mi na to dobře kouká. I hudba je fajn. Ale nezačínají být všechna ta díla tohoto studia až moc podobná? Poprvé se dostávám do situace, kdy mě tahle otázka opravdu napadá a už jenom to samo o sobě se mi moc nelíbí... Ale dobře, užil jsem si to, i když jsem si tentokrát hledal k hlavní hrdince i dalším postavám kladný vztah o něco déle než je u mě zvykem a za ty poslední dva díly, které byly super a přinesly i jedno pro mě nečekané překvapení (i když je to klišé plot twist jako prase, nebo dobře, tady spíš jako trojhlavý vlk...) přidám nějaké ty bodíky navíc. 7/10 P.S. Víte jak poznáte, že jste asi vážně divní? Když vás během posledního dílu napadne křičet z plných plíc: "Shiro zavyj!" a při tom se vám vybaví tahle scéna... (08.05.2020)

Když se ve světě hudby řekne „umělec jednoho hitu“, napadne mě takových interpretů celá řada, ale když toto spojení použijeme v anime, napadne mě jako první studio Trigger. Vrcholem jejich tvorby byl Gurren Lagann, který technicky vzato vytvořili lidé z Triggeru ještě pod hlavičkou jiného studia, a od té doby jsem stále jen svědkem marné snahy překonat vlastní stín opakováním týchž animačních a vyprávěcích postupů, jejichž vinou lezou ze studia buď čistě průměrná (Little Witch Academia) nebo vyloženě podprůměrná díla (Kill la Kill, Inó-Battle či Kiznaiver). Což o to, snažit se vytvořit a zachovat vlastní styl může být samo o sobě fajn, ale je potřeba jej umět zároveň aktualizovat, hledat nové hranice, posouvat se dál a dělat experimenty nejen s animačními a vyprávěcími postupy. Na to, jak se studio Trigger na Kickstarteru či Patreonu prezentuje jako inovátor na poli anime a vlajkonoš tvůrčí svobody, je i jejich další výtvor jménem BNA v prvé řadě neskutečně vyumělkovaná, ukrutná nuda – ač je jinak triggerovsky barevná, triggerovsky divoká a scény mají triggerovskou dynamiku. Vše ostatní je ale stokrát viděná šeď, která mi neumí nabídnout nového zhola nic a ke všem postavám i ději na obrazovce mě činí indiferentním jako kočku k nově koupenému pelíšku. Kdo má rád triggerovské kýče, může si dle libosti užívat příběh jako paralelu na boj s rasismem, vyoutování se a sžívání se s LGBTQ komunitou či kdo-ví-co-jiného (nezdá se mi náhodou, že to produkoval Netflix), ale pro mě je to tak či tak neskutečně plytká a předvídatelná záležitost, která představuje jen další z mnoha anime zklamání roku 2020. Klasik by řekl „dvanáct, tak to je pohoda“ – jenže já ani těch dvanáct dílů nedal a už po pěti končím. Silná 1*. (07.04.2021)

Já že se jdu mrknout na Trigger? Výjimečná událost, pamatujte dobře! A ono od prvních sekund vše nasvědčuje triggerovině víc jak vyšité: Kulaté rysy vybledlejších barviček a hlavní postava, která z oka vypadla všem předchozím tohoto studia. Michiru je úplně totožná (jen je vítaně méně ukřičená), co Akko z LWA, aneb skládačka radioaktivně naivní dobrosrdečnosti, nepoučitelného opakování chyb a když máte kámoše jak hrom, tak to aby v tom fakt byl nejeden Tom, aby se nepodařilo. BNA je ucházející detektivkou, zabalená v hodně zvířecím ohozu s anti-rasistickým podtónem, taktně poukazujíc na to, že fyzický zevnějšek (jak klasické u zvířecích příběhů) je jen slupkou. Děj a scénář si na moc nehraje: Je velmi záhy jasné, kdo na jaké straně stojí (mírné pochyby u starostky; "Croixovsky" malevoletní záporák je nepřehlédnutelný jak maják) a v tomhle zabolí silné dvoudimenzní zpracování téměř všech postav, čímž se zahazuje jakýkoliv pokus o komplexnější příběh do koše. Vadil mi mithrilově mocný plot armor hned několika z nich a berlička v podobě překonání jakýkoliv překážek je spíš už v rámci obrazotvornosti tankem než invalidním vozíkem. To ale není u Triggeru nikterak výjimečné, protože přeci jen se specializují na přímočará anime s explozivně přehnaným finále. Než se k tomu dobereme, Michiru si musí otravně tak 6x natlouct čumák a projít zbytečnou baseballovou odbočkou, která mně kdovíjak nepobavila. Konečné řešení v posledních dílech ovšem stojí za to a akční gurmáni si užijí vypracované triggerovské eradikační řemeslo, jen punchline zůstal takový bezduchý. Proč by se měl někdo vracet zpátky na půli cesty, když aktuálně disponuje všemi možnostmi? Artisticky je to pohledný, kvalita animace je u tohoto studia téměř vždy zaručena a nevadila mi ani modernější street-laděná hudba, kdyby se ED stále neopakoval i uprostřed dílu. 3* (24.07.2020)

Promyšlené, zábavné, ke konci vše pěkně vysvětlené se super hodícím se závěrem. Je to jako bych pozoroval oblíbenou Zootopii s mixem Kill la Kill :-) Za mě určitě super. Tanuki power 88 % (07.05.2020)

Viďeny 4 epizody a už se k tomu asi nevrátím: Jako designy postav skvělý, animace taky, ale naprosto mě to nudí. Mám s tím naprosto stejnej problém jako s Promarem od Triggeru, což je sakra divný, protože některý starší věci od zakladatelů tohoto studia jsem fakt miloval - Inferno Cop, Panty and Stocking a nebo Dead Leaves. Problém, který mám, ale s těmi novějšími věcmi je to, že jde víceméně příběhově o naprostý standard a průměr. V těch starších věcech se snažili být dost meta a nekorektní, ale věci jako Promare a tohle mě vůbec nezajímají. Aspoň Gurren měl zajímavé postavy. Stejně jako u Promaru mě naprosto nebaví postavy, děj, svět atd. Prostě mi přijde, že jsem to už viděl tolikrát a líp. Zvířecí téma udělal pro mě jak Beastars, tak Zootopie o dost lépe. Je to pro mě dost divný protože podobně jako se studiem Sabú i zakladatelé Triggeru měli za sebou boží věci, ale když založili vlastní studio sklouzli do opakování ostatních věcí i sebe sama. Radši bych chtěl upřímně vidět druhou sérii Inferno Copa nebo Panty and Stocking. Aspoň tam se pokoušeli překročit nějaké hranice i když šlo o hranice soudnosti. (10.07.2020)

Společně s Great Pretender nejlepší show roku 2020. Skvělý visuál, hudba, příběh i postavy. (27.01.2021)

Velmi dobré anime. Animace byli moc pěkné a děj byl moc zajímavý. Uvedení do děje bylo šikovně zpracované a nebyl problém se do něj dostat. Seriál byl konstantně kvalitní a hezky část po části odhaloval kam směřuje hlavní děj. Postavy propracované a hezky ztvárněné. Za sebe určitě doporučuji. (29.10.2020)