Summerland

Milá podívaná z domácí fronty, které velí Gemma Arterton jako zatrpklá Alice. Zejména začátek, kdy si čarodějnice Alice škodolibě kupuje čokoládu, je zábavný. Pak si ji ale Frank svými dotazy docela omotá kolem prstu a děj se sune trochu jiným směrem. Zejména pak k romanci, a pak už je to všechno kapku jasné. Líbila se mi podzápletka se vznášejícími se ostrovy (ostatně loni se myslím takto u Anglie "vznášela" loď). Naprosto zbytečná mi přišla postava Edie a celé to rámování děje 70. léty. Přiznávám, nemám ráda Penelope Wilton. Ale vzhledem k tomu, že válečná Anglie je moje oblíbená a Gugu Mbatha-Raw je k radosti úplně kdekoli, kde ji vidím, tak jsem nakonec spokojená. (07.11.2021)

Kdo čte mé komenty ví, že spíše než bílé písečné pláže s palmovými háji mám rád jiné pobřežní lokace. Pláže Severního moře, pláže studeného Baltu, Hebridy... Místa, kde svůj věčný boj svádí odvěká síla moře s tvrdou vzdorující pevninou. Místa, kde na vyvýšených místech stojí osamělé majáky omývané slanou vodou za chorálu křiků racků... Kent je z dalších takových úžasných míst a tak když jsem zjistil, že se film odehrává tam, byl jsem nadšen. Příběh z válečných let, to je také můj šálek Earl Greye. Miluji Anglii a nádherná Gemma v hlavní roli, to už byla taková třešnička na dortu  Summerlandu. Příběh je to krásný, citlivě natočený a z těch lokací vám půjde hlava a hlavně oči kolem. Že je hlavní hrdinka lesbička mi nevadilo, naopak to pro příběh bylo důležité, což chápu. Byť má dnes člověk dojem, že bez toho už asi film  natočit nejde. Ale budiž. Ve filmu bylo pár nepravděpodobných míst, třeba když Frank vypráví Alici, že jeho tátat je v RAF a létá s novým modrým letounem Lockheed Ventura, že mu to psal v dopise... Mno nevím, ale tohle by asi cenzor nepustil. Ještě mohl připsat číslo squadrony, lokaci základny, velícího důstojníka a počet letadel v bojovém stavu... Ale to mi až tak nevadilo. Teď budu možná někomu připadat zlý, nebo dokonce jako rasista. Jestli ano, přečtěte si nějaké mé komenty, kde v hlavní roli hráli Afroameričané, nebo byly filmy přímo o nich např. Letci z Tuskegee, Red Tails atd... Ne. Nejsem rasista. Ale proč do dnešních filmů pojednávajícíh o dobách, kdy v Anglii zakopnout o Afroangličany, nebo Afroameričany bylo mnohem složitější než dnes v centru Londýna se pořád cpe ta rasová vyváženost? Proč musí Alice být zamilovaná do Afroangličanky? V Kentu třicátých let? A ono tam toho bylo více, i v záběrech z vybombardovaného Londýna tam běhají vojáci tmavé barvy pleti... V obchodě chce čokoládu holčička z Indie či Pakistánu... Prostě za mně je to zbytečné. Proč se to tam pořád cpe? My víme, že existují lidé jiné barvy pleti. Jsou stejní jako my, nikdo je nezesměšňuje, nedehonestuje, nepovažuje za méněcenné, ale tímhle cpaním herců všech barev do málo uvěřitelných rolí a období, prostě za chvilku z normálních lidí někdo rasistu udělá... Strašně mi to štve. Filmy jsou teď zamořeny touto rsovou vyvářeností a zejména ty pojednávajícíh o starších časech, kdy některé země rasistické byly, nebo tam žilo převážně původní (bílé) obyvatelstvo by to měly respektovat. Zbytečně to pak takovémuto krásnému filmu ubírá na uvěřitelnosti, protože jestli to splňuje nějaké přiblblé kvóty mne jako diváka nezajímá... Dávám tedy jen za tři oblaky ve tvaru Doverského hradu. * * * (09.03.2023)

Príbeh rozhodne nebol zlý, no napriek tomu ma najviac z celého filmu upútali tie majestátne kriedové útesy Seven Sisters v East Sussex. Dejový rámec bol však až prekvapivo jednoduchý. LGBTI agenda tu bola síce prítomná, ale oceňujem, že skutočne veľmi jemne. Vzájomné puto vytvárajúce sa medzi Alice a Frankom zabralo drvivú väčšinu filmu, ktorý sa až príliš často uchyľoval do lyrických línií. Tento príbeh bol ako stvorený na kvalitné dialógy a poetický symbolizmus, no v tejto sfére to zostalo výrazne za očakávaniami. Ten záverečný idealizmus vyznel maximálne pateticky, až prehnane. (01.02.2021)

Nemyslím si, že by všechny romantické filmy musely být neupřímné, ale tento byl a dost mi to vadilo. Zpočátku jsem měl docela dobrý pocit, připomělo mi to Deníky Virginie Woolfové z této doby. Ale brzy, ještě před lesbickými hrátkami, jsem si připadal jako vůl, neboť jak se říká: příliš plané romantiky umoří i vola. Poznámka: Můj objevný obdiv k mnohým současným režisérkám se Jessiky Swaleové rozhodně netýká. (21.11.2020)